6 C 173/2021-43 — Okresní soud v Novém Jičíně

1. Žalobou doručenou soudu dne 8. 6. 2021 se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky ve výši 42 878 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 42 878 Kč ve výši 8,25 % ročně od 1. 11. 202 do zaplacení, pohledávky ve výši 9 346,92, úroku ve výši 71,45 % p. a. z částky 38 846,44 Kč od 21. 8. 2020 do 13. 10. 2020 ve výši 3 991,68 Kč, úroku ve výši 8,25 % p. a. z částky 38 846,44 Kč od 14. 10. 2020 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 21. 8. 2020 dosáhne částky 118 540 Kč a náhrady nákladů řízení. 2. Žalobu odůvodnila tvrzením, že mezi ní a žalovaným byla uzavřena dne [datum] smlouva o úvěru [číslo]. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně na účet žalovanému uvedený ve smlouvě částku ve výši 40 000 Kč. K vyplacení úvěru žalovanému došlo dne [datum]. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši nominální úrokové sazby 72,30 % p. a., splácet v 36 měsíčních splátkách ve výši 2 744 Kč splatných vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem lednem 2020, to vše dle splátkového kalendáře, který tvoří přílohu oznámení o schválení úvěru. Schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla ze strany žalobkyně prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů (doklady o příjmech, prohlášení žalované, atd.). Z výše uvedeného bylo zjištěno, že volné zdroje ke splácení jsou dostatečné. Dále byla ověřena úvěrová historie žalované v databázích SOLUS a NRKI. Žalovaný neplnil řádně podmínky smlouvy a ocitl se tak v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Do data zesplatnění úvěru uhradil dne 21. 1. 2020 částku 1 372 Kč, dne 11. 2. 2020 částku 1 372 Kč, dne 4. 3. 2020 částku 1 372 Kč, dne 12. 3. 2020 částku 5 488 Kč, dne 26. 3. 2020 částku 563 Kč, dne 16. 4. 2020 částku 1 093 Kč a dne 15. 7. 2020 částku 2 744 Kč. V důsledku tohoto prodlení žalovaného následně došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru a to ke dni 19. 8. 2020. Žalobkyně se tak podanou žalobou domáhá zaplacení částky 42 678,34 Kč se zákonným úrokem z prodlení, náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 200 Kč, smluvní pokuty ve výši 0,1% z částky 42 678,34 Kč za každý den prodlení žalovaného a to za dobu od 1. 11. 2020 do 7. 6. 2021 ve výši 9 346,92 Kč, úrok za poskytnutí úvěru z částky 38 846,44 Kč ve výši 71,45 % ode dne 21. 8. 2020 do 13. 10. 2020 ve výši 3 991,68 Kč a úrok ve výši 8,25 % p. a. z částky 38 846,44 Kč 14. 10. 2020 do zaplacení. Žalovaný byl vyzván před podáním žaloby k zaplacení dlužné částky, žalovaný na výzvu nereagoval. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Ve věci bylo nařízeno jednání na den 1. 11. 2021. Žalovaný se k jednání nedostavil, svou neúčast neomluvil. Právní zástupce žalobkyně při jednání uvedla, aby soud žalobě vyhověl. 5. Z předložených listin vzal soud za prokázané, že mezi účastníky došlo dne [datum] k uzavření smlouvy o úvěru ve výši 40 000 Kč na dobu 36 měsíců s tím, že měsíční splátka byla dohodnuta ve výši 2 744 Kč. Celková částka, kterou má klient zaplatit, činí 98 784 Kč, pevná zápůjční úroková sazba činí 72,30 % ročně na celou dobu splácení úvěru. Z oznámení o schválení úvěru ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovanému bylo sděleno, že došlo k uzavření smlouvy o úvěru, jehož přílohu tvořil i splátkový kalendář. K vyplacení úvěru žalovanému došlo dne [datum] (z Návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/ Smlouvy o úvěru ze dne [datum] a Oznámení o schválení úvěru ke smlouvě [číslo] ze dne [datum], ze splátkového kalendáře, z dokladu o vyplacení úvěru ze dne [datum]) Z karty klienta bylo zjištěno, že na úvěr byla splacena částka 14 004 Kč. Žalovanému byly žalobkyní zaslány dne 17. 6. 2020, 16. 7. 2020 a 17. 8. 2020 výzvy k zaplacení s upozorněním na možnost zesplatnění celého úvěru. (z výzvy ze dne 17. 6. 2020, 16. 7. 2020, 17. 8. 2020) Dne 19. 5. 2021 byla žalovanému zaslána prostřednictvím právního zástupce žalobkyně předžalobní výzva k úhradě dlužné částky s upozorněním, že ke dni 19. 8. 2020 došlo k zesplatnění celého úvěru. (z Předžalobní výzvy ze dne 19. 5. 2021, podacího archu) 6. Žalobkyně provedla dne [datum] hodnocení klienta, dle kterého žalovaný byl ženatý, měl pravidelný čistý měsíční příjem [částka]. Jeho výdaje měly činit [částka] (tj. [částka] životní minimum, [částka] splátky úvěr, [částka] bydlení a rezerva [částka]. Volné zdroje činily [částka] (z hodnocení klienta) Tyto údaje se jeví jako nedostatečné, neboť nebyly zkoumány další výdaje, jako např. náklady na obživu, energie. Žalovaný byl zaměstnán u [anonymizována dvě slova] [územní celek] na dobu neurčitou. Z potvrzení zaměstnavatele [anonymizována dvě slova] [územní celek] ze dne 27. 11. 2019 bylo zjištěno, že čistý měsíční příjem žalovaného činil za období [číslo] – [číslo] částku [částka]. Z Centrální evidence obyvatel má soud zjištěno, že rodinný stav žalovaného byl od 2. 10. 2017 změněn na„ rozvedený“. Ze spisu spisové značky 7 C 112/2021 měl soud prokázáno, že žalovaný již dne 26. 3. 2018 uzavřel se [právnická osoba] [anonymizováno] Smlouvu o revolvingovém úvěru se sjednaným úvěrovým rámcem ve výši 65 000 Kč. Jelikož včas a řádně nehradil splátky, byl úvěr zesplatněn a ke dni zesplatnění činila dlužná částka 66 540 Kč (ze spisu 7 C 112/2021) Ze spisu spisové značky 12 C 173/2021 a 7 C 88/2021 soud zjistil, že žalovaný uzavřel dne [datum] se současnou žalobkyní smlouvu o úvěru ve výši 20 000 Kč a dne [datum] smlouvu o úvěru ve výši 45 000 Kč (ze spisu 12 C 173/2021, 7 C 88/2021) 7. Po vyhodnocení jednotlivých důkazů soud dospěl k následujícím rozhodným závěrům o skutkovém stavu věci: Žalobkyně poskytla žalovanému dne [datum] částku 40 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal žalobkyni vrátit spolu s dohodnutým úrokem v celkem 36 měsíčních splátkách v částce 2 744 Kč (ze splátkového kalendáře) Předžalobní výzvou ze dne 19. 5. 2021 žalobkyně prostřednictvím právního zástupce vyzývala žalovaného k zaplacení dlužné částky. Žalobkyně u příležitosti poskytnutí úvěru žalovanému nepostupovala s odbornou péčí a neposuzovala úvěruschopnost žalovaného tak, aby mohla na základě dostatečných informací posoudit, že žalovaný bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, když nezkoumala skutečné výdaje žalovaného. Nezjišťovala skutečnou částku na obživu, bydlení, náklady na energie, nedoložila doklady – nájemní smlouvu apod. Výše úvěru v daném případě činila 40 000 Kč a žalovaný měl tuto částku splácet po dobu 36 měsíců ve výši 2 744 Kč tak, aby zaplatil celkovou částku 98 784 Kč. 8. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Dle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Podle ustanovení § 1813 o. z., má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. 11. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 12. Podle ustanovení § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 13. Podle ustanovení § 87 odst. 1 věta prvá a třetí zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li p