6 C 280/2021-19 — Okresní soud v Novém Jičíně

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 13. 8. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 37 650 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % z částky 37 650 Kč od 16. 1. 2020 do zaplacení včetně náhrady nákladů řízení. 2. Žalobní nárok odůvodnila tvrzením, že žalobkyně uzavřela se žalovaným dne [datum] Smlouvu o úvěru ve výši 63 630 Kč skládající se z půjčené částky 35 000 Kč a souhrnného poplatku ve výši 28 630 Kč. Podle této smlouvy měl žalovaný splácet týdně 1 061 Kč, a to tak, že první splátka měla být uhrazena do sedmého dne od podpisu smlouvy a každá další splátka vždy do sedmého dne od předchozí splátky. V případě prodlení s plněním nebo v případě neplnění vůbec, se dle smluvních podmínek smlouvy o úvěru stává zbylý dluh včetně příslušenství splatný, a to v termínu splatnosti nejbližší další týdenní splátky. Podle platební historie žalovaný splácel nepravidelně, takže žalobkyně částku dosud žalovaným uhrazenou ve výši 25 980 Kč vydělila týdenní splátkou 1 061 Kč a vypočetla tak, kdy se žalovaný skutečně dostal do prodlení, pokud by splácel tuto částku v předepsaných týdenních splátkách. Splatnost pohledávky tak nastala ke dni 15. 5. 2019. Žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení pouze od doby předepsané splatnosti smlouvy a jako datum splatnosti určuje 15. 1. 2020 a datum prodlení ke dni 16. 1. 2020. 3. Usnesením Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 8. 9. 2021, č. j. 6 C 280/2021-7 byla žalobkyně vyzvána, aby doplnila svá tvrzení uvedená v žalobě o tom, zda a jakým způsobem posuzovala dle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru schopnost žalovaného splácet úvěr včetně příslušenství. 4. Žalobkyně v doplnění žaloby ze dne 14. 10. 2021 uvedla, z jakých informací před a v rámci uzavření smlouvy o úvěru čerpala posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, jaké informací od žalovaného k jeho osobním a majetkovým poměrům byly opatřeny a jaké databáze byly věřitelem využity, jako např. kontrola insolvenčního rejstříku, kontrola zaměstnání telefonicky, kontrola platební historie apod., dále z podkladů klienta zaznamenaných v Evidenční kartě klienta. 5. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K jednání nařízenému na den 1. 12. 2021 se účastníci nedostavili, žalobkyně se z jednání písemně omluvila. Žalovaný svou neúčast neomluvil. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, když přitom vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů. (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.“) 6. Z předložených listin vzal soud za prokázané, že žalobkyně uzavřela se žalovaným dne [datum] Smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo]. Dle článku II. nadepsaném„ specifikace úvěru“, sestává úvěr z jistiny v částce 35 000 Kč, zápůjční úroková sazba činí 70,89 % p. a., úroku v částce 6 930 Kč, poplatku za zpracování a doručení úvěru 10 500 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek 11 200 Kč. Doba trvání spotřebitelského úvěru je 60 týdnů, celková výše spotřebitelského úvěru tak činí 63 630 Kč. Splátky úvěru jsou uvedeny ve výši 1 061 Kč týdně, datum úhrady první splátky je uvedeno 28. 11. 2018, úhrada každé další splátky 7 dní po datu splatnosti předchozí splátky. Částka, kterou má klient zaplatit, činí 63 630 Kč. Nedílnou součástí smlouvy jsou dle čl. I bod 2 smluvní podmínky ke smlouvě o spotřebitelském úvěru, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a evidenční karta klienta. Dále se ve smlouvě uvádí, že podpisem smlouvy žalovaný potvrdil, že od žalobkyně převzal uvedenou jistinu úvěru ve výši 35 000 Kč. Žalovaný týdenní splátky po 1 061 Kč hradil nepravidelně a celkem tak zaplatil částku 25 980 Kč (ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] [číslo] z přehledu splácení). Z evidenční karty klienta (žalovaného) bylo zjištěno, že je rozvedený, bydlí v nájmu. Je zaměstnán u firmy [právnická osoba], [obec] s příjmem ve výši [částka]. Měsíční výdaje činí celkovou částku 9 830 Kč – na bydlení 4 420 Kč, životní minimum pak 4 410 Kč a jiné výdaje 1 000 Kč. Disponibilní zůstatek pak činí částku 9 264 Kč (z evidenční karty klienta) Tyto údaje nebyly ničím doloženy. (výplatní lístky, pracovní smlouva, nájemní smlouva apod.) Z rozsudku Okresního soudu v Novém Jičíně, spis. zn. 12 C 260/2021 má soud zjištěno, že žalovaný již dne 18. 1. 2017, 1. 3. 2017 a 27. 3. 2017 uzavřel Smlouvy o úvěru se společností [právnická osoba], v celkové výši 55 000 Kč. Předžalobní výzvou ze dne 7. 4. 2021 žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ze smlouvy o úvěru [číslo]. (z předžalobní výzvy k úhradě dlužného plnění, z poštovního podacího archu) 7. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: žalobkyně dne 21. 11. 2018 poskytla žalovanému v hotovosti peněžní prostředky ve výši 35 000 Kč na základě smlouvy o úvěru [číslo]. Ve smlouvě si účastníci dohodli úrok ve výši 6 930 Kč, poplatek za zpracování a doručení úvěru 10 500 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek 11 200 Kč. Žalovaný se zavázal žalobkyni splácet na základě uvedené smlouvy celkem částku 63 630 Kč v 60 týdenních splátkách po 1 061 Kč počínaje první splátkou splatnou [datum] a každou další splátku do 7 dní po datu předchozí splátky. RPSN dle smlouvy činilo 212,77 %. Žalovaný zaplatil v nepravidelných splátkách částku 25 980 Kč. Žalobkyně u příležitosti poskytnutí úvěru žalovanému nepostupovala s odbornou péčí a neposuzovala úvěruschopnost žalovaného tak, aby mohla na základě dostatečných informací posoudit, že žalovaný bude schopen spotřebitelský úvěr splácet. Nezjišťovala skutečné výdaje žalovaného. Nedoložila pracovní smlouvu – neměla ověřenou délku trvání pracovní smlouvy, nedoložila nájemní smlouvu, doklady o nákladech na energie a jiné. Nezjišťovala vyživovací povinnosti žalovaného, další splátky úvěrů. 8. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Dle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 11. Podle ustanovení § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 12. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 13. Žalobkyně u příležitosti poskytnutí úvěru žalovanému nepostupovala s odbornou péčí a neposuzovala úvěruschopnost žalovaného tak, aby mohla na základě dostatečných informací posoudit, že žalovaný bude schopen poskytnuté peněžní prostředky vrátit. Spokojila-li se pouze s prohlášením žalovaného o jeho osobních a výdělkových poměrech a nedostála tak povinnosti věřitele ve smyslu ustanovení § 86 odst. 1,2 zákona o spotřebitelském úvěru. Tvrzení žalovaného nijak neověřovala. Z tohoto důvodu soud v souladu s ust. § 86/1,2 zákona o spotřebitelském úvěru posoudil předmětnou úvěrovou smlouvu ze dne [datum] jako neplatnou. (srovnej NS 33 Cdo 2178/2018) 14. Žalovaný od žalobkyně obdržel částku 35 000 Kč, na kterou uhradil částku ve výši 25 980 Kč. K úhradě tak zůstává částka 9 020 Kč, která představuje bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor žalobkyně ve smyslu