13 C 175/2022-27 — Okresní soud v Novém Jičíně

Žalobce se svou žalobou došlou soudu dne [datum] domáhal po žalovaném zaplacení částky [částka]. Žalobu odůvodnil tím, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], a žalovaným došlo dne [datum] k uzavření smlouvy o zápůjčce. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka], a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce i poplatek ve výši [částka] a poplatek [částka] za hotovostní inkaso splátek. Celkovou dlužnou částku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po [částka]. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas. S toutéž společností uzavřel žalovaný také dne [datum] smlouvu o zápůjčce. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému dalších [částka], také v hotovosti v den uzavření smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce i poplatek ve výši [částka], z toho [částka] bylo za hotovostní inkaso splátek. Dlužnou částku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po [částka]. Žalovaný však ani v tomto případě nehradil sjednané splátky řádně a včas. Pohledávka vyplývající z výše uvedených smluv, byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena žalobci. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne [datum]. Žalovaný se k věci nevyjádřil. Soud rozhodoval v souladu s § 115a o.s.ř. bez jednání a dospěl k závěru, že dne [datum] a dne [datum] uzavřel žalovaný jako vydlužitel se společností [právnická osoba] jako Zapůjčitelem dvě smlouvy o zápůjčce. Na základě těchto smluv obdržel od zapůjčitele dvě zápůjčky, každou ve výši [částka] Tyto částky se zavázal vrátit spolu s poplatkem [částka] a [částka] a s poplatkem za fakultativní hotovostní inkaso splátek [částka] a [částka] v 60 týdenních splátkách po [částka], respektive po [částka]. Zapůjčitel pak pohledávku, respektive její zbytek ve výši [částka] postoupil na žalobce a žalovanému tuto skutečnost písemně oznámil. Žalobce vyzval žalovaného k zaplacení pohledávky, avšak bezvýsledně. Podle § 2390 občanského zákoníku (zák č. 89/2012 Sb.) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 1879 nového občanského zákoníku (zák. č. 89/2012 Sb.) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1887 nového občanského zákoníku (zák. č. 89/2012 Sb.) postoupit lze i soubor pohledávek, ať již současných nebo budoucích, je-li takový soubor pohledávek dostatečně určen, zejména pokud se jedná o pohledávky určitého druhu vznikající věřiteli v určité době nebo o různé pohledávky z téhož právního důvodu. Pododdíl 2 Změna v osobě dlužníka Soud po právní stránce posuzoval především to, zda poplatky za zápůjčky ve výši [částka] poskytnutých na dobu 60 týdnů jsou přiměřené. Do celkové výše poplatků a úroku soud nezapočítával poplatek za fakultativní hotovostní inkaso splátek, neboť jde o fakultativní službu, tedy jakýsi nadstandard, kdy se vydlužitel nemusí starat o zasílání splátek, neboť osoba pověřená zapůjčitelem přijde za ním sama pro splátku. Zápůjčky tak stojí na poplatcích [částka] a [částka] K otázce přiměřenosti odměny zapůjčitele se vyslovil ve svém rozsudku ze dne 22. 3. 2012 č. j. 101 VSPH 14/2012-54 Vrchní soud v Praze, který dospěl k závěru, že je nemravný zisk zapůjčitele nad 30 % zapůjčené částky při zápůjčce trvající 13 měsíců. Tady by měl žalovaný zaplatit také částky pohybující se kolem 30 % jistiny, což se jeví ve světle zmíněného judikátu jako přiměřené. Navíc žalobce se rozhodl nepožadovat po žalovaném zaplacení zbývajícího dlužného poplatku, což jeho faktickou výši ještě snížilo. Z uvedených důvodů proto soud žalobě vyhověl, spolu s úrokem z prodlení, který není v rozporu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. Doplnění skutkových tvrzení žaloby na výzvu soudu nepovažuje soud za samostatný úkon, neboť nedostatek skutkových tvrzení žaloby nelze přičítat k tíži žalované straně.