16 C 238/2022-31 — Okresní soud v Novém Jičíně

1. Předmětem řízení je zaplacení částky 6 900 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 6 900 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, a to z titulu smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne [datum] uzavřené právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] se žalovaným, na základě které měla poskytnout právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč a žalovaný se měl zavázat uvedenou částku navýšenou o poplatek 1 900 Kč vrátit. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Mezi společností [právnická osoba], tj. právní předchůdkyní žalobkyně, a žalovaným probíhala jednání o uzavření smlouvy o zápůjčce [číslo] ve výši 5 000 Kč. Poplatek za zpracování žádosti a poskytnutí zápůjčky měl činit 1 900 Kč. Podle čl. 3 měla zápůjčka být bezhotovostně poukázána na účet žalovaného nejpozději do 2 pracovních dnů od akceptace ze strany [právnická osoba] Smlouva o zápůjčce není žalovaným podepsána, v podpisovém místě je uvedeno„ Digitálně podepsáno ([číslo])“. Dne [datum] provedl žalovaný ve prospěch právní předchůdkyně žalované platbu ve výši 1 Kč [právnická osoba] potvrdila, že na účet č. [bankovní účet], jehož vlastníkem je žalovaný, byla dne [datum], pod [variabilní symbol], převedena platba ve výši 5 000 Kč. Pohledávka byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] ve spojení s realizační smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] [právnická osoba] oznámila žalovanému, že pohledávku ze smlouvy o úvěru postoupila žalobkyni a zároveň vyzvala žalovaného k úhradě dluhu do tří dnů. Výzva byla odeslána žalovanému dne [datum]. 4. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 věty první o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 5. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 6. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 7. Podle ustanovení § 87 odst. 1 věty první a třetí zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 8. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 9. Podle ustanovení § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Pohledávka společnosti [právnická osoba] za žalovaným byla smlouvou o postoupení pohledávek postoupena v souladu s ustanovením § 1879, 1887 o. z. na žalobkyni, čímž žalobkyně vstoupila do práv věřitele vůči žalovanému a je tak v této věci aktivně věcně legitimována k podání žaloby. 11. Shora uvedený skutkový stav soud posoudil podle citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žalobkyně má nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle ust. § 2991 o. z., neboť uzavření smlouvy o zápůjčce nebylo prokázáno. K tvrzení, že žalovaný uzavřel smlouvu prostřednictvím portálu [webová adresa], kde byl registrován, nenavrhla žalobkyně žádné důkazy. Pokud žalobkyně dokládala tzv. verifikační platbu ve výši 1 Kč, datumově se neshoduje s tvrzeným uzavřením smlouvy a k prokázání uzavření smlouvy není dostatečná. Soud byl připraven žalobkyni poučit o nutnosti doplnit skutková tvrzení a o povinnosti označit důkazy k prokázání svých tvrzení ve smyslu § 118a odst. 1, 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), nicméně žalobkyně se svou dobrovolnou neúčastí u ústního jednání této možnosti zbavila. Pro úplnost soud uvádí, že žalobkyně ani nedoplnila žádná relevantní tvrzení a důkazní návrhy k tomu, jak byla právní předchůdkyní žalobkyně zkoumána úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně pouze soudu písemně dne [datum] sdělila, že prověřila, zda se žalovaný nenachází v insolvenčním rejstříku či centrální evidenci exekucí. Dále s ohledem na výši úvěru, která byla nižší než minimální měsíční mzda v dané době, nebylo zapotřebí dále prověřovat žalovaného a výslovně uvedla, že již nenavrhuje žádné další důkazy. Žalobkyně tedy řádně nezkoumala úvěruschopnost žalovaného a smlouva o zápůjčce, bylo-li by její uzavření prokázáno, by byla soudem vyhodnocena jako absolutně neplatná. 12. S ohledem na uvedené má žalobkyně nárok na vrácení toho, co její právní předchůdkyně žalovanému plnila bez právního důvodu. V řízení bylo prokázáno z potvrzení banky, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému na jeho bankovní účet 5 000 Kč. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný na jistině dosud neuhradil ničeho. Žalovaný v řízení zůstal po celou dobu pasivní a netvrdil ani neprokázal, kolik na pohledávku žalobkyně případně uhradil. Žalobkyně žalovaného prokazatelným způsobem písemně vyzvala k zaplacení dluhu dne [datum]. S ohledem na uvedené je částečně žaloba důvodná a žalobkyně má nárok na zaplacení částky 5 000 Kč. 13. Jelikož je žalovaný se svým plněním v prodlení, má žalobkyně nárok také na zákonný úrok z prodlení z částky 5 000 Kč ve smyslu ustanovení § 1970 o. z., a to od [datum] do zaplacení. Žalovaný byl vyzván k plnění pohledávky dopisem ze dne [datum], který mu byl odeslán téhož dne. Za použití právní domněnky v § 513 o. z. se má za to, že zásilka byla doručena třetí pracovní den po odeslání, tj. [datum]. Žalovaný byl vyzván k plnění ve lhůtě 3 dní, tj. nejpozději do [datum] a ode dne [datum] je tak v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení žalobkyni. Výše zákonných úroků z prodlení je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 14. Z důvodů uvedených shora potom soud ve zbývajícím rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl. 15. Lhůtu k plnění soud určil jako třídenní podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., neboť ze spisu se nepodávají žádné informace pro stanovení delší lhůty či plnění ve splátkách. 16. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně byla v řízení úspěšná co do částky 5 234 Kč (po započtení příslušenství kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku) a neúspěšná co do částky 2 146 Kč (zamítnutá jistina a příslušenství kapitalizované ke dni vyhlášení rozsudku). Žalobkyně tedy byla úspěšná ze 71 % a neúspěšná z 29 %. Po porovnání úspěchu a neúspěchu ve věci soud přiznal žalobkyni 42 % vzniklých nákladů řízení. Náklady žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč, mimosmluvní odměny advokáta za poskytování právních služeb ve výši 600 Kč podle § 14b odst. 1 bodu 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 3 úkony právní služby po 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby), náhrady hotových výdajů po 100 Kč za 3 úkony práv