6 C 206/2022-17 — Okresní soud v Novém Jičíně

1. Žalobou doručenou soudu dne 30. 4. 2022 se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky ve výši 4 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 2 750 Kč od 17. 5. 2019 do zaplacení, s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 700 Kč a náhrady nákladů řízení. 2. Žalobkyně žalobu odůvodnila tvrzením, že se žalovaným, prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, uzavřela dne [datum] Smlouvu o úvěru. V souvislosti s uzavřením smlouvy žalobkyně řádně a v souladu s obecně závaznými právními předpisy prověřila a posoudila úvěruschopnost žalovaného, a to posouzením příjmů a výdajů žalovaného dle výpisu z účtu žalovaného, dle telefonického hovoru se zaměstnavatelem žalovaného a vyhledáním žalovaného v nebankovním registru, insolvenčním rejstříku a exekučním rejstříku. Dle výpisu z účtu žalovaného za období 2/2019 činil celkový příjem žalovaného částku ve výši [částka], za období 1/2019 částku ve výši [částka] a za období 12/2018 částku ve výši [částka]. Žalobkyně následně na základě výše příjmů žalovaného prověřila maximální výši úvěru, jenž může být žalovanému poskytnut. Žalobkyně rovněž provedla lustraci žalovaného v nebankovním registru. Úvěruschopnost žalovaného tak byla žalobkyní řádně a v dostatečném rozsahu posouzena, přičemž žalovaný byl dle zjištění jednoznačně úvěruschopný. Dne [datum] zaslal žalovaný žalobkyni žádost o poskytnutí úvěru ve výši 2 500 Kč. Žalobkyně žádost žalovaného téhož dne přijala. Okamžikem přijetí této žádosti žalovaného žalobkyní byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena prostředky komunikace na dálku Smlouva o spotřebitelském úvěru s [číslo]. Žalobkyně na základě žádosti, žalovanému poskytla dne [datum] úvěr ve výši 2 500 Kč. Žalovaný se Smlouvou o úvěru zavázal žalobkyni vrátit úvěr včetně sjednaných úroků ve výši 250 Kč, tj. celkem částku ve výši 2 750 Kč nejpozději do dne [datum], a to jednorázovou platbou na bankovní účet žalobkyně. Žalovaný však úvěr neuhradil, a to i přes četné předchozí výzvy žalobkyně k zaplacení poskytnuté částky. Žalobkyni tak náleží v souladu se Smlouvou o úvěru smluvní pokuta ve výši 0,1 % za každý den zpoždění z nesplacené jistiny úvěru. Žalobkyní je požadována smluvní pokuta ve výši 1 250 Kč. Dne 15. 7. 2019 úvěr byl předán k vymáhání inkasní společnosti. Výše nákladů za prvních 14 dní mimosoudního vymáhání prostřednictvím třetí osoby bude činit 700 Kč, za dalších 14 dní prodlení bude činit 500 Kč. Pakliže klient (žalovaný) neuzavře dohodu či neuhradí svůj dluh v plné výši ani do 30. dne po zahájení mimosoudního vymáhání, výše nákladů mimosoudního vymáhání po 30. dni zahájení mimosoudního vymáhání, až do ukončení mimosoudního vymáhání prostřednictvím třetí osoby, bude činit 500 Kč. Dne 26. 11. 2020 mimosoudní vymáhání bylo ukončeno. Náklady s uplatněním pohledávky tak činí částku 1 700 Kč. Dne 27. 5. 2021 zaslala žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu k plnění, žalovaný však pohledávku neuhradil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Po provedeném dokazování soud učinil závěr o skutkovém stavu: žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] Smlouvu o úvěru [číslo] v níž se žalobkyně (jako úvěrující) zavázala poskytnout žalovanému (úvěrovanému) částku 2 500 Kč a žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni částku 2 500 Kč včetně sjednaných úroků ve výši 250 Kč nejpozději do [datum] Částku 2 500 Kč poskytla žalobkyně žalovanému na jeho účet dne [datum]. Žalovaný pohledávku neuhradil, dle smlouvy je tak povinen uhradit také smluvní pokutu ve výši 1 250 Kč a náklady spojené s vymáháním dlužných částek prostřednictvím třetí osoby v celkové výši 1 700 Kč. K úhradě dluhu byl žalovaný vyzýván písemnou předžalobní výzvou ze dne 27. 5. 2021 (ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] z Čestného prohlášení ke smlouvě, z potvrzení o platbě, z předžalobní výzvy ze dne 27. 5. 2021, z podacího archu) 5. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru zavazuje úvěrující (věřitel), že poskytne na požádání úvěrovanému (dlužníkovi) v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje, poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle ustanovení § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 7. Podle ustanovení § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 9. Shora uvedený skutkový stav ve věci smlouvy uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne [datum] soud posoudil dle citovaných ustanovení. Při tomto hodnocení dospěl k závěru, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena Smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] podle ustanovení § 2395 o. z. V souladu s cit. ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., proto bylo povinností žalobkyně posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů s tím, že úvěr mohl být pod sankcí neplatnosti smlouvy poskytnut pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (z výplatních lístků žalovaného) Soud žalobě vyhověl a zavázal žalovaného k povinnosti zaplatit žalobkyni částku 4 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 2 750 Kč od 17. 5. 2019 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 700 Kč. Oprávnění žalobkyně požadovat úroky z prodlení je v souladu s ustanovením § 1970 OZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.