6 C 24/2022-34 — Okresní soud v Novém Jičíně

1. Žalobou ze dne 18. 11. 2020 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 7 690 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 779,32 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 664,76 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 5 922,12 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení ve výši 9 % ročně, úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 5 922,12 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení a náhrady nákladů řízení. 2. Žalobu odůvodnila tvrzením, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], s. r. o., [IČO], sídlem [adresa] [číslo]. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaná zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 120 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 1 600 Kč a za hotovostní inkaso splátek částku ve výši 3 200 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 13 920 Kč se žalovaná zavázala uhradit v 58 týdenních splátkách po 240 Kč. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas a na pohledávku do okamžiku postoupení žalobkyni uhradila částku 6 230 Kč. Její příslušenství pak tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení. Žalobkyně požaduje po žalované zaplacení dlužné částky ve výši 7 690 Kč skládající se z dlužné jistiny ve výši 5 922,12 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 1 767,88 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 1 779,32 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 664,76 Kč, úroků ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny ve výši 5 922,12 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 9 % ročně z dlužné jistiny ve výši 5 922,12 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení. 3. Usnesením Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 20. 1. 2022, č. j. 6 C 24/2022-18, byla žalobkyně vyzvána, aby doplnila svá tvrzení uvedená v žalobě o tom, zda a jakým způsobem právní předchůdkyně žalobkyně posuzovala a prověřovala podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, schopnost žalované splácet tvrzený úvěr včetně příslušenství (tzv. úvěruschopnost) a v téže lhůtě označila a zaslala soudu důkazy k prokázání doplněných tvrzení. 4. Žalobkyně v doplnění žaloby ze dne 8. 2. 2022 uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně splnila svou zákonnou povinnost ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, když s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením předmětné smlouvy o úvěru. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány do karty zákazníka. Z karty zákazníka se podává, že právní předchůdkyně žalobkyně ověřila před uzavřením smlouvy majetkovou situaci žalované z výplatní pásky, pracovní smlouvy, inkasního rozpisu. Žalovaná v kartě zákazníka dále uvedla, že je zaměstnána na hlavní pracovní poměr jako uklízečka ve společnosti Město Odry, její měsíční příjem činí 13 406 Kč, žije v nájmu, nemá vyživovací povinnost k další osobě. Na základě odborného posouzení schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr dospěl věřitel k závěru, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Na základě tohoto odborného vyhodnocení věřitele byla teprve s žalovanou uzavřena předmětná smlouva. Právní předchůdkyně žalobkyně neměla důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalované, které uvedla v kartě zákazníka. 5. Žalobkyně se k jednání dne 23. 3. 2022 nedostavila, svou neúčast písemně omluvila. 6. Žalovaná se k jednání dostavila a uvedla, že v době, kdy si brala půjčku, skutečně pracovala, ale pouze půl roku u městského úřadu, pobírala mzdu asi 6 600 Kč. Současně však pobírala sociální dávku na bydlení přes 3 000 Kč. Platila nájem 3 200 Kč a elektřinu 2 500 Kč, platila ještě popelnice. Měla však v té době ještě exekuci a zaměstnavatel ji v té době srážel měsíčně od 2 000 Kč do 3 000 Kč. Od 1. 3. 2022 jsem zaměstnána jako uklízečka, takže bude moci nějakou částku z výplaty zaplatit. Je stále svobodná, bezdětná, majetek žádný nemá. (z výpovědi žalované) 7. Z údajů o žalované uvedené v kartě zákazníka ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná je svobodná, bydlí v nájmu. Je zaměstnána na hlavní pracovní poměr u Města Odry, její čistý příjem činí částku 9 666 Kč a státní podpora ve výš 3 740 Kč, celkem příjem 13 406 Kč. Uvádí výdaje na bydlení ve výši 3 100 Kč, osobní výdaje 3 500 Kč, celkem výdaje ve výši 6 600 Kč, použitelný příjem 6 800 Kč. Z těchto důkazu ovšem nevyplývá, že by tyto údaje byly právní předchůdkyní žalobkyně jakkoliv ověřovány. 8. Soud má za prokázané a po vyhodnocení jednotlivých důkazů dospěl k následujícím rozhodným závěrům o skutkovém stavu věci: dne [datum] poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované částku 8 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit právní předchůdkyni žalobkyně vedle částky 8 000 Kč i poplatek v celkové výši 5 920 Kč, přičemž tento sestává z kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 120 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně, odměny za administrativní činnost ve výši 1 600 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 200 Kč Žalovaná na pohledávku uhradila částku 6 230 Kč. Žalovaná měla plnit společnosti [právnická osoba], s. r. o., [IČO] v 58 týdenních splátkách po 240 Kč (ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne [datum], [číslo] z přehledu plateb) Nedílnou součástí smlouvy byly Smluvní podmínky. [právnická osoba], s. r. o., [IČO] oznámila žalované, že pohledávky ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru postoupila žalobkyni, což žalované oznámila dopisem ze dne 29. 11. 2019 (z oznámení o postoupení ze dne 29. 11. 2019, z podacího lístku) Pohledávka byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 (ze smlouvy o postoupení pohledávek) Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky výzvou k plnění ze dne 30. 4. 2020 (z výzvy k plnění ze dne 30. 4. 2020, z podacího lístku) 9. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Podle ustanovení § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 11. Podle ustanovení § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 13. Podle ustanovení § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 14. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám 15. Právní předchůdkyně žalobkyně, u příležitosti poskytnutí úvěru žalované, nepostupovala s odbornou péčí a neposuzovala úvěruschopnost žalované tak, aby mohla na základě dostatečných informací posoudit,