6 C 25/2022-14 — Okresní soud v Novém Jičíně

1. Žalobou doručenou soudu dne 13. 1. 2022, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 4 140 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 4 140 Kč od 25. 7. 2021 do zaplacení ve výši 8,5 % a náhrady nákladů řízení. 2. Žalobu odůvodnila tvrzením, že žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným od původního věřitele – [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 1. 1. 2021. Oznámení o postoupení pohledávky podepsané postupitelem bylo žalovanému odesláno společně s předžalobní výzvou k úhradě. Původní věřitel uzavřel s žalovaným Smlouvu o zápůjčce [číslo] na jejímž základě poskytnul dne [datum] žalovanému bezúročnou zápůjčku ve výši 3 000 Kč, která měla být jednorázově splacena dne 24. 7. 2021 společně s poplatkem za zpracování žádosti a poskytnutí zápůjčky. Žalovaný zápůjčku v poskytnuté výši čerpal, avšak po uvedeném datu splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Původní věřitel poskytuje zápůjčky prostřednictvím své webové stránky [webová adresa], na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů, a poté následovalo ověření správnosti kontaktu uvedených žalovaným. Žalovaný odeslal žádost o zápůjčku právě přes webové stránky [webová adresa] a následně byla posuzována schopnost žalovaného zápůjčku splácet. Žalovaný ve smlouvě o zápůjčce výslovně potvrdil, že je schopen zápůjčku řádně a včas splatit. Smlouva o zápůjčce byla sjednána elektronicky, když její text včetně všeobecných podmínek žalovaný na svém uživatelském účtu ve webové službě věřitele odsouhlasil. K uživatelskému účtu měl pomocí vlastního hesla přístup jen žalovaný. Zápůjčka byla převedena z bankovního účtu věřitele na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet]. Nárok žalobkyně tvoří pohledávka skládající se z nesplacené zápůjčky ve výši 3 000 Kč a z poplatku za zpracování žádosti o poskytnutí zápůjčky ve výši 1 140 Kč; oba nároky splatné společně dne 24. 7. 2021. Žalovaný na tento svůj dluh neuhradil ničeho. Výzva k plnění byla zaslána žalovanému dne 9. 10. 2021. 3. Žalobkyně byla usnesením Okresního soudu v Novém Jičíně č. j. 6 C 25/2022-7 ze dne 24. 1. 2022 vyzvána, aby ve lhůtě 15 dnů doplnila svá tvrzení uvedená v žalobě o tom, zda a jakým způsobem právní předchůdkyně žalobkyně posuzovala a prověřovala podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, schopnost žalovaného splácet tvrzený úvěr včetně příslušenství (tzv. úvěruschopnost) a v téže lhůtě označila a zaslala soudu důkazy k prokázání doplněných tvrzení. 4. Žalobkyně ve svém vyjádření ze dne 2. 2. 2022 uvedla, že nejprve prověřila, zda se žalovaný nenachází v Insolvenčním rejstříku či v Centrální evidenci exekucí. Dále s ohledem na výši úvěru, která byla nižší než minimální měsíční mzda v dané době, nebylo zapotřebí dále prověřovat žalovaného. 5. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 6. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva nazvaná Smlouva o zápůjčce [číslo], na základě níž společnost [právnická osoba] poskytla žalovanému částku ve výši 3 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit částku 4 140 Kč, z čehož částka 1 140 Kč měla představovat poplatek za zpracování žádosti a poskytnutí zápůjčky. Žalovaný měl částku splatit nejpozději dne 24. 7. 2021. Žalobkyně poskytla žalovanému částku 3 000 Kč dne [datum] převodem na účet č. [bankovní účet] (ze Smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne [datum], z potvrzení o provedené platbě). Žalovaný byl v měsíci červnu 2021 majitelem uvedeného účtu, na který byla připsána částka 3 000 Kč (ze sdělení [obec] [anonymizováno] ze dne 24. 2. 2022) Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní písemně vyzván k úhradě celkové dlužné částky výzvou ze dne 9. 10. 2021. Dlužná částka však nebyla uhrazena. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy byla ze strany společnosti [právnická osoba], postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 1. 2021 žalobkyni jako novému věřiteli. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne 9. 10. 2021. (ze Smlouvy o postoupení pohledávek, z výzvy k úhradě před podáním žaloby, z oznámení o postoupení pohledávky, z podacího lístku) 7. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 8. Podle ustanovení § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 9. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 11. Na základě zjištěného skutkového stavu soud učinil právní závěr, že mezi žalovaným jako dlužníkem a společností [právnická osoba], jako věřitelem byla dne [datum] uzavřena Smlouva o zápůjčce [číslo]. Na základě této smlouvy společnost [právnická osoba], poskytla žalovanému dne [datum] převodem na účet žalovaného částku ve výši 3 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem za zpracování žádosti a poskytnutí zápůjčky ve výši 1 140 Kč do 24. 7. 2021. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy byla ze strany společnosti [právnická osoba], postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek žalobkyni jako novému věřiteli. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní písemně vyzván k úhradě celkové dlužné částky výzvou ze dne 9. 10. 2021. Dlužná částka však nebyla uhrazena. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat svá tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. Soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 4 140 Kč se zákonným úrokem z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. v sazbě 8, 5 % ročně z částky 4 140 Kč od 25. 7. 2021 do zaplacení. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 089 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 140 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Soud aplikoval v případě přiznání náhrady nákladů ustanovení § 14b/1,5 vyhlášky č. 177/96 Sb. v platném znění, když žaloba byla podána na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech.