6 C 372/2021-27 — Okresní soud v Novém Jičíně

1. Žalobou doručenou soudu dne 31. 7. 2021 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 12 000 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 590 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 3 063,93 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 12 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení ve výši 10 % ročně, úroku ve výši 19,27 % ročně z částky 12 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení a náhrady nákladů řízení. 2. Žalobu odůvodnila tvrzením, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] [číslo]. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 400 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 2 400 Kč a za hotovostní inkaso splátek částku ve výši 4 800 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 21 600 Kč se žalovaný zavázal uhradit v 60 týdenních splátkách po 360 Kč. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas a na pohledávku do okamžiku postoupení žalobkyni uhradil částku 4 040 Kč. Ke dni postoupení 15. 1. 2021 činila výše pohledávky, bez příslušenství, za žalovaným částku 20 560 Kč, skládající se z dlužné jistiny ve výši 12 000 Kč, dlužného poplatku za administrativní činnost ve výši 1 720 Kč a dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 840 Kč. Žalobkyně se rozhodla nepožadovat po žalovaném zaplacení částek představující zbývající dlužné úhrady za služby a požaduje tak zaplacení dlužné jistiny ve výši 12 000 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 590 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 3 063,93 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 12 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení ve výši 10 % ročně, úroku ve výši 19,27 % ročně z částky 12 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní písemně vyzván k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou ze dne 13. 5. 2021. Dlužná částka však nebyla uhrazena. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy byla ze strany společnosti [právnická osoba], [IČO], postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021 žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 15. 1. 2021. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne 19. 2. 2021. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K jednání dne 16. 2. 2022 se nedostavil, svou neúčast neomluvil. Právní zástupkyně žalobkyně u jednání navrhla, aby soud žalobě vyhověl. 4. Usnesením Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 22. 11. 2021, č. j. 6 C 372/2021-10, byla žalobkyně vyzvána, aby doplnila svá tvrzení uvedená v žalobě o tom, zda a jakým způsobem právní předchůdkyně žalobkyně posuzovala a prověřovala podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, schopnost žalovaného splácet tvrzený úvěr včetně příslušenství (tzv. úvěruschopnost) a v téže lhůtě označila a zaslala soudu důkazy k prokázání doplněných tvrzení. 5. Žalobkyně v doplnění žaloby ze dne 4. 12. 2021 uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně splnila svou zákonnou povinnost ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, když s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné smlouvy o úvěru. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do karty zákazníka. Z karty zákazníka se podává, že právní předchůdkyně žalobkyně ověřila před uzavřením smlouvy majetkovou situaci žalovaného z pracovní smlouvy a z výplatních pásek. Žalovaný v kartě zákazníka dále uvedl, že je zaměstnán na hlavní pracovní poměr na dobu neurčitou jako operátor ve společnosti [právnická osoba], jeho měsíční příjem činí 16 419 Kč, žije v nájmu, nemá vyživovací povinnost k žádné další osobě. Na základě odborného posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr dospěl věřitel k závěru, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Na základě tohoto odborného vyhodnocení věřitele byla teprve s žalovaným uzavřena předmětná smlouva. Právní předchůdkyně žalobkyně neměla důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalovaného, které uvedl v kartě zákazníka. 6. Soud má za prokázané, že dne [datum] poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému částku 12 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit právní předchůdkyni žalobkyně vedle částky 12 000 Kč i poplatek v celkové výši 9 600 Kč, přičemž tento sestává z úroku v částce 2 400 Kč poplatku za administrativní činnost v částce 2 400 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek v částce 4 800 Kč. Žalovaný na pohledávku uhradil částku 4 040 Kč. Žalovaný měl plnit [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] v 60 týdenních splátkách po 360 Kč. Žalovaný podpisem smlouvy stvrdil, že převzal částku 12 000 Kč od [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] (ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] [číslo]). Nedílnou součástí smlouvy byly Smluvní podmínky. Z karty zákazníka vyplynulo, že žalovaný je rozvedený, bydlí v nájmu. Je zaměstnán u společnosti [právnická osoba]. Má úvěr u spořitelny ve výši 120 000 Kč, měsíčně splácí 2 000 Kč. Jeho čistý příjem činí 16 419 Kč, výdaje 2 000 Kč na bydlení, osobní výdaje 3 500 Kč, splátky úvěrů 2 000 Kč, další výdaje 7 100 Kč, celkem částka 14 600 Kč. Použitelný příjem činí 1 819 Kč (z karty zákazníka) Z pracovní smlouvy ze dne 7. 3. 2018 bylo zjištěno, že žalovaný je od tohoto dne zaměstnancem společnosti [právnická osoba]. Z výplatních lístků soud zjistil, že čistý měsíční příjem žalovaného za období [číslo] činil částku 16 303 Kč, z toho činily srážky 1 117 Kč na stravné, 1 000 Kč byla záloha a další srážky činily částku 6 962 Kč, doplatek mzdy tak činil částku 7 224 Kč. Čistý příjem žalovaného za období [číslo] činil částku 15 198 Kč, zůstatek po srážkách ze mzdy (stravné 860, záloha 1000 Kč a další srážky 5 980) činil částku 7 358 Kč (z pracovní smlouvy, z výplatních lístků) [příjmení] [příjmení] [jméno] [příjmení] oznámila žalovanému, že pohledávky ze smlouvy o úvěru postoupila žalobkyni, což žalovanému oznámila dopisem ze dne 19. 2. 2021 (z oznámení o postoupení ze dne 19. 2. 2021, z podacího archu). Pohledávka byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021 (ze smlouvy o postoupení pohledávek) Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky výzvou k plnění ze dne 13. 5. 2021 (z výzvy k plnění ze dne 13. 5. 2021) 7. Ze spisu spisové značky 24 C 284/2017 má soud zjištěno, že žalovaný dne [datum] uzavřel se společností [právnická osoba] Smlouvu o půjčce ve výši 20 000 Kč, dne [datum] ve výši 20 000 Kč a dne [datum] ve výši 22 000 Kč. Žalovaný řádně nesplácel a vznikla mu tak povinnost k úhradě částky v celkové výši 65 290 Kč (ze spisu 24 C 218/17) Ze spisu spisové značky 13 C 172/2018 soud zjistil, že žalovaný uzavřel dne [datum] Smlouvu o úvěru na částku 8 000 Kč a ze spisu 7 C 14/2020 soud zjistil, že žalovaný uzavřel s [anonymizována dvě slova] dne [datum] Smlouvu o úvěru na částku 133 000 Kč (ze spisů 13 C 172/2018, 7 C 14/2020) 8. Po vyhodnocení jednotlivých důkazů soud dospěl k následujícím rozhodným závěrům o skutkovém stavu věci: Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému dne [datum] částku 12 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s celkovými náklady spojenými se spotřebitelským úvěrem ve výši 9 600 Kč v 60 týdenních splátkách po 330 Kč. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, když uhradil pouze částku ve výši 4 040 Kč. Pohledávka byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021. Oznámení o postoupení pohledávky bylo žalovanému sděleno dopisem ze dne 19. 2. 2021. Výzvou k plnění ze dne 13. 5. 2021 byl žalovaný vyzván k zaplacení zbývající dlužné částky. 9. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Podle ustanovení § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 11. Podle ustanovení § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č.