8 C 343/2022-15 — Okresní soud v Novém Jičíně

Žalobou doručenou soudu dne [datum] a jejím doplněním ze dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení, kapitalizovaného smluvního úroku ve výši [částka], částky [částka] a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tvrzením, že žalovaná uzavřela dne [datum] s žalobkyní Smlouvu o spotřebitelském úvěru [anonymizováno] půjčka [číslo]. Předmětem smlouvy byl závazek žalobkyně poskytnout žalované spotřebitelský úvěr ve výši [částka]. Nedílnou součástí smlouvy jsou také Smluvní podmínky. Žalobkyně svoji povinnost splnila a poskytla žalované úvěr ve výši [částka]. Žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s úrokem ve výši 111,33 % ročně. Schopnost žalované splácet úvěr byla prověřena zejména nahlédnutím do veřejně přístupných rejstříků, seznamů a evidencí vedených státními orgány a prohlášením dlužnice. Údaje uvedené žadatelkou byly porovnány s údaji v doložených dokladech tj. ve výplatní pásce, výpisu z bankovního účtu atd. Žalovaná neplnila řádně podmínky smlouvy a ocitla se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Žalovaná před podáním žaloby uhradila celkem částku [částka]. Podle čl. VI. odst. 3a Smluvních podmínek, nebudou-li dlužné částky úvěru uhrazeny ani v dodatečné lhůtě stanovené úvěrujícím v upomínce zaslané v případě prodlení s platbou, dojde k zesplatnění úvěru - Klient je v takovém případě povinen uhradit společnosti smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z částky, s níž je v prodlení. Žalovaná neuhradila dlužnou částku ani v dodatečné lhůtě stanovené v souladu s čl. VI odst. 3a smluvních podmínek. Dle ujednání čl. VI odst. 1 smluvních podmínek se stává celý dluh splatným a žalobkyně je tak oprávněna požadovat splacení celé dlužné částky. Žalované byla zaslána výzva k úhradě dlužné částky - předžalobní upomínka, žalovaná ovšem do dnešního dne dlužnou částku neuhradila. Žalovaná se k věci nevyjádřila. Soud věc projednal bez nařízení jednání v souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), neboť měl náležitě zjištěn skutkový stav věci na základě účastníky předložených listin a nemusel založit své rozhodnutí ve věci na závěru o neunesení břemene tvrzení nebo důkazního břemene některým z účastníků řízení (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 1696/2005). Z předložených dokladů soud zjistil, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru [anonymizováno] půjčka [číslo]. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalované částku [částka] a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s veškerými úroky a dalšími platbami spojenými s poskytnutím úvěru, a to prostřednictvím 30 pravidelných měsíčních splátek po [částka]. Nedílnou součástí této smlouvy jsou také smluvní podmínky ke smlouvě o spotřebitelském úvěru. Výše úvěru byla sjednána na částku [částka], zápůjční úroková sazba 111,33 % ročně. V souhrnu se žalovaná zavázala uhradit žalobkyni částku ve výši [částka] (ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru [anonymizována dvě slova] [číslo] ze dne [datum]). Žalovaná měla žalobkyni uhradit celkem částku [částka] ve 30 splátkách po [částka], když první splátka měla být uhrazena dne [datum] a poslední dne [datum] (ze splátkového kalendáře). Dne [datum] byla z účtu žalobkyně převedena částka [částka] na účet č. [bankovní účet] (z výpisu z účtu [příjmení] [příjmení]). Žalovaná uhradila v 6 splátkách celkově částku [částka], a to v období od [datum] do [datum] (z výpisu plateb žalované). Ke dni [datum] došlo pak k zesplatnění celé pohledávky, která k tomuto dni činila částku [částka] (z dopisu ze dne [datum]). Předžalobní výzvou ze dne [datum] byla žalovaná vyzvána k úhradě částky [částka] (z Předžalobní upomínky ze dne [datum]). V měsíci prosinci 2019 činila čistá mzda žalované částku [částka], na jejím účtu u [právnická osoba] činil počáteční zůstatek částku –mínus [částka] a konečný mínus [částka] (z výplatnice, výpisu z účtu [bankovní účet]). Žalobkyně tvrdila, ale nedoložila, že by se právní předchůdce žalobkyně zabýval odpovědně posuzováním schopnosti žalované poskytnutý úvěr splácet. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Právní předchůdce žalobkyně se zavázal poskytnout a poskytl žalované, která ve vztahu vystupovala jako spotřebitelka, částku [částka]. Žalovaná se zavázala vrátit částku [částka] v 30 pravidelných měsíčních splátkách po [částka]. Žalovaná uhradil dosud [částka] a je tak v prodlení s úhradou zbytku peněžitého dluhu. Ke dni vyhlášení rozsudku dluží žalovaná na jistině částku [částka]. V řízení žalobkyně neprokázala, že by její právní předchůdce s náležitou pečlivostí prověřoval schopnost žalované úvěr splácet. Z jedné výplatnice pouze zjistil, že čistý měsíční příjem žalované činil [částka] a na účet žalované vykazoval jak na počátečním, tak konečném zůstatku záporné hodnoty. Dle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Na základě zjištěného skutkového stavu soud učinil právní závěr, že smlouva o úvěru, na základě které se žalobkyně domáhá žalovaných nároků, je neplatná, když právní předchůdce žalobkyně před uzavřením smlouvy s odbornou péčí neposoudil schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Z těchto důvodů soud v souladu s ustanovením § 86/1 zákona o spotřebitelském úvěru posoudil smlouvu ze dne [datum] jako neplatnou (srovnej NS 33 Cdo 2178/2018). Převzala-li žalovaná předmět úvěru na základě neplatně sjednané smlouvy, je pak její povinností tuto částku vrátit v souladu s výše citovaným ustanovením § 2991 odst. 1 o. z. jako bezdůvodné obohacení na základě plnění bez právního důvodu. Žalovaná od právního předchůdce žalobkyně obdržela částku [částka], ze které do dnešního dne vrátila toliko [částka], a proto soud žalobě vyhověl co do zbývající částky jistiny ve výši [částka]. Žalovaná v řízení zůstala nečinná, tedy při určení doby vrácení nebylo možno přihlédnout k jejím příjmům a celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Proto soud lhůtu pro vrácení nesplacené jistiny stanovil do tří dnů od právní moci rozhodnutí (§ 160 odst. 1 občanského soudního řádu). Pokud jde o požadovaný úrok z prodlení z jistiny, důvodová zpráva k ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru uvádí, že s ohledem na fakt, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, stanoví se na ochranu spotřebitele, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany. V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o