8 C 360/2022-21 — Okresní soud v Novém Jičíně

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalované zaplacením částky [částka] s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení v částce [částka], s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], s kapitalizovaným úrokem v částce [částka], zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 8,25 % p. a. a úrokem ve výši 29 % p. a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení a náhrady nákladů řízení. Uvedla, že dne [datum] uzavřel právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] s žalovanou smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které poskytl žalované peněžní prostředky ve výši [částka]. Tuto finanční částku převzala žalovaná v hotovosti. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná zavázala zaplatit poplatek ve výši [částka] (tj. součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši [částka], odměna za administrativní zpracování zápůjčky ve výši [částka] a poplatek za vedení účtu a komfortní splácení ve výši [částka]). Celkovou dlužnou částku, odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaná zavázala uhradit formou 60 týdenních splátek po [částka]. Žalovaná však nehradil sjednané splátky řádně a včas, když na uvedenou pohledávku uhradil toliko částku [částka]. Právnímu předchůdci žalobkyně proto vzniklo dne [datum], když nejpozději v tento den měla žalovaná zaplatit celkovou dlužnou částku, právo na uhrazení celé dosud neuhrazené části zápůjčky, která činila na jistině částku [částka] a na souhrnném poplatku částku [částka]. Vzhledem k tomu, že žalovaná dluh neuhradila, vzniklo žalobkyni právo požadovat z této částky také úrok z prodlení v zákonné výši. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno doporučenýma dopisem. Ke dni postoupení činí výše pohledávky částku [částka] s příslušenstvím. Ode dne postoupení žalovaná neuhradila žalovaný na uvedenou pohledávku ničeho. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Účastníci na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Soud vzal za prokázané, že mezi právní předchůdcem žalobkyně a žalovanou došlo k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru dne [datum], na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované v hotovosti zápůjčku ve výši [částka]. Žalovaná se zavázala vrátit předchůdci žalobkyně částku [částka] s úrokem ve výši [částka], administrativním poplatkem ve výši [částka], odměnou za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši [částka], to vše v 60 pravidelných týdenních splátkách po [částka], když první splátkové období začíná běžet dnem uzavření smlouvy. Celkem se tak zavázala vrátit částku [částka]. Zápůjčka byla sjednána s úrokovou sazbou dle podmínek smlouvy (ze smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou, č. smlouvy [číslo]). Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, dosud uhradila toliko částku [částka]. Právní předchůdce žalobkyně žalovanou vyzval k okamžité úhradě dluhu. Pohledávka právního předchůdce žalobkyně za žalovanou byla postoupena na žalobkyni, a to smlouvou o postoupení pohledávek včetně příslušenství a zajištění (ze smlouvy o postoupení pohledávek a seznamu postupovaných pohledávek ze dne [datum]), což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne [datum] (z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum]). Ke dni podání žaloby žalobkyně dluh vyčíslila na dlužnou částku ve výši [částka] spolu s příslušenstvím. 5. Žalobkyně tvrdila, ale nedoložila (vyjma zákaznické karty), že by se právní předchůdce žalobkyně zabýval odpovědně posuzováním schopnosti žalované poskytnutý úvěr splácet. 6. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Právní předchůdce žalobkyně se zavázal poskytnout a poskytl žalované, která ve vztahu vystupovala jako spotřebitelka, částku [částka]. Žalovaná se zavázala vrátit částku [částka] v 60 pravidelných týdenních splátkách po [částka]. Žalovaná uhradil dosud [částka] a je tak v prodlení s úhradou zbytku peněžitého dluhu. Ke dni vyhlášení rozsudku dluží žalovaná na jistině částku [částka]. V řízení žalobkyně neprokázala, že by její právní předchůdce s náležitou pečlivostí prověřoval schopnost žalované úvěr splácet. 7. Dle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 8. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 10. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 11. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 12. Na základě zjištěného skutkového stavu soud učinil právní závěr, že smlouva o úvěru, na základě které se žalobkyně domáhá žalovaných nároků, je neplatná, když právní předchůdce žalobkyně před uzavřením smlouvy s odbornou péčí neposoudil schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Z těchto důvodů soud v souladu s ustanovením § 86/1 zákona o spotřebitelském úvěru posoudil smlouvu ze dne [datum] jako neplatnou (srovnej NS 33 Cdo 2178/2018). 13. Převzala-li žalovaná předmět úvěru na základě neplatně sjednané smlouvy, je pak její povinností tuto částku vrátit v souladu s výše citovaným ustanovením § 2991 odst. 1 o. z. jako bezdůvodné obohacení na základě plnění bez právního důvodu. Žalovaná od právního předchůdce žalobkyně obdržela částku [částka], ze které do dnešního dne vrátila toliko [částka], a proto soud žalobě vyhověl co do zbývající částky jistiny ve výši [částka]. Žalovaná v řízení zůstala nečinná, tedy při určení doby vrácení nebylo možno přihlédnout k jejím příjmům a celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Proto soud lhůtu pro vrácení nesplacené jistiny stanovil do tří dnů od právní moci rozhodnutí (§ 160 odst. 1 občanského soudního řádu). 14. Pokud jde o požadovaný úrok z prodlení z jistiny, důvodová zpráva k ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru uvádí, že s ohledem na fakt, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, stanoví se na ochranu spotřebitele, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany. V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20. 4. 2022). 15. Ohledně dalších požadovaných nároků soud