12 C 159/2022-36 — Okresní soud v Novém Jičíně

1. Žalobou doručenou soudu dne [číslo] a doplněnou podáním ze dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 102 279 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tvrzením, že žalovaný způsobil dne [datum] pod vlivem alkoholu v obci [obec] v rodinném domě [adresa] zranění službukonajícího policisty pprap. [jméno] [příjmení], OEČ [číslo], když se aktivně bránil služebnímu zákroku vedenému proti jeho osobě, přičemž policistu rukou s přiloženými pouty udeřil tak, že mu způsobil zranění spočívající v podvrtnutí záprstně-prstního kloubu 3. prstu pravé horní končetiny a ruptuře postranního vazu na malíkové straně, které si vyžádalo jeho neschopnost ke službě od [datum] do [datum]. Pro výše uvedené jednání byl žalovaný rozsudkem Okresního soudu ve [město] č. j. [číslo jednací] uznán vinným ze spáchání zločinu násilí proti úřední osobě podle § 325 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. b) trestního zákoníku. Dle §§ 101 písm. b) a e) zák. č. 361/2003 Sb., zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, byla policistovi žalobkyní vyplacena náhrada za bolest a náhrada věcné škody. Bolestné bylo lékařským posudkem dle vyhl. č. 277/2015 Sb. ohodnoceno 50 body. Při hodnotě 1 bodu 250 Kč bylo poškozenému policistovi vyplaceno bolestné ve výši 12 500 Kč. Náhrada věcné škody byla vyplacena ve výši 200 Kč a představuje částku vyplaceno lékaři za vypracování posudku o bolestném. Za dobu neschopnosti ke službě od [datum] do [datum] byl policistovi žalobkyní vyplacen služební příjem ve zvláštních případech dle § 124 odst. 5 písm. b) zákona o služebním poměru v celkové výši 89 437 Kč. Vyplacením předmětných částek policistovi vzniklo žalobkyni proti žalovanému právo postihu dle § 2917 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k úhradě předmětné částky ve výši 102 279 Kč, přičemž mu byla poskytnuta k úhradě škody lhůta 15 dnů od doručení výzvy. Žalovaný na výzvu, která mu byla osobně doručena dne [datum], reagoval dopisem ze dne [datum] se žádostí o odložení splatnosti dluhu do února 2024 a následné povolení splátek. Žádosti žalovaného nemohlo být vyhověno, jelikož by došlo k rozporu zejm. s ust. § 14 odst. 4, 5 zák. č. 219/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Dlužná částka tedy nebyla do dnešního dne uhrazena. 2. Podáním ze dne [datum] žalobkyně k výzvě soudu žalobu doplnila o podrobný popis postupu při výpočtu částky 89 437 Kč. 3. Žalovaný se v odporu proti platebnímu rozkazu vyjádřil tak, že požadovaná částka je nadhodnocena a neodpovídá délka léčby a následně podáním ze dne [datum] se vyjádřil tak, že s žalovanou částkou nesouhlasí a učinil kroky k prošetření, neboť má ve věci velké pochybnosti. Doložil sdělení Generální inspekce bezpečnostních sborů, která jej informovala o tom, že jeho nesouhlas s postupem PČR postoupila řediteli Krajského ředitelství policie pro Moravskoslezský kraj. Dopisem ze dne [datum] pak PČR Krajské ředitelství policie pro Moravskoslezský kraj sdělilo žalovanému, že škoda byla vyčíslena řádně s tím, nechť své námitky uplatňuje v soudním řízení. Žalovaný byl soudem vyzván, aby svou obranu doplnil, žalovaný však nijak nereagoval. 4. Po provedeném dokazování zjistil soud následující skutečnosti: v řízení bylo prokázáno, že žalovaný způsobil dne [datum] pod vlivem alkoholu v obci [obec] v rodinném domě [adresa] zranění službukonajícího policisty pprap. [jméno] [příjmení], OEČ [číslo], když se aktivně bránil služebnímu zákroku vedenému proti jeho osobě, přičemž policistu rukou s přiloženými pouty udeřil tak, že mu způsobil zranění spočívající v podvrtnutí záprstně-prstního kloubu 3. prstu pravé horní končetiny a ruptuře postranního vazu na malíkové straně, které si vyžádalo dobu léčení v délce 3-4- týdnů s pracovní neschopností, po kterou byl poškozený policista omezen v běžném způsobu života bolestivostí, nutností nosit dlahu a omezenou funkčností ruky. Pro výše uvedené jednání byl žalovaný rozsudkem Okresního soudu ve [město] č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] uznán vinným ze spáchání zločinu násilí proti úřední osobě podle § 325 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. b) trestního zákoníku (z rozsudku Okresního soudu ve Frýdku Místku č. j. [číslo jednací]). Rozhodnutím náměstka ředitele Krajského ředitelství policie Moravskoslezského kraje pro ekonomiku ve věcech služebních ze dne [datum], vydaným podle § 2 odst. 1 zákona [číslo] podle ust. § 181 zákona o služebním poměru, rozhodnuto, že poškození zdraví, které utrpěl podpraporčík [jméno] [příjmení] dne [datum] spočívající v poranění III. prstu pravé horní končetiny v průběhu služebního zákroku, je služebním úrazem, přičemž poškozený nebyl schopen výkonu služby od [datum] do [datum]. Podle tohoto rozhodnutí Česká republika – Policie České republiky – Krajské ředitelství policie Moravskoslezského kraje ve smyslu § 100 odst. 1 zákona o služebním poměru odpovídá za vzniklou škodu v plném rozsahu. Poškozenému policistovi byla po dobu neschopnosti ke službě následkem předmětného úrazu poskytnuta náhrada za ztrátu na služebním příjmu po dobu neschopnosti ke službě, která spolu se služebním příjmem nebo nemocenským se rovná jeho průměrnému služebnímu příjmu před vznikem škody, tj. 33 747 Kč (Z rozhodnutí náměstka ředitele KŘP [číslo jednací]). Podle posudku o bolestném bylo MUDr. [příjmení] za shora uvedené poškození zdraví zasahujícího policisty [příjmení] stanoveno bodové ohodnocení 50 bodů; za tento posudek bylo poškozeným zaplaceno 200 Kč (z posudku o bolestném). Rozhodnutím náměstka ředitele Krajského ředitelství policie Moravskoslezského kraje pro ekonomiku ve věcech služebních ze dne [datum], vydaným podle § 2 odst. 1 zákona [číslo] podle ust. § 181 zákona o služebním poměru, rozhodnuto, že žalobkyně poskytuje zraněnému policistovi náhradu za bolest ve výši 12 500 Kč (50 bodů x 250 Kč) za použití vyhlášky [číslo] o postupu při určování výše náhrady za bolest za ztížení společenského uplatnění příslušníků bezpečnostních sborů a náhradu věcné škody ve výši 200 Kč, podle ust. § 101 písm e) zákona o služebním poměru (z rozhodnutí náměstka ředitele KŘP [číslo jednací]). Za dobu neschopnosti ke službě, která trvala od [datum] do [datum], byl policistovi žalobcem vyplacen služební příjem v celkové výši 89 437 Kč – 15 903 Kč za leden 2021, 33 750 Kč za únor 2021, 33 750 Kč za březen 2021 a 6 034 Kč za duben 2021 (z výplatních lístků za období 1/ 2021 - 4/ 2021). Žalovaný byl vyzván k zaplacení náhrady škody ve výši celkem 102 279 Kč dopisem ze dne [datum], který mu byl doručen dne [datum] (z dopisu, z dodejky). Žalovaný žádal dopisem ze dne [datum] o možnost dluh splácet, s čímž žalobkyně nesouhlasila (z dopisu ze dne [datum], ze sdělení žalobkyně ze dne [datum]). 5. Podle ustanovení § 2917 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále o. z.), kdo je povinen k náhradě škody způsobené jinou osobou, má proti ní postih. 6. Podle ustanovení § 100 odst. 1 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, bezpečnostní sbor odpovídá příslušníkovi za škodu způsobenou služebním úrazem. 7. Podle ustanovení § 101 zákona č. 361/2003 Sb., příslušník, který utrpěl služební úraz nebo u něhož byla zjištěna nemoc z povolání, má nárok na a) náhradu za ztrátu na služebním příjmu, b) náhradu za bolest a ztížení společenského uplatnění, c) náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s léčením, d) jednorázové odškodnění, e) náhradu věcné škody. 8. Podle ustanovení § 124 odst. 5 písm. b) zákona č. 361/2003 Sb., se příslušníkovi poskytuje služební příjem, nejdéle po dobu 12 měsíců od počátku neschopnosti ke službě, jde-li o neschopnost ke službě v důsledku služebního úrazu nebo nemoci z povolání. 9. Shora uvedený skutkový stav soud posoudil podle citovaných ustanovení. Ustanovení § 2917 o. z. přitom zakládá obecný regresní nárok (nejde o přímý nárok na náhradu újmy) tomu, kdo z titulu své odpovědnosti za škodu nahradil poškozenému škodu, proti osobě, která vznik této škody způsobila. Předpokladem vzniku regresního nároku podle citovaného ustanovení není, že povinnost k náhradě škody vyplývá z občanského zákoníku, může tedy vyplývat i z jiných právních předpisů, např. ze zákona o služebním poměru, jako je tomu v projednávané věci. Postih (regres) podle tohoto ustanovení může být úspěšně uplatněn za předpokladu, že poškozenému byla škoda skutečně nahrazena tím, kdo mu za ni odpovídá, a vznikla v příčinné souvislosti s jednáním přímého (skutečného) škůdce, tj. jsou-li splněny předpoklady povinnosti přímého škůdce k náhradě škody podle občanského zákoníku. Dále platí, že je-li v zákoně zvláštní právní úprava vztahu mezi přímým škůdcem a tím, kdo je povinen k náhradě jím způsobené újmy, vylučuje tato zvláštní úprava použití § 2917 o. z., přičemž zákon č. 361/2003 Sb. ani jiný právní předpis takovou zvláštní právní úpravu regresního vztahu mezi přímým škůdcem a státem neobsahuje (viz cit. rozhodnutí Nejvyšší soudu ze dne [datum], č.j. [číslo jednací]). V projednávané věci pak byla poškozenému příslušníkovi Policie ČR, jenž