§ 100 Zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů – Odpovědnost za škodu při služebním úrazu nebo nemoci z povolání
Zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů · 361/2003 Sb. · § 100 · Správní právo
Stručně: Paragraf 100 zákona č. 361/2003 Sb. stanovuje, že bezpečnostní sbor odpovídá příslušníkovi za škodu způsobenou služebním úrazem nebo nemocí z povolání, přičemž definuje, co se považuje za úkon v přímé souvislosti s výkonem služby a za služební úraz.
§ 100 Odpovědnost za škodu při služebním úrazu nebo nemoci z povolání
(1) Bezpečnostní sbor odpovídá příslušníkovi za škodu způsobenou služebním úrazem.
(2) Za úkon v přímé souvislosti s výkonem služby se považuje úkon, který je k výkonu služby potřebný nebo který je během služby obvyklý anebo nutný, je konaný před počátkem služby nebo po jejím skončení a v době přestávky na jídlo a oddech konané v objektu bezpečnostního sboru. Za takový úkon se nepovažuje cesta do služby a zpět, stravování, ošetření, popřípadě vyšetření ve zdravotnickém zařízení ani cesta k němu a zpět, jestliže není konána v objektu bezpečnostního sboru. Vyšetření ve zdravotnickém zařízení provedené na rozkaz služebního funkcionáře nebo ošetření při první pomoci včetně cesty k němu a zpět je považováno za úkon v přímé souvislosti s výkonem služby.
(3) Služebním úrazem je také úraz, který příslušník utrpěl při cestě do místa plnění služebních úkolů a zpět při vyslání na služební cestu, na studijní pobyt nebo při převelení.
(4) Bezpečnostní sbor odpovídá příslušníkovi za škodu způsobenou nemocí z povolání, jestliže příslušník před jejím zjištěním konal službu v podmínkách, za nichž nemoc z povolání vzniká. Nemocemi z povolání jsou nemoci uvedené ve zvláštním právním předpisu.49) Za nemoc z povolání se považuje i nemoc, která vznikla 3 roky před nabytím účinnosti tohoto zákona.
Paragraf 100 zákona č. 361/2003 Sb. stanovuje, že bezpečnostní sbor odpovídá příslušníkovi za škodu způsobenou služebním úrazem nebo nemocí z povolání, přičemž definuje, co se považuje za úkon v přímé souvislosti s výkonem služby a za služební úraz.
Co to znamená v praxi
Pokud příslušník utrpí úraz při výkonu služby nebo v přímé souvislosti s ní, bezpečnostní sbor mu za vzniklou škodu odpovídá.
Za úkon v přímé souvislosti s výkonem služby se považují činnosti nezbytné pro službu, obvyklé během služby, nebo konané před/po službě či během přestávky v objektu sboru.
Bezpečnostní sbor odpovídá i za škodu způsobenou nemocí z povolání, pokud příslušník vykonával službu v podmínkách, které vedly ke vzniku této nemoci.
Služebním úrazem je také úraz, který příslušník utrpí při cestě na služební cestu, studijní pobyt nebo při převelení a zpět.
Na co si dát pozor
Cesta do služby a zpět, běžné stravování nebo ošetření ve zdravotnickém zařízení mimo objekt bezpečnostního sboru (pokud není na rozkaz funkcionáře nebo jako první pomoc) se nepovažují za úkon v přímé souvislosti s výkonem služby.
Nemoci z povolání jsou ty, které jsou uvedeny ve zvláštním právním předpisu, a za nemoc z povolání se považuje i ta, která vznikla až 3 roky před účinností tohoto zákona.