§ 100 zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů – Odpovědnost za škodu při služebním úrazu nebo nemoci z povolání
Zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů · 361/2003 Sb. · Správní právo
Stručně: Paragraf 100 zákona č. 361/2003 Sb. stanovuje, že bezpečnostní sbor odpovídá příslušníkovi za škodu způsobenou služebním úrazem nebo nemocí z povolání, přičemž definuje, co se považuje za úkon v přímé souvislosti s výkonem služby a za služební úraz. Pokud příslušník utrpí úraz při výkonu služby nebo v přímé souvislosti s ní, bezpečnostní sbor mu za vzniklou škodu odpovídá. (§ 100 zákona č. 361/2003 Sb., zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Odpovědnost za škodu při služebním úrazu nebo nemoci z povolání
- Lhůta nebo doba (odst. 4): „…právním předpisu.49) Za nemoc z povolání se považuje i nemoc, která vznikla 3 roky před nabytím účinnosti tohoto zákona.“
- Judikatura: na § 100 odkazuje 12 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 361/2003 Sb.
(1) Bezpečnostní sbor odpovídá příslušníkovi za škodu způsobenou služebním úrazem.
(2) Za úkon v přímé souvislosti s výkonem služby se považuje úkon, který je k výkonu služby potřebný nebo který je během služby obvyklý anebo nutný, je konaný před počátkem služby nebo po jejím skončení a v době přestávky na jídlo a oddech konané v objektu bezpečnostního sboru. Za takový úkon se nepovažuje cesta do služby a zpět, stravování, ošetření, popřípadě vyšetření ve zdravotnickém zařízení ani cesta k němu a zpět, jestliže není konána v objektu bezpečnostního sboru. Vyšetření ve zdravotnickém zařízení provedené na rozkaz služebního funkcionáře nebo ošetření při první pomoci včetně cesty k němu a zpět je považováno za úkon v přímé souvislosti s výkonem služby.
(3) Služebním úrazem je také úraz, který příslušník utrpěl při cestě do místa plnění služebních úkolů a zpět při vyslání na služební cestu, na studijní pobyt nebo při převelení.
(4) Bezpečnostní sbor odpovídá příslušníkovi za škodu způsobenou nemocí z povolání, jestliže příslušník před jejím zjištěním konal službu v podmínkách, za nichž nemoc z povolání vzniká. Nemocemi z povolání jsou nemoci uvedené ve zvláštním právním předpisu.49) Za nemoc z povolání se považuje i nemoc, která vznikla 3 roky před nabytím účinnosti tohoto zákona.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pokud příslušník utrpí úraz při výkonu služby nebo v přímé souvislosti s ní, bezpečnostní sbor mu za vzniklou škodu odpovídá.
- Za úkon v přímé souvislosti s výkonem služby se považují činnosti nezbytné pro službu, obvyklé během služby, nebo konané před/po službě či během přestávky v objektu sboru.
- Bezpečnostní sbor odpovídá i za škodu způsobenou nemocí z povolání, pokud příslušník vykonával službu v podmínkách, které vedly ke vzniku této nemoci.
- Služebním úrazem je také úraz, který příslušník utrpí při cestě na služební cestu, studijní pobyt nebo při převelení a zpět.
Na co si dát pozor
- Cesta do služby a zpět, běžné stravování nebo ošetření ve zdravotnickém zařízení mimo objekt bezpečnostního sboru (pokud není na rozkaz funkcionáře nebo jako první pomoc) se nepovažují za úkon v přímé souvislosti s výkonem služby.
- Nemoci z povolání jsou ty, které jsou uvedeny ve zvláštním právním předpisu, a za nemoc z povolání se považuje i ta, která vznikla až 3 roky před účinností tohoto zákona.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 100
Jak soudy aplikují § 100
Aniž by soud prvního stupně prováděl ve věci dokazování, dospěl k závěru, že žalovaný nárok nelze uplatnit z titulu náhrady škody, neboť není dána příčinná souvislost mezi nehodou a vyplaceným plněním, jelikož náhradu za ztrátu na služebním příjmu žalobkyně hradila dle § 100 odst. 1 a § 101 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů (dále jen „zákon č. 361/2003 Sb.“ nebo „zákon o služebním poměru“), tedy ze zákonné povinnosti bez ohledu na to, zda neschopnost příslušníka policie ke službě vznikla protiprávním jednáním …
Krajský soud porovnal úpravu odpovědnosti bezpečnostního sboru za škodu, vzniklou příslušníkovi v souvislosti se služebním úrazem, jak je upravena v § 100 a násl. zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění účinném ke dni rozhodnutí žalovaného, a úpravu odpovědnosti zaměstnavatele za škodu a nemajetkovou újmu zaměstnance vzniklou pracovním úrazem, podle § 269 a násl. zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, v témže znění.
… uvedené v kapitole V., položce 1, přílohy nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání, jelikož nebyla jednoznačně postavena diagnóza žalobce ani nebyla prokázána míra expozice relevantnímu faktoru, a Krajské ředitelství policie Moravskoslezského kraje neodpovídá za vzniklou škodu podle § 100 odst. 4 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru (dále jen „zákon o služebním poměru“).
Související
§ 396 Účinnost (Zákon zákoník práce)§ 105 ODPOVĚDNOST SLUŽEBNÍHO ÚŘADU ZA ŠKODU A ZABEZ (Zákon o službě státních zaměstnanců ve s)§ 5 Účinnost (Vyhláška Ministerstva financí o rozpočto)