12 C 173/2023-16 — Okresní soud v Novém Jičíně

1. Žalobou, doručenou soudu dne [datum], se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 11 100 Kč s příslušenstvím, včetně náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tvrzením, že dne [datum] uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], s žalovanou Smlouvu o půjčce [číslo] na základě které poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 16 000 Kč. Tuto částku převzala žalovaná v hotovosti. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaná zavázala zaplatit souhrnný poplatek ve výši 10 624 Kč. Celkovou dlužnou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a souhrnného poplatku se žalovaná zavázala uhradit formou 52týdenních splátek po 512 Kč. Žalovaná však půjčku včetně sjednaného příslušenství nesplatila řádně a včas, a to tím, že ani ke dni splatnosti poslední splátky, tj. ke dni [datum] svůj závazek nesplnila. Žalovaná původními věřiteli uhradila částku ve výši 15 524 Kč. Jednotlivé úhrady splátek byly dle dohody smluvních stran započítány nejprve na souhrnný poplatek a po jeho úplném splacení na jistinu pohledávky. Na souhrnný poplatek tak byla započtena částka ve výši 10 624 Kč a na jistinu pohledávky byla alokována částka ve výši 4 900 Kč. Žalovaná se tak ode dne [datum] dostala do prodlení s úhradou částky 11 100 Kč, kterou představoval součet zůstatku jistiny pohledávky ve výši 11 100 Kč a zůstatku souhrnného poplatku ve výši 0 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], uzavřené mezi původním věřitelem a přechodným věřitelem [právnická osoba] S.á.r.l., došlo s účinností ke dni [datum] k postoupení pohledávky na přechodného věřitele. Změna v osobě věřitele byla žalované oznámena přípisem ze dne [datum]. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 11 100 Kč. Dále na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi přechodným věřitelem spol. [anonymizováno] S.á.r.l. a žalobkyní [název žalobkyně] došlo k témuž dni k postoupení předmětné pohledávky na žalobkyni. Smlouva nabyla platnosti a účinnosti ke dni [datum]. Žalovaná byla o změně věřitele informována přípisem ze dne [datum]. Ode dne postoupení žalovaná žádnou částku neuhradila, a to ani přes výzvu právního zástupce žalobkyně. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. K jednání nařízenému na den [datum] se účastníci nedostavili. Zástupce žalobkyně se z jednání omluvil a souhlasil s tím, aby bylo jednáno v jeho nepřítomnosti. Žalovaná se nedostavila bez omluvy. Soud tedy věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, když přitom vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů v souladu s ustanovením § 101, odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.). 3. Z nich vzal soud za prokázané, že mezi společností [právnická osoba] a žalovanou (jako zákazníkem) byla dne [datum] uzavřena písemná smlouva o půjčce, na základě níž společnost [právnická osoba] poskytla žalované částku ve výši 16 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit částku 26 624 Kč, z čehož částka 10 624 Kč měla představovat souhrnný poplatek. Žalovaná měla plnit společnosti [právnická osoba] v 52týdenních splátkách po 512 Kč. První splátka byla splatná do sedmi kalendářních dnů od data uzavření smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy byly Smluvní podmínky Smlouvy o půjčce. Žalovaná podpisem Smlouvy stvrdila, že převzala částku 16 000 Kč od společnosti [právnická osoba] (ze smlouvy o půjčce ze dne [datum], [číslo]). Žalovaná uhradila pouze částku ve výši 15 524 Kč (dle tvrzení žalobkyně). Žalovaná v řízení netvrdila ani neprokázala, že by zaplatila jinou část pohledávky, než kterou tvrdila žalobkyně. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka za žalovanou postoupena na [právnická osoba] [anonymizováno] se sídlem [adresa], kterou byla pohledávka následně postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno (ze smluv o postoupení pohledávek včetně přílohy, z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] a ze dne [datum] včetně poštovních podacích archů). Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dluhu předžalobní upomínkou (z výzvy k úhradě ze dne [datum]). 4. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Dne [datum] společnost [právnická osoba] poskytla žalované částku 16 000 a žalovaná se zavázala vrátit částku 26 624 Kč v týdenních splátkách po 512 Kč, ovšem zaplatila pouze částku 15 524 Kč. Pohledávka za žalovanou ve výši 11 100 Kč byla postoupena žalobkyni, což bylo žalované oznámeno. Žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána k zaplacení dluhu, avšak ničeho nezaplatila. 5. Podle ustanovení § 657 zákona č. 40/1964 Sb. občanského zákoníku, účinného ke dni uzavření smlouvy (dále [příjmení]), smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. 6. Podle ustanovení § 658 odst. 1 občanského zákoníku při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. 7. Podle ustanovení § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném ke dni postoupení pohledávky, může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 8. Podle ustanovení § 1887 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, lze postoupit i soubor pohledávek, ať již současných nebo budoucích, je-li takový soubor pohledávek dostatečně určen, zejména pokud se jedná o pohledávky určitého druhu vznikající věřiteli v určité době nebo o různé pohledávky z téhož právního důvodu. 9. Shora uvedený skutkový stav soud s odkazem na ust. § 3028 zákona č. 89/2012 Sb. posoudil dle citovaných zákonných ustanovení. Mezi společností [právnická osoba] jako věřitelem a žalovanou jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o půjčce, na základě níž společnost [právnická osoba] poskytla žalované částku 16 000 a žalovaná se zavázala vrátit částku 26 624 Kč v týdenních splátkách po 512 Kč, zaplatila však pouze částku 15 524 Kč, přičemž její dluh činí 11 100 Kč, který má být dluhem toliko na jistině, když poplatek za poskytnutí půjčky měl být již zaplacen. Vzhledem k výši sjednaného poplatku však soud posuzoval tento poplatek korektivem dobrých mravů (§ 3 odst.1 zákona č. 40/1964 Sb.), když jeho výše představuje 66,40 % z půjčené částky za 52 týdnů. K otázce přiměřenosti odměny věřitele poskytujícího půjčky se vyslovil Vrchní soud v Praze ve svém rozsudku spisové značky 101 VSPH 14/2012-54 ze dne 22. 3. 2012 publikovaném ve [příjmení] komentované judikatury (ročník 2012). Podle tohoto rozsudku není zásadně v rozporu s dobrými mravy ujednání o tom, že věřitel, jež má v předmětu podnikání poskytování úvěrů, půjčí finanční prostředky za úplatu – nejen za smluvní úrok, ale i za poplatek za uzavření úvěrové smlouvy. Za nemravný a obcházející zákon z hlediska ustanovení § 39 občanského zákoníku či speciálních předpisů na ochranu spotřebitelů označil v tomto rozhodnutí zisk věřitele (v němž je zahrnut úrok z úvěru i poplatek) nad 30 % půjčené částky při půjčce trvající 13 měsíců. V daném případě měla žalovaná zaplatit na souhrnném poplatku 66,40 % z půjčených částek za období 52 týdnů, což se jeví ve světle zmíněného judikátu jako zcela nepřiměřené. Přiměřených 30 % zisku činí v daném případě z půjčky 16 000 Kč částku 4 800 Kč Celkem by tak věřitel měl mít nárok při půjčení částky 16 000 Kč na vrácení částky spolu s poplatkem v celkové výši 20 800 Kč. V daném případě žalovaná dosud zaplatila částku 15 524 Kč, tedy žalobkyně má nárok na vrácení částky 5 276 Kč (20 800 – 15 524 = 5 276). Z těchto důvodů soud žalobě vyhověl ohledně částky 5 276 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení za dobu od [datum] do [datum] z částky 5 276 Kč a dále od [datum] do zaplacení ve výši repo sazby zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení žalované, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Oprávnění věřitele požadovat v případě prodlení dlužníka úhradu úroků z prodlení vyplývá z ustanovení § 517 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. a jejich požadovaná výše je v souladu s nařízením vlády č. 142/1994 Sb. Ve zbytku, nad rámec přiznané jistiny a zákonných úroků z prodlení, soud žalobu zamítl. 10. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně byla v řízení úspěšná co do částky 5 276 Kč a žalovaná co do částky 5 823 Kč. V rámci poměru úspěchu a neúspěchu byla úspěšnější žalovaná, které však dle obsahu spisu žádné náklady v rámci tohoto řízení nevznikly, a proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.