16 C 337/2022-26 — Okresní soud v Novém Jičíně

1. Žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 14 008,91 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení za období od [datum] do [datum] ve výši 388,22 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 14 008,91 Kč od [datum] do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 12 564,18 Kč a smluvní pokuty ve výši 1 667,06 Kč. Část pohledávky, kterou žalobkyně označila kapitalizovaný úrok ve výši 12 564,18 Kč, podle žalobních tvrzení představuje nesplacený kapitalizovaný smluvní úrok 1 255,87 Kč, nesplacený poplatek za poskytnutí úvěru 6 822,89 Kč, nesplacené náklady na vyhodnocení úvěru 1 293,96 Kč, nesplacený inkasní poplatek 2 506,37 Kč, postoupený smluvní úrok po revizním přepočtu ve výši 685,09 Kč, tj. úrok ve výši 15 % ročně za období od 1. dne prodlení po celkové splatnosti závazku dne [datum] do [datum] z částky 14 008,91 Kč. Žalobu žalobkyně odůvodnila tvrzením, že dne [datum] uzavřel žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], smlouvu o úvěru [číslo] na základě které poskytla společnost [právnická osoba] žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč v hotovosti. Žalovaný se zavázal uhradit spolu s poskytnutou částkou příslušenství úvěru za dobu trvání úvěru ve výši 12 888 Kč spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku. Žalovaný na pohledávku žalobkyně dosud uhradil 2 000 Kč. V důsledku prodlení žalovaného vznikl právní předchůdkyni žalobkyně v souladu se 4. odstavcem na první straně smlouvy nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení. Žalobkyně požaduje smluvní pokutu z nesplacené jistiny pohledávky ve výši 14 008,91 Kč, a to za období od 1. dne prodlení po splatnosti poslední splátky úvěru, tj. od [datum] do [datum], tedy ve výši 1 667,06 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum]. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Po provedeném dokazování soud učinil následující skutková zjištění. 4. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že společnost [právnická osoba] právní předchůdkyně žalobkyně, se dne [datum] zavázala poskytnout žalovanému částku 15 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit částku 27 888 Kč, z čehož částka 1 444 Kč představovala úrok z úvěru, částka 7 350 Kč představovala poplatek za poskytnutí úvěru, částka 1 394 Kč činila náklady na vyhodnocení úvěrového případu a částka 2 700 Kč představovala poplatek za inkaso plateb v hotovosti. Uvedenou částku se žalovaný zavázal splatit ve 14 měsíčních splátkách ve výši 1 992 Kč. Podle smlouvy žalovaný potvrzuje svým podpisem smlouvy převzetí poskytnuté jistiny v hotovosti. Přílohu [číslo] smlouvy tvoří předpis splátek. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že dne [datum] byly žalovanému poskytnuty informace k úvěru a žalovaný prohlásil, že s podmínkami souhlasí. 5. Ze žádosti o úvěr soud zjistil, že žalovaný dne [datum] požádal právní předchůdkyni žalobkyně o poskytnutí úvěru a v žádosti uvedl, že je zaměstnaný, jeho příjem tvoří mzda 16 243 Kč měsíčně. Jeho průměrné měsíční výdaje činí 3 000 Kč na bydlení a energie, 3 860 Kč na dopravu, stravu a osobní náklady, tj. celkem 6 860 Kč. Použitelný měsíční příjem tedy činí 9 383 Kč. Dále uvedl, že bydlí v nájmu, je svobodný, nemá vyživovací povinnost, má střední vzdělání a nevlastní bankovní účet. K žádosti žalovaný doložil výplatní pásky a pracovní smlouvu. Předložení jiných dokumentů není v žádosti o úvěr zaznamenáno. 6. Z pracovní smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný byl zaměstnán ve [právnická osoba] s.r.o. jako prodejní asistent na dobu neurčitou se základní mzdou 22 500 Kč hrubého s tím, že vedle základní mzdy může být zaměstnanci přiznána odměna až do výše 3 500 Kč Smlouva byla předložena ve špatné kvalitě na hranici čitelnosti. 7. Z výplatních pásek 3/ 2020 a 4/ 2020 soud zjistil, že za měsíc březen žalovanému náležela mzda v čisté výši 16 145 Kč a za měsíc duben 2020 mzda v čisté výši 16 341 Kč. 8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně přílohy – KIE C/5 [číslo] a potvrzení o provedení transakce a dohody o úplatě za postoupení pohledávek soud zjistil, že pohledávka společnosti [právnická osoba] za žalovaným byla postoupena na žalobkyni s účinností ke dni [datum]. Z dopisu ze dne [datum] a podacího archu ze dne [datum] soud zjistil, že společnost [právnická osoba] oznámila žalovanému, že pohledávku ze smlouvy o úvěru [číslo] postoupila žalobkyni a zároveň vyzvala žalovaného k úhradě dluhu ve výši 37 643,47 Kč do deseti dnů od doručení; výzva byla odeslána žalovanému dne [datum]. 9. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] a podacího archu ze dne [datum] soud zjistil, že žalovanému byla dne [datum] odeslána předžalobní výzva. 10. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], se dne [datum] zavázala žalovanému přenechat peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky navýšené o poplatky v celkové výši 12 888 Kč splatit ve 14 měsíčních splátkách ve výši 1 992 Kč Částku 15 000 Kč převzal žalovaný v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný v žádosti o úvěr uvedl, že jeho příjem tvoří mzda 16 243 Kč měsíčně a jeho průměrné měsíční výdaje činí 6 860 Kč, a to včetně výdajů na nájemní bydlení. Žalovaný žalobkyni předložil pouze pracovní smlouvu a výplatní pásky. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni a žalovanému tuto skutečnost písemně oznámila dopisem obsahujícím výzvu k plnění, odeslaným dne [datum]. K zaplacení žalované částky byla žalovaná vyzývána také předžalobní upomínkou. 11. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 12. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 13. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 14. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 29. 5. 2022, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 15. Podle ustanovení § 78 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle druhého odstavce téhož ustanovení poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1. 16. Podle ustanovení § 588 věty první o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 17. Podle § 2993 o. z. věty první občanského zákoníku, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. 18. Pohledávka společnosti [právnická osoba] za žalovanou byla smlouvou o postoupení poh