16 C 367/2022-31 — Okresní soud v Novém Jičíně

1. Žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 16 180 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 16 180 Kč od [datum] do zaplacení, smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 16 180 Kč od [datum] do [datum] a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 980 Kč. Žalobu odůvodnila tvrzením, že dne [datum] uzavřela žalobkyně elektronicky se žalovaným smlouvu o úvěru [číslo] na základě které poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 11 700 Kč. Žalobkyně uvedla, že zkoumala schopnost žalovaného předmětný úvěr splácet ve smyslu ust. § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně nejprve zjistila u žalovaného celkový počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem, počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem majících příjem, pravidelné měsíční výdaje uvedené spotřebitelem při žádosti o spotřebitelský úvěr, čisté měsíční příjmy uvedené spotřebitelem, ověřené čisté měsíční příjmy a další. Dále žalobkyně ověřila, zda se žalovaný nenachází v registrech, a to centrální evidenci exekucí, insolvenčním rejstříku, registru neplatných dokladů, bankovním a nebankovním registru klientských informací. Úvěr byl žalovanému vyplacen prostřednictvím bankovního převodu dne [datum] v částce 3 200 Kč a 1 000 Kč a dne [datum] v částce 1 000 Kč, 2 100 Kč, 2 400 Kč a 2 000 Kč. Úvěr se stal splatným dne [datum]. Žalovaná jistina sestává z jistiny úvěru 11 700 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru 3 490 Kč a poplatku za službu„ [anonymizováno]“ 990 Kč. Účelně vynaložené náklady v celkové výši 980 Kč sestávají z paušální náhrady 35 Kč denně za 28 dní v období od [datum] do [datum], maximálně však ve výši 490 Kč za jeden kalendářní měsíc vymáhání pohledávky. [příjmení] je složena z položek 31 SMS, 36 emailů a 12 telefonátů. Žalobkyně je oprávněna v souladu s čl. 6 VOP a čl. 3 Sazebníku požadovat v případě prodlení žalovaného úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z jistiny až do zaplacení stávajícího dluhu. Žalobkyně uplatňuje smluvní pokutu pouze za prvních 90 dnů prodlení. Žalovaný na pohledávku žalobkyně dosud neuhradil ničeho. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Po provedeném dokazování soud učinil následující skutková zjištění. 4. Ze smlouvy o úvěru ze dne [datum] soud zjistil, že se žalobkyně dne [datum] zavázala poskytnout žalovanému v jeho prospěch částku až do výše 11 700 Kč jako spotřebitelský úvěr s postupným čerpáním a žalovaný se zavázal úvěr s poplatkem za vybrané volitelné služby ve výši 165 Kč a poplatkem za sjednání úvěru ve výši 2 930 Kč splatit nejpozději do [datum]. Žalovaný smlouvu podepsal pomocí SMS kódu. 5. Ze sdělení k posouzení úvěruschopnosti soud zjistil, že žalobkyně deklaruje interní postupy při posuzování úvěruschopnosti klientů, a to mimo jiné kontrolou občanského průkazu a náhledem do externích registrů. Příjem klienta musí být věrohodně a nezpochybnitelně doložen, pouhé konstatování a deklarativní uvedení výše příjmu je zcela nedostatečné a je překážkou při sjednání úvěru. Pokud jde o výdaje, žalobkyně pracuje nejenom s údaji uvedenými klientem, ale i s faktickým dopočítáváním výdajů spotřebitele, kterým určuje jejich minimální výši mimo jiné s ohledem na situaci ve společně hospodařící domácnosti spotřebitele a region trvalého bydliště. Pro kladné vyřízení žádosti o úvěr musí disponibilní příjem spotřebitele dosahovat minimálně výše, která je dostačující pro splácení dané požadované financované částky. 6. Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti soud zjistil, že žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti žalovaného brala v úvahu následující údaje. Celkový počet členů ve společně hospodařící domácnosti: 4, počet členů ve společně hospodařící domácnosti s příjmem: 3, výše pravidelných měsíčních výdajů na půjčky: 3 000 Kč, výše pravidelných měsíčních výdajů na bydlení: 4 000 Kč, ostatní zbytné výdaje: 1 000 Kč, výše ověřeného čistého měsíčního příjmu: 25 338 Kč, výše čistého měsíčního příjmu uvedeného spotřebitelem: 26 000 Kč, regionální koeficient: 1, počet nepracujících členů ve společně hospodařící domácnosti: 1, rezerva pro výdaje: 600 Kč, vypočítané minimální výdaje: 3 910 Kč, disponibilní příjem: 20 400 Kč. 7. Z dokumentu nadepsaného Identifikované příjmy soud zjistil, že žalobkyně prohlásila, že v souladu s pravidly společnosti [právnická osoba] a zákonnými požadavky pro posuzování úvěruschopnosti byl na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací ověřen čistý měsíční příjem spotřebitele ve výši 25 338 Kč. 8. Z fotokopie občanského průkazu soud zjistil, že žalobkyně měla k dispozici kopii občanského průkazu žalovaného. 9. Z přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli a sdělení [právnická osoba] soud zjistil, že žalobkyně poskytla žalovanému na jeho účet dne [datum] částku 3 200 Kč a 1 000 Kč, dne [datum] částku 1 000 Kč, 2 100 Kč, 2 400 Kč a 2 000 Kč, tedy v souhrnu 11 700 Kč. 10. Z dokumentu údaje o poskytovateli spotřebitelského úvěru soud zjistil, že tento dokument obsahuje informace o žalobkyni, popis základních vlastností spotřebitelského úvěru, údaje o nákladech spotřebitelského úvěru, aj. Uvedený dokument není podepsán žalovaným. 11. Z dokumentu autorizace ověření totožnosti soud zjistil, že žalobkyně ověřila totožnosti žalovaného prostřednictvím přímého náhledu na bankovní účet č. [bankovní účet], a to dne [datum]. 12. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] a podacího lístku ze dne [datum] soud zjistil, že žalovanému byla dne [datum] odeslána výzva k plnění, a to ve lhůtě 3 dní, přičemž žalovaný byl upozorněn na možné soudní vymáhání pohledávky. 13. Soud s ohledem na níže rozvedený právní závěr nečinil zjištění z důkazů Všeobecnými obchodními podmínkami, Sazebníkem a souhlasem se zpracováním osobních údajů, neboť uvedené důkazy jsou pro právní posouzení věci nadbytečné. 14. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně se dne [datum] zavázala poskytnout žalovanému v jeho prospěch částku až do výše 11 700 Kč jako spotřebitelský úvěr s postupným čerpáním a žalovaný se zavázal úvěr s poplatkem za vybrané volitelné služby ve výši 165 Kč a poplatkem za sjednání úvěru ve výši 2 930 Kč splatit nejpozději do [datum]. Žalobkyně poskytla žalovanému na jeho účet v souhrnu 11 700 Kč. Žalobkyně při hodnocení úvěruschopnosti žalovaného vyšla z údajů, které žalovaný uvedl v žádosti o úvěr a kopie občanského průkazu. K zaplacení žalované částky byl žalovaný vyzýván předžalobní upomínkou odeslanou dne [datum], a to ve lhůtě 3 dní. 15. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 16. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 17. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 18. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 29. 5. 2022, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem 19. Podle § 2993 o. z. věty první občanského zákoníku, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. 20. Shora uvedený skutkový stav soud posoudil dle citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným