6 C 129/2023-17 — Okresní soud v Novém Jičíně

Žalobce se návrhem doručeným soudu dne [datum] domáhal po žalované zaplacení částky 23 169 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tvrzením, že s žalovanou dne [datum] uzavřel dohodu o narovnání, kterou se žalovaná zavázala uhradit žalobci částku 23 169 Kč do 31. ledna 2021. Do dnešního dne ani přes výzvy svoji povinnost nesplnila. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a zákona číslo 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popř. s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Na základě doložených listinných důkazů soud učinil tento závěr o skutkovém stavu. Účastníci uzavřeli dne [datum] dohodu o narovnání, ve které si upravili sporná práva a povinnosti stran v souvislosti s pohledávkou tj. dluhem z titulu uzavřené podnájemní smlouvy ze dne [datum], kdy žalovaná byla podnájemkyní bytu [číslo] na adrese [adresa], a to ve výši 29 604 Kč včetně veškerého příslušenství. Dohodou o narovnání zanikla povinnost žalované plnit tuto pohledávku a byla nahrazena povinností uhradit novou částku, a to ve výši 23 169 Kč, kdy žalovaná se zavázala tuto částku uhradit do [datum] (z dohody o narovnání ze dne [datum]). Žalobce dne [datum] a [datum] učinil předžalobní výzvu, kdy vyzval žalovanou ke splnění své povinnosti do 5-ti dnů od doručení výzvy (z předžalobních výzev ze dne [datum] a [datum]). Podle ust. § 1903 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen o. z.) dosavadní závazek lze nahradit novým závazkem i tak, že si strany ujednáním upraví práva a povinnosti mezi nimi dosud sporné nebo pochybné. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Na základě takto provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že účastníci uzavřeli dne [datum] dohodu o narovnání, kdy žalovaná se zavázala uhradit žalobci částku 23 169 Kč v termínu do [datum]. Svou povinnost ani přes výzvy žalobce nesplnila, a porušila tak svou povinnost ze závazkového vztahu ze dne [datum]. Soud z těchto důvodů žalobě vyhověl, současně přiznal žalobci v souladu s výše citovaným zákonným ustanovením zákonné úroky z prodlení od [datum] do zaplacení, když lhůta k plnění byla mezi účastníky stanovena k 31. lednu 2021 a následujícím dnem se tak žalovaná dostala do prodlení. O nákladech řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když úspěšnému žalobci soud přiznal na nákladech řízení částku 9 493,80 Kč, tuto částku tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 927 Kč, 3 úkony právní pomoci po 2 060 Kč a 3 paušální náhrady po 30 Kč, a to dle vyhlášky číslo 177/1996 Sb. zvýšené o 21 % DPH, když právní zástupkyně žalobce doložila doklad o plátci DPH.