8 C 200/2023-64 — Okresní soud v Novém Jičíně

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum], doplněnou podáním ze dne [datum], se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni částku ve výši 131 327,76 Kč s úrokem ve výši 8,49 % ročně z částky 126 438,37 Kč od [datum] do zaplacení a se zákonným úrokem ve výši 15 % ročně z částky 131 327,76 Kč od [datum] do zaplacení. Uvedla, že žalobkyně je právním nástupce [právnická osoba] s.r.o., která poskytovala finanční produkty pod značkou [anonymizováno]. Na základě fúze ze dne [datum] došlo k fúzi sloučením [právnická osoba] bank a.s., jakožto nástupnické společnosti se [právnická osoba] s.r.o. Žalobkyně se žalovaným uzavřeli dne [datum] Smlouvu o hotovostním úvěru [číslo] (dále jen„ Smlouva“), na základě které, žalobkyně poskytla žalovanému dne [datum] finanční prostředky ve výši 343 000 Kč a povinností žalovaného bylo poskytnutou částku vrátit a zaplatit sjednané úroky. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutou částku v 84 splátkách po 5 554 Kč (vyjma poslední splátky). Účelem poskytnutého úvěru bylo refinancování stávajících závazků žalovaného. Ve Smlouvě si strany ujednaly roční smluvní úrok ve výši 8,49 %. Dále byl sjednán poplatek za zprostředkování úvěru ve výši 7 000 Kč. Žalobkyně v souladu s ust. § 86 zákona o spotřebitelském úvěru před uzavřením Smlouvy řádně posoudila úvěru schopnost žalovaného. V rámci posouzení úvěruschopnosti se žalobkyně nespoléhala pouze na tvrzení žalovaného, ale informace poskytnuté žalovaným ověřila za použití nezávisle ověřitelných údajů. Žadatelé obecně v rámci úvěrové žádosti, deklarují (mimo jiné) výši čistého měsíčního příjmu, výši pravidelných měsíčních výdajů, způsob bydlení, rodinný stav a počet vyživovaných dětí. Nutnou podmínkou pro poskytnutí úvěru je verifikace příjmu žadatele. Primárním podkladem pro ověření příjmů žadatele jsou výpisy z bankovního účtu (další akceptované způsoby pro doložení příjmu jsou potvrzení zaměstnavatele o výši příjmu, důchodový výměr, výměr rodičovského příspěvku, daňové přiznání atd.). Stejně jako příjem, tak i výdaje žadatele jsou v rámci procesu posouzení úvěruschopnosti verifikovány. V souladu s rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 žalobkyně využívá pro ověření výdajů sdělených dlužníkem státem publikované údaje o životním a existenčním minimu, upravené zákonem č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu. Spolu s údaji o životním minimu využívá žalobkyně i údaje o výši normativních nákladů na bydlení dle účinných nařízení vlády. Dalším zdrojem využívaným pro verifikaci výdajů je dotaz do bankovního a nebankovního registru klientských informací. Žalobkyně takto zjišťuje platby za další závazky žadatele, jeho celkové úvěrové zatížení a platební morálku. [příjmení] úvěrových registrů je u každého žadatele proveden dotaz do insolvenčního rejstříku a registru [příjmení]. do výše příjmů žalovaného vycházela žalobkyně ze žalovaným tvrzených údajů a tyto v souladu s výše uvedeným rozhodnutím Nejvyššího správního soudu ČR důkladně ověřila na základě podkladů, které jí žalovaný předložil. Co do výdajů porovnala žalobkyně výši výdajů uvedenou žalovaným s normativními náklady na bydlení v daném místě a s právními předpisy stanovenou částkou životního minima. Ohledně případných dalších závazků žalované vycházela žalobkyně jednak z tvrzení žalovaného a nad rámec těchto tvrzení čerpala i informace z dostupných bankovních a nebankovních registrů, insolvenčního rejstříku a případně registru [příjmení]. Tímto postupem žalobkyně před uzavřením Smlouvy řádně dostála povinnostem dle ust. § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, a tedy řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného se závěrem, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnostech žalovaného jako spotřebitele úvěr splácet. V části 5. Smlouvy bylo mezi účastníky sjednáno, že v případě, že žalovaný poruší svou povinnost řádně splácet a neuhradí 2 měsíční splátky po sobě, nebo 1 splátku déle než 3 měsíce, bude žalobkyně oprávněna úvěr zesplatnit. Jelikož žalovaný porušil svou povinnost ze Smlouvy a 2 měsíce za sebou (splátka za měsíce [číslo] a [číslo]) neuhradil splátku, respektive byl v prodlení s 1 splátkou déle než tři měsíce, byl úvěr dne [datum] zesplatněn. Ve Smlouvě byly dále sjednány smluvní pokuty a náklady v případě opožděných plateb. Žalovaný se zavázal, že v případě, že se opozdí s platbou splátky nebo jiné platby, je žalobkyně oprávněna naúčtovat náklady, které účelně vynaloží na vymáhání pohledávky a smluvní pokutu ve výši 500 Kč za každou jednotlivou opožděnou splátku či platbu. V případě, že je dlužná částka nižší než 500 Kč, může žalobkyně účtovat smluvní pokutu ve výši dlužné částky. V návaznosti na porušení povinností žalovaného a zesplatnění úvěru bylo žalovanému dne [datum] zasláno oznámení o zesplatnění úvěru s výzvou k doplacení dlužné částky ve výši 131 327,76 Kč. Tato částka se skládá z dlužné jistiny ve výši 126 438,37 Kč, dlužného smluvního úroku ve výši 3 389,39 Kč a smluvní pokuty ve výši 1 500 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu předžalobní upomínkou. Podáním ze dne [datum] žalobkyně doplnila podrobněji, jakým způsobem byla zkoumána úvěruschopnost žalovaného a dále uvedla, že žalovaný na předmětný úvěr uhradil dosud částku ve výši 329 784 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k jednání nařízenému na [datum] se bez omluvy nedostavil. 3. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným (jako zákazníkem), byla dne [datum] uzavřena Smlouva o hotovostním úvěru [číslo]. Na základě smlouvy byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 350 000 Kč s cenou za službu ve výši 7 000 Kč a žalovaný byl povinen vrátit celkovou částku ve výši 473 441,56 Kč v 84 splátkách po 5 554 Kč a zaplatit sjednané úroky (ze smlouvy ze dne [datum], z potvrzení o podpisu smlouvy, z úvěrových podmínek). Žalovaný při sjednávání kontokorentu prohlásil, že výše jeho příjmu od zaměstnavatele [právnická osoba] činí 28 000 Kč a dále pobírá další příjem ve výši 9 000 Kč. Z výpisů z účtů, které měl právní předchůdce žalobkyně k dispozici zjistil čistý měsíční příjem žalovaného ze zaměstnání ve výši 25 063 Kč a další příjem ve výši 8 272 Kč měsíčně, celkově tedy příjem ve výši 33 335 Kč. Žalovaný uvedl, že jeho celkové výdaje činí 11 000 Kč – tj. 3 000 Kč jsou náklady na bydlení a 8 000 Kč jsou ostatní výdaje. Žalovaný byl svobodný, neměl žádnou vyživovací povinnost, bydlel u rodičů. Žalovaný měl 1 závazek z osobního úvěru s měsíční splátkou 4 530 Kč, 1 závazek ze spotřebitelského úvěru s měsíční splátkou 2 356 Kč, 1 závazek z kreditní karty se zbývající jistinou 48 297 Kč a 1 závazek z kontokorentu s vyčerpanou jistinou 4 564 Kč (z přehledu žádosti o úvěr, z úvěrové zprávy, z výpisu z účtu žalovaného). Žalovaný dne [datum] čerpal úvěr ve výši 343 000 Kč a uhradil celkem částku 329 784 Kč; žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, že by zaplatil jinou část pohledávky, než kterou tvrdila žalobkyně, resp. než která vyplývá z předložených listin (z potvrzení o vyplacení úvěru, z přehledu čerpání a splácení úvěru). Žalovaný porušil podmínky smlouvy tím, že úvěr nesplácel řádně a včas a žalobkyně následně dne [datum] úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky ve výši 329 784 Kč (ze zesplatnění, ze splátkového kalendáře). Žalovaný byl k zaplacení dluhu vyzván předžalobní výzvou ze dne [datum]. 4. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také o.z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 6. Podle ustanovení § 86 odst.1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 7. Podle ustanovení § 87 odst.1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v