14 C 68/2024-12 — Okresní soud v Novém Jičíně

Žalobou, doručenou soudu dne , datum, , se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, představující dlužné televizní poplatky ve výši , částka, za období od 12/2022 do 9/2023 (, částka, x 10 měsíců) a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši , částka, , kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši , částka, a náhrady nákladů řízení.Podáním, doručeným soudu dne , datum, vzala žalobkyně žalobu v celém rozsahu zpět, když žalovaný po podání žaloby, dne , datum, uhradil žalobkyni částku ve výši , částka, .Z důvodu zpětvzetí žaloby soud řízení dle ustanovení § 96 občanského soudního řádu zastavil.Podle ustanovení § 146, odst. 2 občanského soudního řádu, jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Byl-li však pro chování žalovaného vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení žalovaný. Žalovaný zavinil, že řízení muselo být zastaveno, neboť po podání žaloby splnil povinnost, která byla předmětem sporu mezi účastníky. Z toho důvodu ho soud zavázal k povinnosti zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku , částka, , zahrnující zaplacený soudní poplatek ve výši , částka, , hotové výdaje žalobkyně ve výši , částka, za dva úkony po , částka, (podání žaloby a výzva) v souladu s ustanovením § 151 odst. 3 občanského soudního řádu, jejichž výše vyplývá z § 1 a 2 vyhlášky č. 254/2015 Sb. a jeden úkon právní služby po , částka, (zpětvzetí žaloby) dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., náhradu hotových výdajů po , částka, za jeden úkon právní služby dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21 % DPH z částky , částka, , tj. , částka, .Pokud se žalobkyně domáhala také úhrady nákladů řízení představujících odměnu advokáta a režijní paušály za převzetí a přípravu zastoupení a podání žaloby, má soud za to, že tyto žalobkyní vynaložené náklady nebyly potřebné k účelnému uplatňování práva. Česká televize jako veřejnoprávní instituce by měla při vymáhání dlužných televizních poplatků volit co možná nejšetrnější prostředky. Vzhledem ke skutečnosti, že po skutkové i právní stránce se jedná o jednoduchý spor, není zde dán důvod, proč by žalobu měl vyhotovovat a podávat soukromý subjekt – advokát. Ve sporech o neuhrazení televizních poplatků nelze očekávat uplatnění do té míry specializovaných znalostí, jimiž by nedisponovali pracovníci právního útvaru České televize. Ústavní soud zaujal stanovisko, že v těchto případech je žádoucí a správné, aby si Česká televize činnosti spojené se správou a výběrem televizních poplatků zabezpečovala sama, neboť vzhledem k jejímu výsadnímu postavení lze na ni klást v určitých ohledech srovnatelné nároky jako na orgány státní moci (blíže nález Ústavního soudu ve věci I. ÚS 3344/12 a II. ÚS 405/2014). Z tohoto důvodu soud žalobkyni náhradu nákladů řízení za převzetí a přípravu zastoupení a podání žaloby pro jejich neúčelnost nepřiznal.Právo žalobkyně požadovat po žalovaném náhradu nákladů řízení vzniká až jejich přiznáním v soudním rozhodnutí. Proto soud nepřihlížel ke skutečnosti, že žalovaný již část nákladů řízení uhradil, i když pochopitelně znovu tuto částku žalobkyni uhradit nemusí. Soudní rozhodnutí slouží jako právní důvod pro přijetí této částky od žalovaného.