14 C 70/2022-102 — Okresní soud v Novém Jičíně

1. Žalobou, doručenou Okresnímu soudu v , jméno FO, dne , datum, , se žalobkyně domáhala, aby soud zrušil právo společného nájmu účastníků k družstevnímu bytu č. , hodnota, , velikosti 3 + 1, v 1. poschodí domu čp. 61, , adresa, , sestávající ze tří pokojů, kuchyně a příslušenství s tím, že byt bude nadále užívat jako nájemce žalobkyně. Žalobkyně uvedla, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne , datum, , rozvedeno bylo rozsudkem Okresního soudu v , jméno FO, č.j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne , datum, . Dne , datum, uzavřeli účastníci nájemní smlouvu s pronajímatelem , právnická osoba, , , adresa, u , jméno FO, , , adresa, , kdy předmětem nájmu byl shora uvedený byt o dispozici 3 pokoje, kuchyň, předsíň, koupelna, WC a sklep. Ke dni uzavření nájemní smlouvy byli účastníci manželé, tudíž vznikl společný nájem bytu a společné členství v družstvu. Z tohoto členství jsou oba manželé oprávněni společně a nerozdílně. O užívání bytu po rozvodu se účastníci nedohodli, když manžel v říjnu 1997 opustil Českou republiku a od té doby je nekontaktní, neplatí stanovené výživné na děti a jeho pobyt v USA není znám. Byt užívá žalobkyně od roku 1995, platí nájemné a veškeré poplatky spojené s nájmem bytu, včetně anuity. Celkem platí částku , částka, měsíčně. Žalovaný se v bytě nezdržuje, na provoz bytu, náklady s jeho udržováním, jakož ani na náklady na domácnost ničím nepřispívá.2. Jelikož se soudu nepodařilo zjistit adresu žalovaného v USA, na emailové adrese byl nekontaktní, byl mu v souladu s ust. § 29 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění, usnesením ze dne , datum, ustanoven opatrovník v osobě advokáta , Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0, , adresa, , se kterým soud pokračoval v řízení.3. Soud má za prokázané, že účastníci uzavřeli sňatek dne , datum, před , právnická osoba, ve Fulneku. Rozsudkem Okresního soudu v , jméno FO, ze dne , datum, bylo jejich manželství rozvedeno. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne , datum, (z rozsudku zdejšího soudu čj. , spisová značka, ). Pravomocným rozsudkem zdejšího soudu ze dne , datum, byl nezletilý , jméno FO, nar. , datum, , svěřen do péče matky , jméno FO, (z pravomocného rozsudku zdejšího soudu čj. , spisová značka, ). , právnická osoba, , , adresa, u , jméno FO, , , adresa, , IČO , IČO, , jako pronajímatel, uzavřelo dne , datum, s účastníky, kteří v té době byli manželé, nájemní smlouvu, jejímž předmětem je byt č. , hodnota, , velikosti 3 + 1, v 1. poschodí domu čp. 61, , adresa, , sestávající ze tří pokojů, kuchyně a příslušenství, s tím, že spolu s právem společného nájmu vzniklo i společné členství manželů v družstvu (z nájemní smlouvy ze dne , datum, ). , právnická osoba, , , adresa, u , jméno FO, , ve svém vyjádření ze dne , datum, uvedlo, že stanovisko družstva k tomu, který z účastníků by se měl stát po rozvodu manželů výlučným nájemcem bytu, nespadá do kompetence družstva. Byt stále užívá žalobkyně, která hradí nájemné a služby spojené s nájmem bytu. Žalobkyně komunikuje s družstvem a zabezpečuje záležitosti týkající se uvedeného bytu. Společné členství manželů – účastníků v družstvu vzniklo dne , datum, . Družstvo nezná tržní hodnotu bytu (ze sdělení SBD Venkov ze dne , datum, ). Z výpovědi žalobkyně soud zjistil, že nájemní vztah k předmětnému bytu nadále trvá. Žalovaný se v bytě vůbec nezdržuje, nemá zde žádné věci. Žalovaný se nestýká ani se synem, neplatí žádné výživné a v současné době není ani jeho rodině známo, kde se skutečně zdržuje. Žalovaný bezmála se 27 let zdržuje na neznámém místě v USA, v bytě nebydlí, nepodílí se žádným způsobem na platbách spojených s užíváním bytu, a je tak zřejmé, že byt nebude užívat ani do budoucna.4. Žalobkyně dále předložila k důkazu listiny, týkající se úhrady celkových nákladů na byt a nákladů spojených s rekonstrukcí bytu v letech 2019 – 2020, kdy z těchto listin je patrné, že veškeré náklady spojené s rekonstrukcí a údržbou bytu hradí žalobkyně.5. Soud učinil závěr, že účastníci se nedohodli na tom, kdo z nich po rozvodu jejich manželství bude nadále užívat byt č. , hodnota, , velikosti 3 + 1, v 1. poschodí domu čp. 61, , adresa, , sestávající ze tří pokojů, kuchyně a příslušenství.6. Soudní praxe se ustálila v závěru, že vypořádání společného jmění, zaniklého před , datum, , se řídí úpravou platnou v době jeho zániku (tj. občanským zákoníkem č. 40/1964 Sb., dále jen „obč. zák.“). Tento závěr je založen na ust. § 3028 odst. 2 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. dále jen „o. z.“), podle kterého se řídí ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Společný nájem a společné členství v bytovém družstvu se však řídí zvláštními přechodnými ustanoveními.7. Podle § 3074 odst.1) o. z. se nájem řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem; vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. To neplatí pro nájem movité věci ani pro pacht.8. Podle § 775 zák. č. 90/2012 Sb., O obchodních korporacích, dále jen „z. o. k.“se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne jeho účinnosti.9. Z uvedeného soud dovozuje, že vznik společného nájmu bytu a společné členství v bytovém družstvu se v projednávané věci řídí právní úpravou platnou v době jejich vzniku (tj. obč. zák. z roku 1964). Dnem účinnosti občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (tj. , datum, ) se však společný nájem bytu účastníků začal řídit novou právní úpravou, totéž platí pro společné členství.10. Společný nájem bytu a společné členství v družstvu vzniklo účastníkům podle § 703 odst. 1 a 2 obč. zák., neboť právo na uzavření nájemní smlouvy k bytu vzniklo nejpozději a nájemní smlouva byla uzavřena dne , datum, .11. Protože se účastníci nedohodli, kdo v bytě bude dále bydlet, zrušil soud na návrh žalobkyně společný nájem bytu a určil jako jedinou nájemkyni bytu žalobkyni. Soud přihlédl k tomu, že žalovaný se v bytě nezdržuje cca 27 let, nepřispívá žádným způsobem na úhrady nájemného či jiných služeb spojených s užíváním bytu, náklady na opravy či rekonstrukce bytu. Tyto náklady nese ze svého žalobkyně. V současné době není ani jeho rodině známo, kde skutečně žalovaný pobývá. Z toho důvodu není zapotřebí zajišťovat žalovanému náhradní bydlení.12. Podle § 739 odst 2 z. o. k. společné členství manželů zaniká vypořádáním společného jmění manželů nebo marným uplynutím lhůty pro jeho vypořádání podle občanského zákoníku.13. Podle § 149 odst. 1) obč. zák. č. 40/1964 Sb. společné jmění manželů zaniká zánikem manželství.14. Podle § 150 odst.1) obč. zák. č. 40/1964 Sb. dohoda o vypořádání společného jmění manželů musí mít písemnou formu. Jestliže do společného jmění manželů náleží též nemovitost, nabývá dohoda účinnosti vkladem do katastru nemovitostí. Podle odst. 4) nedošlo-li do tří let od zániku společného jmění manželů k jeho vypořádání dohodou nebo nebyl-li do tří let od jeho zániku podán návrh na jeho vypořádání rozhodnutím soudu, platí ohledně movitých věcí, že se manželé vypořádali podle stavu, v jakém každý z nich věci ze společného jmění manželů pro potřebu svou, své rodiny a domácnosti výlučně jako vlastník užívá. O ostatních movitých věcech a o nemovitých věcech platí, že jsou v podílovém spoluvlastnictví a že podíly obou spoluvlastníků jsou stejné; totéž platí přiměřeně o ostatních majetkových právech, pohledávkách a závazcích manželům společných.15. Pokud společné členství manželů v bytovém družstvu zaniká až vypořádáním jejich společného jmění, nemůže soud o jeho zániku rozhodnout v tomto řízení, proto v té části byla žaloba zamítnuta. Jelikož uběhla lhůta tří let od zániku manželství účastníků, v této lhůtě nedošlo k vypořádání SJM dohodou ani nebyl-li do tří let od jeho zániku podán návrh na vypořádání SJM rozhodnutím soudu, potom o nemovitých věcech platí, že jsou v podílovém spoluvlastnictví a že podíly obou spoluvlastníků jsou stejné; totéž platí přiměřeně o ostatních majetkových právech, pohledávkách a závazcích manželům společných. O tom, kterému z účastníků připadne členský podíl v družstvu, rozhodne soud v řízení o vypořádání podílového spoluvlastnictví. Ten, komu členský podíl připadne, se zároveň stane výlučným členem bytového družstva. Podle platné právní úpravy musí být napřed rozhodnuto o tom, kdo bude dále užívat společný byt, aby soud mohl rozhodovat o vypořádání podílového spoluvlastnictví.16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. Soud přihlédl k tomu, že žaloba o zrušení společného členství v družstvu byla zamítnuta jen z formálních důvodů (odlišný právní názor soudu a žalobkyně). Žalobkyně však v řízení dosáhla svého cíle-byla určena výlučnou nájemkyní bytu a současně se jí otevřela možnost podat žalobu o vypořádání podílového spoluvlastnictv