14 C 8/2022-204 — Okresní soud v Novém Jičíně

1. Žalobou doručenou soudu dne 11. 1. 2022 se žalobkyně domáhala po každém z nezletilých žalovaných zastoupených matkou , Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0, úhrady částky , částka, s příslušenstvím. Uvedla, že dne 11. 3. 2019 byla mezi žalobkyní, jako pojistitelem a , Jméno zainteresované osoby 0/0, , jako pojistníkem, uzavřena prostřednictvím komunikace na dálku pojistná smlouva č. , hodnota, -87 o cestovním pojištění na dobu od 14. 3. 2019 do 13. 3. 2020 za roční pojistné ve výši , částka, , místo pojištění Evropa. Pojištění se řídí Všeobecnými pojistnými podmínkami pro cestovní pojištění VPPCP-O-04/2018 a Sazebníkem administrativních poplatků. Pojištění dle této smlouvy vzniklo ke dni úhrady částky pojistného ve výši , částka, . Dne 1. 7. 2019 pojistník , Jméno zainteresované osoby 0/0, na dovolené v Chorvatsku zemřel. Prostřednictvím asistenční služby , právnická osoba, , se sídlem , adresa, , oznámil úmrtí pojistníka na hotelovém pokoji v Crkvici, Kuna Pelješka v Chorvatsku, dne 1. 7. 2019 pan , jméno FO, . Žalobkyně toto oznámení zaevidovala jako pojistnou událost č. , hodnota, . Následně žalobkyně prostřednictvím asistenční služby informovala telefonicky bratra zemřelého , jméno FO, , nar. 18. 1. 2070, o úmrtí , tituly před jménem, , jméno FO, , adresa, . , jméno FO, uplatnil z cestovního pojištění dle pojistné smlouvy pojistné plnění za převoz zemřelého z Dubrovníku v Chorvatsku do , adresa, v České republice. Současně byl bratr zemřelého poučen o tom, že pokud se po převozu ukáže, že zemřelému nevznikl nárok na pojistné plnění, a to v závislosti na okolnosti jeho úmrtí, které v době poskytnutí pojistného plnění nebyly žalobkyni známy, bude se žalobkyně domáhat náhrady nákladů na převoz zemřelého po dědicích zemřelého pojistníka. Žalobkyně poskytla v období od 4. 7. 2019 do 6. 7. 2019 pojistné plnění, které spočívalo v zajištění převozu zemřelého pojistníka z Dubrovníku do , adresa, . Náklady převozu představují částku , částka, , kterou žalobkyně uhradila poskytovateli převozu – společnosti , právnická osoba, Dne 8. 5. 2020 poskytli dědicové po zemřelém pojistníkovi žalobkyni pitevní protokol lékařské zprávy, ze kterého bylo zjištěno, že příčinou smrti , tituly před jménem, , jméno FO, , adresa, byla otrava alkoholem, kdy při pitvě bylo zjištěno 4,04 g/kg alkoholu. Podle čl. 13 odst. 1 písm. h) VPP pro cestovní pojištění VPPCP-O-04/2018 se pojištění nevztahuje na případy, kdy škodní událost nastala v souvislosti s požitím alkoholu. Zemřelému pojistníkovi , Jméno zainteresované osoby 0/0, se tak dostalo bezdůvodného obohacení ve výši , částka, , které žalobkyně vynaložila bez právního důvodu za zajištění převozu zemřelého z Chorvatska do ČR. Tento závazek vůči žalobkyni tak přešel ke dni úmrtí na dědice zemřelého, a to na každého k jedné polovině. Žalobkyně vyzvala dědice zemřelého pojistníka dopisem ze dne 4. 1. 2021 prostřednictvím jejich zákonné zástupkyně matky - , Jméno zainteresované osoby 2/0, k vydání bezdůvodného obohacení ve výši , částka, do 5. 2. 2021. Dopisem ze dne 4. 3. 2021 zákonná zástupkyně nezletilých žalovaných prostřednictvím svého právního zástupce , tituly před jménem, , jméno FO, požadavek žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení odmítla. Na emailovou zprávu žalobkyně ze dne 30. 3. 2021, kde žalobkyně vyzvala zástupce zákonné zástupkyně nezletilých žalovaných k mimosoudnímu vypořádání, tato nereagovala.2. Žalovaní prostřednictvím matky , Jméno zainteresované osoby 2/0, navrhovali zamítnutí žaloby. Uvedli, že si nejsou vědomi porušení práv stanovených v ust. § 2991 odst. 1 o. z., když z obsahu žaloby není zřejmé, že částka , částka, byla prokazatelně zákonné zástupkyni žalovaných vyplacena a dle názoru žalovaných žaloba neobsahuje identifikaci rozsahu poskytnutých služeb. Zákonná zástupkyně žalovaných dále uvedla, že ona sama neodsouhlasila převoz zemřelého na území ČR, když toto telefonicky zařídil s žalobkyní bratr zemřelého , jméno FO, , aniž by měl představu o příčině jeho smrti. Dále zástupkyně žalovaných poukázala na ust. § 39 a § 17 odst. 1 písm. a) zák. č. 48/1997 Sb. O veřejném , podezřelý výraz, pojištění, a na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 4. 2015 č.j. , spisová značka, , podle kterého převoz , podezřelý výraz, na pitvu je nutno považovat za neodkladnou , podezřelý výraz, péči hrazenou ze , podezřelý výraz, pojištění zemřelého, která při úhradách nevyžaduje smlouvu mezi , podezřelý výraz, pojišťovnou a poskytovatelem pohřebních služeb. O tom, jaký měl mít zemřelý pohřeb, rozhodl jeho bratr, nikoli žalovaní, kteří navíc nebyli k tomuto právnímu jednání způsobilí. Dále zástupkyně žalovaných poukázala na čl. 7 odst. 1 Směrnice Evropského parlamentu a rady 2011/24/EU ze dne 9. 3. 2011, podle které zajistí členský stát, v němž je , podezřelý výraz, pojištěn, náhradu nákladů, které vznikly pojištěné osobě, která čerpala přeshraniční , podezřelý výraz, péči, pokud je tato , podezřelý výraz, péče zahrnuta mezi dávky, na které má pojištěná osoba nárok v členském státě, v němž je pojištěna. Zástupkyně žalovaných tak současně namítá nedostatek pasivní legitimace žalovaných, když nárok, který je předmětem žaloby, je žalobkyně povinna uplatnit u , podezřelý výraz, pojišťovny v České republice, která je povinna žalobkyni náklady refundovat. Rovněž zpochybňuje cenu vynaloženou žalobkyní za repatriaci , podezřelý výraz, zemřelého do ČR, když uvádí, že tato cena není v místě a čase obvyklá.3. Okresní soud v , jméno FO, rozsudkem ze dne 21. 6. 2022 č.j. , spisová značka, žalobu zamítl a zavázal žalobkyni k náhradě nákladů prvostupňového řízení žalovaným., právnická osoba, odvolání žalobkyně byl předmětný rozsudek okresního soudu zrušen a věc vrácena tomuto soudu k dalšímu řízení. Krajský soud se neztotožnil s názorem prvostupňového soudu, že , Jméno zainteresované osoby 0/0, zemřel v souvislosti s požitím alkoholu a dále se závěrem, že tělesné , podezřelý výraz, , tituly před jménem, , jméno FO, , adresa, byly repatriovány z chorvatského Dubrovníku do , adresa, , právnická osoba, dne 7. 7. 2019 na podkladě dohody uzavřené mezi žalobkyní a , jméno FO, , bratrem zemřelého. Krajský soud dále konstatoval, že příčina úmrtí , jméno FO, , adresa, nebyla dosud spolehlivě zjištěna a zůstala mezi účastníky sporná. Nastalo-li úmrtí , jméno FO, , adresa, v souvislosti s požitím alkoholu, představuje tato skutečnost důvod k výluce z pojištění dle čl. 13 odst. 1 písm. h) Všeobecných pojistných podmínek pro cestovní pojištění, jež byly nedílnou součástí pojistné smlouvy uzavřené mezi žalobkyní a , Jméno zainteresované osoby 0/0, . Jestliže žalobkyně přesto náklady repatriace zaplatila, plnila tím za žalované, co měli jako dědici plnit sami (podle § 2991 odst. 2 o. z.); dle § 2991 odst. 1 o. z. jsou žalovaní povinni žalobkyni vydat, oč se obohatili. O pojistnou událost se podle výše citovaného článku pojistné smlouvy nejednalo. Osobou pasivně legitimovanou ke vrácení plnění z bezdůvodného obohacení odpovídajícímu nákladům na repatriaci tělesných , podezřelý výraz, pojištěného je podle § 2991 o. z. ve spojení s § 1701 odst. 2 o. z. dědic. Náklady repatriace je totiž možno zahrnout mezi náklady zůstavitelova pohřbení, k jejichž úhradě je dědic dle posledně cit. ust. povinen. Podle § 114 odst. 2 věta první o. z. se z pozůstalosti hradí (mimo jiné) náklady pohřbu. Jedná se podle § 171 odst. 2 písm. b) zákona č. 292/2013 Sb., z. ř. s., o pasivum pozůstalosti. Tomu odpovídající pohledávka z titulu zaplacení pohřebních nákladů vzniká obvykle vypravovateli pohřbu. Specifikum daného případu spočívá právě v té okolnosti, že náklady spojené s převozem tělesných , podezřelý výraz, zaplatila žalobkyně, aniž byla vypravovatelkou pohřbu. Podle platné právní úpravy přecházejí tedy na dědice všechny dluhy zůstavitele a ostatní pasiva pozůstalosti; dědici zůstavitele jsou povinni uhradit všechny zůstavitelovy dluhy a další pasiva pozůstalosti v plném rozsahu, resp. do výše ceny nabytého dědictví (pokud uplatnili řádně a včas v řízení o pozůstalosti výhradu soupisu). Podle komentáře k § 1701 občanského zákoníku, díl IV., autorů Fiala, Drápal a kol. vydaného v nakladatelství , právnická osoba, . Beck, hradí se náklady pohřbu v první řadě z pozůstalosti. V případě, zanechal-li zůstavitel takový majetek, že to neodůvodňuje zastavení řízení o pozůstalosti, a nedošlo-li k úhradě nákladů pohřbu a opatření pohřebiště z pozůstalosti, je povinen tyto náklady uhradit dědic zůstavitele, a to i v době, kdy ještě řízení o pozůstalosti nebylo skončeno; učiní-li tak, stávají se náklady pasivem pozůstalosti. Náklady pohřbu zřejmě zahrnují vše, co bylo vynaloženo na pohřeb (nejen na samotný pohřební obřad a opatření těla zemřelého), ale i na občanské a náboženské zvyklosti s pohřbem obvykle spojené. Pod pojem „náklady zůstavitelova pohřbení“ je tedy nepochybně nutno zahrnout rovněž převoz tělesných , podezřelý výraz, z ciziny, bylo-li rozhodnuto podle § 114 odst. 1 o. z. o pohřbu zůstavit