§ 1701 občanský zákoník – Dluhy postihující dědice
Zákon občanský zákoník · 89/2012 Sb. · účinné od 1. 7. 2018 · Občanské právo
Stručně: Paragraf 1701 občanského zákoníku stanoví, že dluhy zemřelé osoby (zůstavitele) přecházejí na dědice, pokud zákon nestanoví jinak, a dědici jsou také povinni uhradit náklady na pohřeb a hrobové místo, pokud tyto náklady nebyly již uhrazeny z pozůstalosti. Dědici přebírají odpovědnost za dluhy zůstavitele, což znamená, že je musí uhradit. (§ 1701 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, znění účinné od 1. 7. 2018)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Dluhy postihující dědice
- Týká se: dědic, zůstavitel
- Odkazuje na: § 114
- Judikatura: na § 1701 odkazuje 10 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Právní otázky k tomuto ustanovení: Co znamená „Dluhy postihující dědice“ podle zákona?
- Účinnost: znění účinné nejméně od
- Zdroj: e-Sbírka, 89/2012 Sb.
(1) Dluhy zůstavitele přecházejí na dědice, ledaže zákon stanoví jinak.
(2) Dědic je zavázán k úhradě nákladů zůstavitelova pohřbení a opatření zůstavitelova hrobového místa, ledaže tyto náklady byly z pozůstalosti uhrazeny podle § 114 odst. 2.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Dědici přebírají odpovědnost za dluhy zůstavitele, což znamená, že je musí uhradit.
- Kromě běžných dluhů jsou dědici povinni zaplatit i náklady spojené s pohřbem a zřízením hrobového místa.
- Tato povinnost platí, pokud zákon výslovně nestanoví, že některé dluhy na dědice nepřecházejí.
- Pokud byly náklady na pohřeb a hrobové místo uhrazeny přímo z majetku zůstavitele (z pozůstalosti), dědicům tato povinnost odpadá.
Na co si dát pozor
- Je důležité si uvědomit, že dědictví nezahrnuje jen majetek, ale i dluhy.
- Dědici by měli zjistit rozsah dluhů zůstavitele, aby předešli případným problémům.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 1701
Jak soudy aplikují § 1701
Pro úplnost lze dodat, že na žalovanou nemohl přejít (případný) dluh z bezdůvodného obohacení její matky (družky žalobce) po smrti matky podle § 1701 o. z., neboť podle skutkových zjištění, z nichž odvolací soud vycházel, řízení o pozůstalosti matky žalované bylo zastaveno a bylo rozhodnuto o vydání majetku zůstavitelky nepatrné hodnoty žalované jako osobě, která se postarala o zůstavitelčin pohřeb.
Na tom, že bylo aplikováno výlučně cizí právo, nemůže ničeho změnit ani to, že v bodě 31. odůvodnění napadeného rozsudku odvolací soud zmínil, že obsah uvedených rozhodných ustanovení francouzské úpravy odpovídá též ustanovením § 1701, § 1706, § 1712 o. z. Způsob, jakým byla v řízení zjišťována francouzská právní úprava, včetně výkladu rozhodných ustanovení, je zcela v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu.
Kdo zemře před zůstavitelem, nebo současně s ním, nedědí. § 1701 (o. z.) (1) Dluhy zůstavitele přecházejí na dědice, ledaže zákon stanoví jinak. (…) § 1703 (o. z.) Práva věřitelů před potvrzením dědictví Dokud soud nepotvrdí dědici nabytí dědictví, mohou věřitelé vymáhat plnění jen vůči tomu, kdo spravuje pozůstalost, a domáhat se uspokojení jen z majetku náležejícího do pozůstalosti. § 1706 (o. z.) Uplatnil-li dědic výhradu soupisu, hradí dluhy zůstavitele do výše ceny nabytého dědictví.