16 C 3/2024-51 — Okresní soud v Novém Jičíně

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky , částka, a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Žalobu odůvodnila tvrzením, že dne , datum, uzavřel žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně, společností , Anonymizováno, .), smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému úvěr ve výši , částka, , který se žalovaný zavázal splatit nejpozději do , datum, . Úvěr byl poskytován na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, . Žalovaný je však v prodlení s plněním úvěru. Pro případ, že by soud neuznal nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, požaduje žalobkyně, aby soud tento nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného.2. Žalobkyně na výzvu soudu doplnila, že úvěruschopnost žalovaného ověřovala právní předchůdkyně žalobkyně zejména lustrací z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, SOLUS, NRKI a BRKI, k čemuž dal žalovaný uzavřením smlouvy souhlas. Podepsáním žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru žalovaný prohlásil, že má pravidelný měsíční příjem a potvrdil, že je schopen zápůjčku splatit a že řádně zvážil své možnosti. V případě, že měl pochybnosti o svých možnostech úvěr splatit, byl povinen kontaktovat původního věřitele, aby společně posoudili jeho schopnost úvěr splatit. Na základě této lustrace a prohlášení žalovaného původní věřitel nepojal důvodné podezření o neschopnosti žalovaného úvěr splatit. Dále úvěruschopnost žalovaného byla ověřována výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji. Klientům je ponechána rezerva 10 % rozdílu mezi doloženými příjmy a deklarovanými výdaji mimo splátku, kdy se těchto 10 % musí rovnat minimálně životnímu minimu, které v současné době činí , částka, . Úvěry jsou poskytovány tak, aby vrácená částka v době splatnosti byla maximálně ve výši 90 % rozdílu výdajů a příjmů. Na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti a bylo tak vyhověno žádosti o úvěr. Dále žalobkyně doplnila, že žalovaný po dobu trvání úvěru celkem čerpal finanční prostředky ve výši , částka, a celkem zaplatil na úvěr po dobu trvání úvěru částku , částka, . Dle platební historie byla žalobci postoupena pohledávka ve výši , částka, , která se skládá z jistiny , částka, , náhrady účelně vynaložených nákladů ve výši , částka, (3x , částka, ) dle čl. 8.1 standardních podmínek úvěrové smlouvy a z úroku za období čerpání úvěru ve výši , částka, dle tabulky na listu č. , hodnota, úvěrové smlouvy. Po postoupení pohledávky žalobkyni neuhradil žalovaný ničeho.3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.4. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a ve spojení s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), ve věci bylo možno rozhodnout pouze na základě účastníky předložených listinných důkazů a současně rozhodnutí soudu nebylo založeno na závěru o neunesení břemene tvrzení nebo důkazního břemene, a proto bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání.5. Z úvěrové smlouvy a Standardních podmínek úvěrové smlouvy soud zjistil, že společnost , Anonymizováno, . se zavázala poskytnout žalovanému maximální úvěrový limit , částka, a žalovaný se zavázal platit minimální částku, kterou musí být zaplaceno 13 % z celkové splatné částky nebo , částka, , podle toho, co je vyšší. Úroková sazba byla sjednána na 0,4026 % denně, RPSN 146,949 % ročně z nesplaceného úvěru. Součástí smlouvy jsou Standardní podmínky úvěrové smlouvy. Ze standardní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla standardní informace o spotřebitelském úvěru.6. Z dokumentu Loan application info soud zjistil, že žalovaný požádal společnost , Anonymizováno, o úvěr. Při žádosti uvedl, že pobírá mzdu, neuvedl výši příjmů ani výdajů, pouze kontaktní údaje a číslo bankovního účtu , Anonymizováno, .7. Z potvrzení o provedených platbách (č. l. 21-46) soud zjistil, že žalovaný čerpal dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, a částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, . V souhrnu tedy žalovaný čerpal , částka, .8. Z tabulky vyčíslení úvěru (č. l. 19-20) soud zjistil, že žalovaný na pohledávku uhradil v období od , datum, do , datum, v souhrnu celkem , částka, .9. Z dokumentu Platební informace soud zjistil, že společnost , Anonymizováno, , Anonymizováno, . vyčíslila zůstatek úvěru na částku , částka, .10. Ze smlouvy na opakované postupování pohledávek ze dne , datum, ve spojení s dodatkem č. , hodnota, ze dne , datum, a seznamem postoupených pohledávek soud zjistil, že předmětná pohledávka společnosti , Anonymizováno, (dříve , Anonymizováno, .) za žalovaným byla postoupena na žalobkyni. Z dopisu ze dne , datum, a podacího lístku soud zjistil, že žalobkyně oznámila žalovanému, že pohledávku ze smlouvy o úvěru postoupila žalobkyni a zároveň vyzvala žalovaného k úhradě dluhu , částka, .11. Z předžalobní upomínky ze dne , datum, a podacího lístku soud zjistil, že dne , datum, byla žalovanému odeslána rovněž předžalobní výzva k plnění, kterou byl vyzván k úhradě částky , částka, zahrnující náklady řízení do 3 dnů.12. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , Anonymizováno, , se zavázala poskytnout žalovanému maximální úvěrový limit , částka, a žalovaný se zavázal splácet minimální částku. Žalovaný po dobu trvání úvěru celkem čerpal finanční prostředky ve výši , částka, a celkem zaplatil částku , částka, . Společnost , Anonymizováno, .c, Anonymizováno, (dříve , Anonymizováno, ) zesplatnila úvěr poskytnutý na základě smlouvy o úvěru a vyzvala žalovaného k okamžité úhradě dluhu ve výši , částka, . Pohledávka společnosti , Anonymizováno, . (dříve , Anonymizováno, .) za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy na opakované postupování pohledávek ve znění jejich dodatků. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno , datum, a žalovaný byl vyzván k úhradě do 3 dnů.13. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.14. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.15. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.16. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od , datum, , poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho mo