6 C 149/2024-13 — Okresní soud v Novém Jičíně

Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne , datum, domáhala po žalovaném zaplacení částky 9 195 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 9 195 Kč ve výši 15 % ročně od 22. 2. 2023 do zaplacení, částky 909,78 Kč a náhrady nákladů řízení.Žalobu odůvodnila tvrzením, že s žalovaným uzavřela dne , datum, Smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše 7 000 Kč s možností postupného čerpání. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s příslušenstvím dle č. IV a čl. IX Smlouvy, a to k datu splatnosti dle čl. IX Smlouvy. Před poskytnutím úvěru žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalovaného, a to z informací sdělených žalovaným a lustrací ve veřejných registrech. Případně žalobkyně vycházela z žalovaným předložených výpisů z účtů a z výplatních pásek prokazujících jeho pravidelný příjem. Žalobkyní ověřená výše čistého měsíčního příjmu žalovaného činila 178 529 Kč, která umožňuje bezproblémové splácení úvěru ve výši poskytnuté žalovanému. Úvěr byl žalovanému vyplacen dne , datum, v částce 7 000 Kč na účet č. , č. účtu, . Žalovaný požádal jednou o odklad splatnosti úvěru celkově o 30 dní a splatnost úvěru nastala tedy dne , datum, . Žalovaný na předmětný úvěr nezaplatil ničeho a žalobkyni tak dluží jistinu ve výši 7 000 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 2 030 Kč a poplatek za službu „Presto“ ve výši 165 Kč, celkem tedy částku 9 195 Kč. Žalovaný se dále zavázal v případě prodlení k úhradě smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z jistiny až do zaplacení stávajícího dluhu. Žalobkyně požaduje tuto smluvní pokutu pouze za prvních 90 dnů prodlení, tj. od , datum, do , datum, . Žalovaný byl vyzván k zaplacení dlužné částky předžalobní výzvou, která mu byla odeslána dne 20. 5. 2023.Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně poskytla žalovanému dne , datum, částku 7 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit včetně sjednaného poplatku ve výši 2 030 Kč do 22. 1. 2023 (ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, , z přehledu bankovních transakcí). Žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného, který uvedl výši příjmu 40 000 Kč (z výpisu o posouzení úvěruschopnosti). Žalovaný na poskytnutý úvěr nezaplatil ničeho (z tvrzení žalobkyně). Právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného před podáním žaloby k úhradě dlužné částky (z Výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 24. 3. 2024).Dle ustanovení § 2395 a následujících zákona číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), podle něhož se smlouvou o úvěru zavazuje úvěrující (věřitel), že poskytne na požádání úvěrovanému (dlužníkovi) v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje, poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., poskytoval před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.Na základě všech shora uvedených skutečností má soud za to, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému částku 7 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit tuto částku spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 2 030 Kč a s poplatkem za službu „Presto“ ve výši 165 Kč, a to do , datum, . Žalovaný však nevrátil ničeho. Dále se žalovaný zavázal k úhradě smluvní pokuty v případě prodlení. Soud tak uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 9 195 Kč se zákonným úrokem z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. v sazbě 15 % ročně z částky 9 195 Kč od 22. 2. 2023 do zaplacení a smluvní pokutu ve výši 909,78 Kč, a to za období od 22. 2. 2023 do 23. 5. 2023, tj. prvních 90 dnů prodlení.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 452 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 104,78 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.