6 C 162/2024-40 — Okresní soud v Novém Jičíně

1. Žalobou doručenou soudu dne , datum, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 253 372,91 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 24 165,89 Kč od 3. 9. 2023 do 22. 4. 2024, kapitalizovaného úroku ve výši 12 837,5 Kč od 3. 9. 2023 do 22. 4. 2024, zákonného úroku z prodlení z částky 253 372,91 Kč od 23. 4. 2024 do zaplacení ve výši 15 %, úroku 7,9 % ročně z částky 251 074,91 Kč od 23. 4. 2024 do zaplacení a náhrady nákladů řízení.2. Žalobu odůvodnila tvrzením, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne , datum, uzavřena Smlouva o úvěru na částku 600 000 Kč, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému nezajištěný spotřebitelský úvěr a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr včetně smluvních úroků řádně splatit. Účelem úvěru byla konsolidace úvěrů a půjček v minulosti poskytnutých žalovanému žalobkyní. Součástí Smlouvy byly i , právnická osoba, podmínky. Před uzavřením Smlouvy žalobkyně zkoumala schopnost žalovaného splácet úvěr, a to na základě informací poskytnutých žalovaným v žádosti o poskytnutí úvěru a rovněž z transakčních pohybů na osobním účtu žalovaného, přičemž v tomto směru je nutné přihlédnout ke skutečnosti, že úvěr byl žalovanému poskytnut za účelem konsolidace v minulosti poskytnutých úvěrů, tj. úplné splacení předešlých úvěrů a jejich sloučení do jednoho nového úvěru. Dále žalobkyně zohlednila všechny interní i externí závazky žalovaného a prověřila veřejné registry a rejstříky, kdy byl prověřen insolvenční rejstřík a registr klientských informací CBCB/CCB. Z žádného z těchto registrů nevyplývaly takové skutečnosti, které by odůvodňovaly to, aby žalobkyně žalovanému úvěr za účelem konsolidace neposkytla. Ze zjištěných informací žalobkyně dospěla k závěru, že je v možnostech žalovaného úvěr splatit, a proto byla žádost o poskytnutí úvěru schválena. Žalovanému byl tak poskytnut úvěr ve výši 600 000 Kč, který mu byl poukázán přímo na příslušné účty určené ke splacení konsolidovaných dluhů a přebytek na bankovní účet č. , č. účtu, . Žalovaný se zavázal dlužnou částku splácet prostřednictvím 96 pravidelných měsíčních splátek ve výši 8 489 Kč. Mezi žalobkyní a žalovaným byla sjednána úroková sazba ve výši 7,90 % ročně. Dále se žalovaný zavázal zaplatit v den uzavření Smlouvy cenu za vyřízení úvěru ve výši 5 000 Kč a další poplatky v souladu se Smlouvou a Ceníkem. V případě porušení podmínek Smlouvy ze strany žalovaného se žalovaný zavázal vedle úroku z úvěru platit navíc úrok z prodlení z nesplacené částky v zákonné výši. Za porušení podmínek Smlouvy se považuje mj. případ, že se žalovaný dostane do prodlení se splacením 1 splátky úvěru o dobu delší než tři měsíce nebo se dostane do prodlení se splacením více než 2 splátek. Žalobkyně je v takovém případě oprávněna omezit nebo zastavit další čerpání úvěru, pokud nebyl vyčerpán v plné výši, a dále prohlásit celý úvěr za okamžitě splatný. Žalovaný se dostával do prodlení s plněním splátek opakovaně, naposledy s více než dvěma splátkami splatnými do dne zesplatnění úvěru. Žalobkyně žalovaného opakovaně vyzývala k úhradě dlužné částky po splatnosti, avšak tyto výzvy zůstaly ze strany žalovaného bez reakce. Vzhledem k tomu, že žalovaný dlužné částky neuhradil, žalobkyně prohlásila ke dni 2. 9. 2023 celý úvěr za okamžitě splatný a vyzvala žalovaného k okamžité úhradě dlužné částky. Jelikož žalovaný nereagoval, žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce zaslala dne 22. 4. 2024 předžalobní výzvu k úhradě celé dlužné částky včetně příslušenství a návrh na uzavření splátkové dohody. Žalovaný však na předžalobní pokus o smír nikterak nereagoval a svůj dluh neuhradil.3. Usnesením Okresního soudu v , jméno FO, ze dne 12. 6. 2024 č. j. , spisová značka, byla žalobkyně vyzvána, aby doplnila svá tvrzení obsažená v žalobě o tom, zda a jakým způsobem posuzovala a prověřovala podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru schopnost žalovaného splácet tvrzený úvěr včetně příslušenství (tzv. úvěruschopnost) a v téže lhůtě označila a zaslala soudu důkazy k prokázání doplněných tvrzení. Dále byla vyzvána ke sdělení, kdy a jakým způsobem byla vyčerpaná tvrzená částka 600 000 Kč a kolik žalovaný celkem uhradil na splátky předmětného úvěru.4. V doplnění žaloby ze dne 24. 6. 2024 žalobkyně uvedla, že na základě smlouvy o úvěru se žalovaný zavázal splatit své dva konsolidované úvěry, a to kontokorent ve výši 24 924 Kč a splátkový úvěr ve výši 381 644 Kč. Na splacení uvedených konsolidovaných úvěrů se použila část úvěru ve výši 402 808,71 Kč, kdy na účet kontokorentu byla zaslána částka 24 924 Kč, na účet splátkového úvěru částka 377 884,71 Kč (splácí se konkrétní výše daného úvěru v den poskytnutí finančních prostředků, přičemž tato částka se může drobně lišit od částky uvedené ve smlouvě). Použití zbývajících prostředků bylo zcela na uvážení žalovaného a dne 20. 7. 2016 byly prostředky v celkové výši 197 191,29 Kč zaslány na účet žalovaného č. , č. účtu, . Dále žalobkyně sdělila, že při posuzování úvěruschopnosti žalovaného postupovala s odbornou péčí, když detailně posuzovala schopnosti žalovaného, jako spotřebitele, splácet poskytnutý úvěr. Při posuzování žádosti žalovaného o poskytnutí úvěru vycházela žalobkyně z údajů získaných jak od žalovaného, tak ze třetích stran, jako je bankovní i nebankovní (SOLUS) registr dlužníků, evidence exekucí a insolvenční rejstřík. K poskytnutí úvěru v daném případě došlo po podání žádosti o poskytnutí úvěru ze strany žalovaného skrze pobočkovou síť žalobkyně v rámci tzv. kreditní linky. Žalovaný v rámci žádosti o poskytnutí úvěru uvedl příjmy ve výši 18 697 Kč, což žalobkyně následně ověřila dle výpisů z pohybu na běžném účtu žalovaného, ze kterých je patrné, že uvedená částka odpovídala průměrnému příjmu žalovaného za měsíce předcházející podání žádosti o úvěr. Žalobkyně dále prověřila žalovaného, zda neprochází insolvenčním rejstříkem, přičemž žalobkyně konstatuje, že výsledek lustrace byl ve vztahu k žalovanému negativní. Žalobkyně dále prověřila splátkovou morálku a úvěrové zatížení žalovaného prostřednictvím výpisu z rejstříku CBCB. Žalobkyně dále prověřovala žalovaného prostřednictvím interní evidence klientů tak, aby vyloučila možné negativní informace o daném klientovi, jako jsou záznamy o podvodném jednání, kriminálních aktivitách, exekučních řízeních či porušení AML pravidel ze strany žalovaného. Žalovaný v rámci podané žádosti uvedl, že jeho měsíční výdaje jsou ve výši 0 Kč. Žalobkyně stanovila životní výdaje žalovaného po zohlednění jeho individuální situace zjištěné na základě dat uváděných žalovaným a dále podle svého interního ekonomického modelu, pracujícího se statistickými daty a aktuálními údaji životních nákladů včetně využití statistických údajů a normativních nákladů na bydlení, na 6 772 Kč. Zároveň žalobkyně při výpočtu disponibilního příjmu žalovaného stanovila maximální hranici poměru splátkového zatížení k průměrnému příjmu. Tato hranice spolu s výše uvedeným způsobem stanovenými náklady představuje maximální částku z příjmu, kterou lze použít pro splácení úvěrů. Jinými slovy, žalovaný musel vyhovět jak ukazateli splátkového zatížení, tak nákladům dle ekonomického modelu. Příjem nad tuto hranici splátkového zatížení byl tedy příjem využitelným k pokrytí životních nákladů žalovaného (které vychází z informací od klienta a ekonomického modelu). Žalobkyně provedla lustraci rejstříku CBCB, aby ověřila tvrzení žalovaného. Ten uvedl výši vlastních závazků ve výši 0 Kč. Lustrací rejstříku CBCB a interních systémů evidence úvěrového zatížení klientů žalobkyně zjistila, že žalovaný čerpal v době poskytnutí úvěru ještě další následující úvěry, a to kontokorentní úvěr u žalobkyně s limitem 30 000 Kč a s orientační splátkou 2 500 Kč (byl v rámci podané žádosti zkonsolidován) a spotřební úvěr u žalobkyně se splátkou 7 133 Kč (byl v rámci podané žádosti zkonsolidován). Splátka poskytnutého úvěru činila částku 8 489 Kč a nové splátkové zatížení tedy činilo 8 489 Kč. Žalovaný tak po odečtení splátek disponoval částkou minimálně 10 208 Kč měsíčně k pokrytí svých životních výdajů. Příjem žalovaného tak byl více než dostatečný k pokrytí splátek i životních výdajů. K dotazu soudu, kolik žalovaný celkem uhradil na předmětný úvěru, žalovaná sdělila, že žalovaný na svůj dluh uhradil částku 664 588,90 Kč.5. Žalovaný se k věci nevyjádřil. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.6. Po provedeném dokazování a z předložených listin vzal soud za prokázané a učinil tento závěru o skutkovém stavu: Mezi účastníky byla dne , datum, uzav