6 C 166/2024-33 — Okresní soud v Novém Jičíně

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne , datum, domáhala po žalovaném zaplacení částky 181 248,14 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 181 248,14 Kč od 1. 11. 2023 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši 11 078,43 Kč od 20. 10. 2016 do 22. 5. 2023, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 11 909,25 Kč od 23. 5. 2023 do 31. 10. 2023 a náhrady nákladů řízení.2. Žalobkyně žalobu odůvodnila tvrzením, že s žalovaným uzavřela dne , datum, Smlouvu o spotřebitelském splátkovém revolvingovém úvěru s pojištěním schopnosti splácet č. , tel. číslo, . Před poskytnutím úvěru byla žalobkyní řádně posuzována úvěruschopnost žalovaného, kdy byly kontrolovány veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík a databáze Ministerstva vnitra České republiky. Příjmy žalovaného pak byly posuzovaný na základě potvrzení o výši příjmu. Zkoumáním úvěruschopnosti nebyla bankou zjištěna žádná skutečnost, která by v poskytnutí úvěru bránila a banka tak žádosti žalovaného vyhověla. Na základě Smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 300 000 Kč za účelem konsolidace a žalovaný se zavázal tento úvěr spolu s úroky a poplatky splatit v pravidelných měsíčních splátkách po 4 800 Kč. Peněžní prostředky byly žalovanému poskytnuty dne 20. 10. 2016, a to bezhotovostním převodem prostředků na účty konsolidovaných závazků. Vzájemná práva a povinnosti žalobkyně a žalovaného jsou dále upraveny podmínkami žalobkyně. Žalovaný však svou povinnost nesplnil, když poskytnutý úvěr nesplácel řádně a včas. Z tohoto důvodu byl dne 22. 5. 2023 celý zůstatek úvěru s příslušenstvím zesplatněn a žalovaný byl vyzván k úhradě celé dlužné částky.3. Usnesením Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 12. 6. 2024, č. j. , spisová značka, , byla žalobkyně vyzvána, aby doplnila svá tvrzení obsažená v žalobě o tom, zda a jakým způsobem posuzovala a prověřovala podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, schopnost žalovaného splácet tvrzený úvěr včetně příslušenství (tzv. úvěruschopnost). Dále byla vyzvána, aby doplnila svá tvrzení o tom, kdy a jakým způsobem byla vyčerpána tvrzená částka a kolik celkem žalovaný uhradil na splátky tvrzeného úvěru.4. Žalobkyně ve vyjádření ze dne 17. 6. 2024 uvedla, že produkt, který byl žalobkyní poskytnut žalovanému představuje konsolidační úvěr a revolvingový úvěr zároveň, tudíž byla žalovanému nejdříve poskytnuta částka 240 000 Kč, kdy částka 177 604,98 Kč byla poskytnuta na specifikovaný úvěr ve smlouvě a zbylá částka byla poskytnuta neúčelově převodem na běžný účet žalovaného, což vyplývá z výpisu z běžného účtu, k čemuž došlo dne , datum, . Žalovaný dále mohl čerpat úvěr opakovaně (tzv. revolving) až do výše 300 000 Kč. K postupnému čerpání docházelo opakovaně, což vyplývá z výpisu z úvěrového účtu a platební historie. K posuzování úvěruschopnosti pak žalobkyně uvedla, že postupovala zcela v souladu se zákonnými podmínkami, kdy vycházela z informací jí poskytnutých žalovaným v Žádosti o úvěr – konsolidace plus ze dne 20. 10. 2016. V žádosti žalovaný uvedl, že je svobodný, má střední vzdělání, bydlí u rodičů a je zaměstnán s průměrným příjmem za tři měsíce ve výši 25 760 Kč a s příjmem domácnosti ve výši 60 000 Kč. Žalobkyně dále kontrolovala veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména v bankovním a nebankovním registru klientských informací, insolvenčním rejstříku a databáze MVČR. Žalobkyně ověřila příjem žalovaného na základě potvrzení o výši příjmu vydaného zaměstnavatelem, který garantoval průměrný čistý příjem za 12 měsíců ve výši 248 249 Kč. Dále byla posuzována schopnost žalovaného splácet na základě disponibilní částky, kdy při jejím výpočtu vycházela žalobkyně s částkou životního minima žalovaného a dále počítal s částkou normativních nákladů na bydlení. Na základě těchto údajů dospěla žalobkyně k částce 4 831,12 Kč. Žalobkyně má za to, že schopnost žalovaného splácet posoudila s odbornou péčí. Dále k dotazu soudu sdělila, že žalovaný vyčerpal celkem částku ve výši 308 635 Kč a po celou dobu uhradil částku v celkové výši 399 378,47 Kč.5. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.6. Po provedeném dokazování má soud za prokázáno, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne , datum, Smlouvu o spotřebitelském splátkovém revolvingovém úvěru s pojištěním schopnosti splácet, podle níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr do výše úvěrového rámce 300 000 Kč, přičemž částka prvního čerpání byla ve výši 240 000 Kč. Žalovaný se zavázal splácet úvěr měsíčními splátkami jistiny a úroku ve výši 1,60 % z úvěrového rámce, tj. částkou 4 800 Kč, hradit pojištění ve výši 428 Kč spolu s měsíčními splátkami splatnými k 15. dni v měsíci počínaje dnem 15. 11. 2016, dále zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1 795 Kč a poplatky za další čerpání úvěru ve výši 89 Kč. Roční úroková sazba činila 14,40 % a roční procentní sazba nákladů na úvěr činila 15,57 %. Za opakované prodlení se splátkou byla sjednána smluvní pokuta ve výši 20 % z celkové částky všech splátek splatných dle smlouvy o úvěru po dni prohlášení úvěru za splatný, a dále bylo ujednáno oprávnění banky ukončit smluvní vztah s klientem nebo prohlásit kterýkoliv dluh klienta vůči bance za ihned splatný (ze Smlouvy o spotřebitelském revolvingovém úvěru). V žádosti o úvěr žalovaný uvedl, že je svobodný, bydlí u rodičů, je zaměstnán na dobu neurčitou u zaměstnavatele , Anonymizováno, , Anonymizováno, , právnická osoba, ., s průměrným čistým měsíčním příjmem za 3 měsíce ve výši 25 760 Kč, výše čistého měsíčního příjmu za posledních 12 měsíců pak činila částku 248 249 Kč. Celkový čistý měsíční příjem domácnosti uvedl ve výši 60 000 Kč. Žalovaný splácel další úvěr splátkou ve výši 1 643,85 Kč. Úvěruschopnost žalovaného byla řádně zkoumána, a to na základě informací poskytnutých žalovaným a dále kontrolou veřejných databází (z Žádosti o úvěr Konsolidace Plus ze dne 20. 10. 2016, z Potvrzení o výši příjmu, z Vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti). Z dopisu ze dne 24. 5. 2023 soud zjistil, že žalobkyně oznamovala žalovanému, že ke dni 22. 5. 2023 prohlašuje úvěr č. , č. účtu, na částku 300 000 Kč za splatný. Z dopisu ze dne 1. 11. 2023 a z podacího lístku soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně žalovaného vyzýval k zaplacení dlužné částky ze Smlouvy o spotřebitelském revolvingovém úvěru do 15 dnů s tím, že nebude-li dlužná částka 204 312,87 Kč zaplacena, bude pohledávka uplatněna u soudu (z oznámení o prohlášení úvěru za splatný ze dne 24. 5. 2023, z předžalobní upomínky ze dne 1. 11. 2023).7. Po vyhodnocení provedených důkazů má soud za prokázaný následující závěr o skutkovém stavu věci: Žalovaný uzavřel s žalobkyní dne 20. 10. 2016 Smlouvu o spotřebitelském revolvingovém úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému úvěr se stanoveným úvěrovým rámcem ve výši 300 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splácet v měsíčních splátkách ve výši 1,60 % úvěrového rámce, tj. ve výši 4 800 Kč spolu s úhradou za pojištění ve výši 428 Kč vždy k 15. dni příslušného měsíce počínaje dnem 15. 11. 2016 a platit úrok ve výši 14,40 % p. a. Dále bylo smlouvou ujednáno pro případ porušení smluvních ujednání žalovaným oprávnění žalobkyně prohlásit úvěr za splatný. Žalovaný úvěr ve výši 300 000 Kč čerpal, úvěr však řádně a včas nesplácel, proto žalobkyně prohlásila úvěr za splatný ke dni 22. 5. 2023. Před podáním žaloby právní zástupce žalobkyně žalovaného vyzýval k zaplacení dlužné částky, žalovaný dlužnou částku nezaplatil.8. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.10. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezb