8 C 392/2023-15 — Okresní soud v Novém Jičíně

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 36 492,68 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení od prodlení ve výši 1 801,52 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 1 009,30 Kč, zákonných úroků z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 15 010,28 Kč od [datum] do zaplacení a úroků ve výši 8 % ročně z částky 14 474,27 Kč od [datum] do zaplacení a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tvrzením, že dne [datum] uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Tuto částku převzal žalovaný v hotovosti. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně úrok v pevné výši 1 014 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 9 800 Kč, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 2 770 Kč a úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 3 600 Kč. Celkovou částku 37 184 Kč se žalovaný zavázal uhradit v 14měsíčních splátkách po 2 656 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla žalovaným řádně a včas uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 14 474,27 Kč ode dne [datum] úrokem ve výši 8 % ročně. Poslední splátka ze strany žalovaného byla uhrazena dne [datum] ve výši 500 Kč. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], s účinností ke dni [datum], převedena ze společnosti [právnická osoba] na žalobkyni, přičemž změna v osobě věřitele byla žalovanému písemně oznámena. Výzvou právního zástupce žalobkyně byl žalovaný vyzván k zaplacení dluhu, dlužnou částku však neuhradil. 2. Usnesením Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [spisová značka] byla žalobkyně vyzvána, aby doplnila svá tvrzení uvedená v žalobě o tom, zda a jakým způsobem posuzovala a prověřovala podle zákona o spotřebitelském úvěru, schopnost žalovaného splácet tvrzený úvěr včetně příslušenství a zaslala soudu důkazy k prokázání doplněných tvrzení. V doplnění žaloby ze dne [datum] žalobkyně uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], splnila svou zákonnou povinnost ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné smlouvy. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány v Žádosti o úvěr ze dne [datum]. V žádosti žalovaná uvedla, že je zaměstnána u [právnická osoba] s. r. o. a jeho měsíční příjem činí 28 966 Kč a měsíční výdaje činí 6 361Kč. Žalovaný dále uvedl, že nemá vyživovací povinnost vůči dalším osobám. Tvrzenou majetkovou situaci žalovaného si právní předchůdkyně žalobkyně ověřila z pracovní smlouvy a výplatních pásek. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Soud věc projednal bez nařízení jednání v souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), neboť měl náležitě zjištěn skutkový stav věci na základě účastníky předložených listin a nemusel založit své rozhodnutí ve věci na závěru o neunesení břemene tvrzení nebo důkazního břemene některým z účastníků řízení (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 1696/2005). 5. Soud vzal soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], uzavřela dne [datum] s žalovaným Smlouvu o úvěru [číslo] na základě které poskytla žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit částku 37 184 Kč, z čehož částka 17 184 Kč měla představovat souhrnný poplatek, zahrnující částku 1 014 Kč jako úrok, částku 9 800 Kč jako poplatek za poskytnutí úvěru, částku 2 770 Kč jako náklady na vyhodnocení úvěru a částku 3 600 Kč jako poplatek za hotovostní inkaso splátek. Žalovaný měl plnit společnosti [právnická osoba], ve 14 splátkách po 2 656 Kč. První splátka byla splatná do měsíce od podpisu smlouvy a každá další splátka, až do úplného zaplacení celkové dlužné částky, je splatná do měsíce po datu splatnosti bezprostředně předcházející splátky. Z dokladu předloženého žalobkyní, bez data a názvu, s uvedením č. spisu [číslo] a č. smlouvy [číslo] soud zjistil, že žalovaný uhradil na předmětný úvěr částku v celkové výši 11 700 Kč, když poslední splátka ve výši 500 Kč byla uhrazena dne [datum] [právnická osoba] oznámila žalovanému, že pohledávku ze smlouvy o úvěru [číslo] postoupila žalobkyni a zároveň vyzvala žalovaného k úhradě dluhu ve výši 39 803,50 Kč (z oznámení o postoupení ze dne [datum] a z podacího lístku). Pohledávka byla žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], s účinností ke dni [datum] (ze smlouvy o postoupení včetně přílohy). Z„ Žádosti o úvěr“ bylo zjištěno, že žalovaný je svobodný, bydlí v nájmu, je zaměstnán s měsíčním příjmem 28 966 Kč. Výdaje žalované činily: 3 000 Kč náklady na bydlení a energie, 3 860 Kč náklady na dopravu, jídlo a osobní náklady, 1 500 Kč měsíční splátky půjček a 200 Kč náklady na telefon. 6. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také OZ), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též ZoSÚ), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 9. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 10. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 11. Podle ustanovení § 1879 občanského zákoníku, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 12. Shora uvedený skutkový stav soud posoudil dle citovaných ustanovení. Při tomto hodnocení dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla [datum] uzavřena smlouva o úvěru podle ustanovení § 2395 OZ, která je podle svého obsahu smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu ustanovení §1 a násl. zákona č. 257/2016 Sb. Předchůdkyně žalobkyně jednala při jejím uzavření jako poskytovatel spotřebitelského úvěru ve smyslu ustanovení § 3 odst. 1 písmeno d) zákona č. 257/2016 Sb., zatímco žalovaný při uzavření smlouvy vystupoval jako spotřebitel. Uplatní se tedy právní úprava zakotvená v § 86 odst. 1 ZoSÚ, podle něhož poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 13. Princip odpovědného úvěrování zahrnující ochranu spotřebitele před neúměrným zadlužováním a zároveň ochra