13 C 64/2025-104 — Okresní soud v Novém Jičíně

1. Žalobce se svou žalobou došlou soudu dne , datum, domáhal po žalovaném zaplacení částky , částka, . Žalobu odůvodnil tím, že je výlučným vlastníkem nemovitostí, a to pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , zahrada a pozemku p.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č.p. , Anonymizováno, , rodinný dům, to vše zapsané na LV č. , hodnota, , vedeném pro k.ú. , adresa, , obec , adresa, u , právnická osoba, pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, . Vlastníkem nemovitostí se stal v dražbě, a to na základě potvrzení o nabytí vlastnictví předmětu dražby č.j. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, -D, ze dne , datum, . Nemovitosti byly formálně předány dne , datum, zástupcem dražebníka , právnická osoba, . O tomto předání byl vyhotoven protokol. Předání nemovitostí dne , datum, byli přítomni oba původní vlastníci nemovitostí. Žalovaný však odmítl, jakkoliv jednat, odmítl nemovitosti vyklidit a vyklizené nemovitosti předat. Nebylo s ním možno uzavřít ani žádnou dohodu o dalším užívání nemovitostí. Nemovitosti tedy žalovaný užívá bez právního důvodu, proti vůli jejich vlastníka, a to bez toho, aby za toto užívání čehokoliv hradil. Proti stejnému žalovanému tak podal žalobu na vyklizení nemovitostí. Řízení je vedeno pod sp. zn. , spisová značka, a dosud nepravomocným rozsudkem ze dne , datum, , byla žalovanému uložena povinnost nemovitosti vyklidit. Z odůvodnění tohoto rozsudku též vyplývá, že žalovaný nemovitosti užívá, odmítá vyklidit a předat a že za jejich užívání nehradí ničeho. Žalovaný užívá nemovitosti, aniž by za jejich užívání cokoliv hradil. Dle ustanovení § 2991 odst. 1 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle ustanovení § 2999 odst. 1 občanského zákoníku, není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Dle odborného vyjádření – stanovení ceny obvyklé za užívání srovnatelné nemovitosti (rodinného domu se zahradou) se v daném místě a čase, tedy v roce , adresa, , hradí minimálně , částka, měsíčně. Po žalovaném proto požaduje zaplatit bezdůvodné obohacení, jako cenu za obvyklé užívání nemovitostí, v celkové výši , částka, , a to za měsíce květen až prosinec 2024.2. Žalovaný nesouhlasil s tím, že by měl žalobci cokoliv platit za užívání předmětných nemovitostí.3. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že žalobce je na základě veřejné dobrovolné dražby vlastníkem pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , zahrada a pozemku p.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č.p. , Anonymizováno, , rodinný dům, to vše zapsané na LV č. , hodnota, , katastrální území , adresa, (potvrzení o nabytí vlastnictví ve veřejné dražbě a výpis z katastru nemovitostí , IBAN, , katastrální území , adresa, ). Žalobce se s původním vlastníkem dohodl, že nemovitosti předá a vyklidí do , datum, (protokol o předání předmětu dražby). Protože žalovaný tak neučinil, podal žalobce u Okresního soudu v , adresa, dne , datum, žalobu na vyklizení nemovitostí, které soud dne , datum, vyhověl (rozsudek Okresního soudu v , adresa, č.j. , spisová značka, ze dne , datum, ). Na to žalobce vyzval žalovaného k vydání bezdůvodného obohacení ve výši , částka, měsíčně za užívání předmětných nemovitostí bez právního důvodu (výzva k úhradě bezdůvodného obohacení ze dne , datum, ). Obvyklé nájemné dotčených nemovitostí žalobce činilo v roce 2024 částku , částka, měsíčně (znalecký posudek znalce , tituly před jménem, , jméno FO, Ph.D č. , hodnota, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, ). Policie ČR obdržela dne , datum, podání žalovaného a , jméno FO, nar. , datum, , které dle jeho obsahu vyhodnotila jako trestní oznámení pro spáchání trestných činů vyhrožování, vydírání, ublížení na zdraví a zneužití tísně, jež měly být spáchány v souvislosti s prodejem nemovitostí v dražbě. Policie pro prošetření věc odložila (vyrozumění ÚO , adresa, , OHK Policie ČR ze dne , datum, ).4. Podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.5. Soud věc po právní stránce hodnotil tak, že užíváním předmětných nemovitostí bez právního důvodu získal žalovaný jakožto obohacený na úkor žalobce jakožto ochuzeného majetkový prospěch ve smyslu § 2991 odst. 1 o.z.. Žalovaný totiž v rozhodném období (květen až prosinec 2024) užíval nemovitosti ve vlastnictví žalobce, aniž by k tomu měl platný právní důvod, zejména aniž by mezi účastníky existoval nájemní či jiný užívací vztah. Přestože byl žalovaný srozuměn s tím, že nemovitosti užívá bez právního titulu, užívání neukončil a za jejich užívání žalobci neposkytl žádnou úplatu. Tímto jednáním získal žalovaný majetkový prospěch na úkor žalobce, neboť měl možnost nemovitosti fakticky užívat a těžit z jejich užitné hodnoty, aniž by byl nucen vynaložit prostředky, které by jinak musel zaplatit za řádné právní užívání cizí věci. Takový prospěch naplňuje znaky bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 odst. 1 zákona o.z., neboť byl získán plněním bez právního důvodu. Ochuzený je v takovém případě zbaven možnosti s nemovitostí disponovat a buď ji sám užívat, nebo ji přenechat k užívání třetí osobě za úplatu. Tento zásah do jeho majetkové sféry je nutno kompenzovat vydáním bezdůvodného obohacení. Bezdůvodné obohacení se vydává v rozsahu obvyklé hodnoty plnění, není-li možné vydat jeho předmět naturálně. V posuzované věci naturální vydání plnění nepřichází v úvahu, neboť spočívá v již uskutečněném užívání nemovitostí, které nelze dodatečně vrátit. Peněžité vyrovnání je proto jediným možným způsobem vydání bezdůvodného obohacení. Obvyklá hodnota tohoto plnění odpovídá částce, kterou by obohacený musel vynaložit, pokud by nemovitosti užíval na základě řádného právního důvodu, tedy obvyklému nájemnému za srovnatelné nemovitosti v daném místě a čase. Soud má za to, že právě obvyklé nájemné představuje objektivní ekvivalent hodnoty užívání cizí nemovité věci a nejlépe vyjadřuje rozsah majetkového prospěchu získaného obohaceným. Výši obvyklého nájemného soud zjistil ze znaleckého posudku zpracovaného znalcem z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady nemovitostí. Tento posudek soud hodnotil podle § 127 o. s. ř. a shledal jej úplným, přesvědčivým a vnitřně bezrozporným. Znalec dospěl k závěru, že obvyklá cena nájmu nemovitostí žalobce užívaných žalovaným činila v roce 2024 částku , částka, měsíčně, což znamená, že za žalované období květen až prosinec 2024 činí obvyklá cena nájmu částku , částka, . Z těchto důvodu soud žalobě vyhověl ohledně této částky, a to včetně úroků z prodlení, jejichž výše je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., jež určovalo v době prodlení žalovaného výši úroků z prodlení z částky odpovídající nájemnému za prvých šest měsíců žalovaného období, jejíž splatnost nastala po výzvě žalobce ze dne , datum, a ve zbytku žalobu zamítl.6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, , přičemž tato částka představuje 80 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 90 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 10 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky , částka, za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t., z částky , částka, za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky , částka, za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. a z částky , částka, za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. včetně pěti paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a a cestovní náhrada v celkové výši , částka, , a to v souvislosti s cestou realizovanou dne , datum, náhrada , částka, za 762 ujetých km v částce , částka, (, částka, za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,9 l/100 km a , částka, /km za amortizaci v