14 C 17/2026-28 — Okresní soud v Novém Jičíně

1. Žalobou doručenou soudu dne , datum, se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky , částka, s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tvrzením, že mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, . byla dne , datum, uzavřena Smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které byla žalované dne , datum, , na její účet poskytnuta částka ve výši , částka, . Žalovaná nesplácela úvěr řádně a včas, když ke dni , datum, nezaplatila ničeho. Pohledávku za žalovanou, vyplývající z uvedené smlouvy, postoupil původní věřitel společnosti , právnická osoba, , která následně postoupila pohledávku žalobkyni.2. Žalobkyně k výzvě soudu doplnila, že právní předchůdkyně žalobkyně (, právnická osoba, .) vyhodnocovala úvěruschopnost žalované před poskytnutím spotřebitelského úvěru v rámci standardního schvalovacího procesu, a to zejména na základě údajů sdělených žalovanou v registračním/profilovém formuláři (Karta klienta).3. Žalovaná na svou pohledávku neuhradila ničeho.4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.5. Z listinných důkazů vzal soud za prokázaný následující skutkový stav: právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, . jako úvěrující a žalovaná jako úvěrovaná uzavřely dne15. 1. 2025, prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (formuláře na webovém portálu úvěrujícího , Anonymizováno, ) smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které úvěrující poskytla ve prospěch žalované peněžní prostředky ve výši , částka, (ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, č. , hodnota, ). Žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky ve výši , částka, vrátit, spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši , částka, a s úroky ve výši , částka, , do , datum, . Zápůjční úroková sazba činila 36,5 %, RPSN činila 5395,58 %. V případě prodlení s jakoukoliv splátkou úvěru delší než 14 dní byl dlužník povinen uhradit úvěrujícímu jednorázově poplatek za administraci prodlení ve výši , částka, . Dlužník byl povinen zaplatit úvěrujícímu smluvní pokutu ve výši 0,1 % za každý den prodlení z nesplacené jistiny úvěru. Smluvní pokuta byla omezena do výše součinu čísla , hodnota, a celkové výše úvěru. Žalovaná neuhradila ničeho. Společnost , právnická osoba, ., jakožto původní věřitel postoupila dne , datum, pohledávku společnosti , právnická osoba, a následně tato společnost dne , datum, postoupila pohledávku včetně jejího příslušenství žalobkyni, která tak vstoupila do práv a povinností vůči žalované (ze Smluv o postoupení pohledávek ze dne , datum, ). Předžalobní upomínkou ze dne , datum, , jejíž součástí bylo oznámení o postoupení pohledávky, byla žalovaná vyzývána k zaplacení dlužné částky (z předžalobní upomínky ze dne , datum, ). Žalovaná na upomínku nereagovala.6. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také OZ), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle ustanovení § 1751 odst. 1 o. z., část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.8. Podle ustanovení § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti.9. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.10. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též ZoSÚ), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.11. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.12. Soud uvedený skutkový stav, ve věci smlouvy uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou dne , datum, , soud posoudil dle citovaných ustanovení. Při tomto hodnocení dospěl k závěru, že mezi účastníky byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru podle ustanovení 2395 OZ, která je podle svého obsahu smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu ustanovení §1 a násl. zákona č. 257/2016 Sb. Právní předchůdce žalobkyně jednal při jejím uzavření jako poskytovatel spotřebitelského úvěru ve smyslu ustanovení § 3 odst. 1 písmeno d) zákona č. 257/2016 Sb., zatímco žalovaná při uzavření smlouvy vystupovala jako spotřebitelka. Uplatní se tedy právní úprava zakotvená v § 86 odst. 1 ZoSÚ, podle něhož poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Soud má za to, že předchůdce žalobkyně posuzoval schopnost žalované splatit úvěr řádně, když vycházel z toho, že žalovaná je zaměstnána jako lyžařská instruktorka s čistým příjmem ve výši , částka, měsíčně, bydlí s rodiči, je svobodná a nevyživuje žádnou další osobu. Vzhledem k tomu, že předmětem úvěru byla částka , částka, a úvěr byl sjednán na dobu 1 resp. dvou měsíců, jeví se vyhodnocení úvěruschopnosti žalované ze strany předchůdce žalobkyně jako odpovídající. Na základě úvěrové smlouvy právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované možnost čerpat peněžní prostředky, za sjednaných podmínek. Žalovaná byla povinna čerpané peněžní prostředky splatit do , datum, . V průběhu trvání smluvního vztahu žalovaná celkem načerpala částku , částka, a neuhradila ničeho. Vzhledem k tomu, že žalovaná nehradila řádně a včas a porušila tím smluvní povinnosti. Žalobkyně eviduje za žalovanou pohledávku ve výši , částka, , kdy tato se skládá z neuhrazené jistiny ve výši , částka, , poplatku za poskytnutí úvěru ve výši , částka, , smluvní pokuty ve výši , částka, , smluvních nákladů na upomínání ve výši , částka, smluvních nákladů na upomínání ve výši , částka, a z jednorázového poplatku za administraci ve výši , částka, . Jelikož žalobkyně prokázala právní základ nároku i jeho výši, soud žalobě jako důvodné vyhověl. Oprávnění žalobkyně požadovat úroky z prodlení vyplývá z ustanovení z § 1970 občanského zákoníku a je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.13. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní, neboť ze spisu se nepodávají žádné skutečnosti, pro které by soud uložil žalované plnit v delší lhůtě nebo ve splátkách.14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky ,