8 C 349/2025-23 — Okresní soud v Novém Jičíně

1. Žalobou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky , částka, , zákonného úroku z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 12 % a částky , částka, . Žalobu odůvodnila tvrzením, že dne , datum, uzavřela žalobkyně elektronicky se žalovanou smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru na základě které poskytne žalované peněžní prostředky až do výše , částka, . Žalobkyně uvedla, že zkoumala schopnost žalované předmětný úvěr splácet ve smyslu ust. § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně nejprve zjistila u žalované celkový počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem, počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem majících příjem, pravidelné měsíční výdaje uvedené spotřebitelem při žádosti o spotřebitelský úvěr, čisté měsíční příjmy uvedené spotřebitelem, ověřené čisté měsíční příjmy a další. Dále žalobkyně ověřila, zda se žalovaná nenachází v registrech, a to centrální evidenci exekucí, insolvenčním rejstříku, registru neplatných dokladů, bankovním a nebankovním registru klientských informací. Čistý měsíční příjem žalované činil , částka, , což žalobkyně ověřila z výplatních pásek žalované. Úvěr v souhrnné výši , částka, byl žalované vyplacen prostřednictvím bankovního převodu v době od , datum, do , datum, . Žalovaná na úvěr uhradila , částka, . Úvěr se stal splatným dne , datum, . Žalovaná částka sestává z jistiny úvěru , částka, , poplatku za vyplacení tranší úvěru , částka, , a smluvního úroku dle čl. VII odst. 3 a čl. VI Smlouvy ve výši 1.02 % denně z nesplacené části jistiny v kapitalizované výši , částka, . Žalobkyně je oprávněna v souladu s čl. VIII odst. 1 Smlouvy požadovat v případě prodlení žalované úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z jistiny až do zaplacení stávajícího dluhu. Žalobkyně uplatňuje smluvní pokutu pouze za prvních 90 dnů prodlení ve výši , částka, . Žalovaná na pohledávku žalobkyně dosud neuhradila ničeho.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a ve spojení s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), ve věci bylo možno rozhodnout pouze na základě účastníky předložených listinných důkazů.4. Po provedeném dokazování soud učinil následující skutková zjištění.5. Ze smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru ze dne , datum, č , Anonymizováno, soud zjistil, že se žalobkyně dne , datum, zavázala poskytnout žalované v její prospěch částku až do výše , částka, jako revolvingový spotřebitelský úvěr a žalovaná se zavázala úvěr splatit nejpozději do , datum, s úrokovou sazbou ve výši 1,016 % denně a poplatek za vyplacení tranše úvěru ve výši 1,99% z čerpané částky. Žalovaná smlouvu podepsala elektronicky prostřednictvím klientského profilu. Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti soud zjistil, že žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti žalované brala v úvahu následující údaje. Počet členů ve společně hospodařící domácnosti s příjmem: 1, výše pravidelných měsíčních výdajů na půjčky: , částka, , výše pravidelných měsíčních výdajů na bydlení: , částka, , ostatní zbytné výdaje: , částka, , výše ověřeného čistého měsíčního příjmu: , částka, , výše čistého měsíčního příjmu uvedeného spotřebitelem: , částka, , regionální koeficient: 1, rezerva pro výdaje: , částka, , vypočítané minimální výdaje: , částka, , disponibilní příjem: , částka, . Z dokumentu nadepsaného Identifikované příjmy a výplatních pásek 8,9/2024 soud zjistil, že příjem byl žalovanou doložen prostřednictvím výplatních pásek, který obsahoval příjmové transakce a průměrný čistý měsíční příjem žalované žalobkyně uvažovala ve výši , částka, . Z přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli a potvrzení , právnická osoba, ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně poskytla žalované na její účet v souhrnu částku , částka, pod VS , var. symbol, . Z dokumentu autorizace ověření totožnosti soud zjistil, že žalobkyně ověřila totožnost žalované autorizací prostřednictvím zaslání autorizační platby z bankovního účtu č. , č. účtu, , a to dne , datum, . Z předžalobní upomínky ze dne , datum, a podacího lístku ze dne , datum, soud zjistil, že žalované byla dne , datum, odeslána výzva k plnění, a to ve lhůtě 3 dní, přičemž žalovaná byla upozorněna na možné soudní vymáhání pohledávky.6. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně se dne , datum, zavázala poskytnout žalované v její prospěch částku až do výše , částka, jako revolvingový spotřebitelský úvěr a žalovaná se zavázala úvěr s úrokem úvěru ve výši 1.016 % denně z nesplacené části jistiny splatit nejpozději do , datum, . Žalobkyně poskytla žalované na její účet částku ve výši , částka, . Žalobkyně při hodnocení úvěruschopnosti žalované vyšla z údajů, které žalovaná uvedla v žádosti o úvěr a z výplatních pásek 8,9/2024. K zaplacení žalované částky byla žalovaná vyzvána předžalobní upomínkou odeslanou dne , datum, , a to ve lhůtě 3 dní. Žalovaná na předmětný úvěr uhradila celkem , částka, .7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.9. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.10. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od , datum, , poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem11. Podle § 2993 o. z. věty první občanského zákoníku, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.12. Shora uvedený skutkový stav soud posoudil dle citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou byla sjednána smlouva o úvěru podle § 2395 o. z. a vzhledem k tomu, že v tomto vztahu žalobkyně vystupovala ve smyslu § 420 odst. 1 o. z. v postavení podnikatele a žalovaná ve smyslu § 419 o. z. jako spotřebitel, jedná se o spotřebitelský úvěr a na daný závazek dopadá úprava zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.13. V souladu s ustanovením § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru bylo povinností žalobkyně před uzavřením smlouvy prvně zkoumat s odbornou péčí schopnost žalované tento spotřebitelský úvěr splácet a úvěr poskytnout jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet. Jak dovodil Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , „součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.)“. Uvedený právní závěr lze vztáhnout i k zákonu o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb., účinnému v době uzavření posuzované smlouvy o úvěru. Obdobně konstatoval Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , že „věřitel nedostojí povinnosti stano