8 C 381/2025-47 — Okresní soud v Novém Jičíně

1. Žalobou, doručenou soudu dne , datum, , se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky , částka, s kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, , s úrokem ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, od , datum, do , datum, , se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a náhrady nákladů řízení.2. Žalobu odůvodnila tvrzením, že žalovaná uzavřela s žalobkyní dne , datum, Smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru č. , hodnota, . Podpisem úvěrové smlouvy se staly její nedílnou součástí úvěrové podmínky. Uzavřením úvěrové smlouvy žalovaná stvrdila, že se s nimi seznámila. Před uzavřením smlouvy byla věřitelem prověřena úvěruschopnost žalované prostřednictvím odborných pracovníků. Žalovaná byla v souladu se smlouvou a úvěrovými podmínkami oprávněna čerpat revolvingový úvěr, vždy maximálně ve výši nevyčerpaného zůstatku sjednaného úvěrového rámce. Žalobkyně se zavázala dle úvěrových podmínek poskytnout ve prospěch žalované opakovaně peněžní prostředky do výše nevyčerpaného zůstatku úvěrového rámce, a žalovaná se zavázala takto poskytnutý revolvingový úvěr společnosti vrátit a zaplatit úroky. Sjednaný úvěrový rámec činil , částka, . Výše pravidelné měsíční splátky byla stanovena na 3,05 % z výše sjednaného úvěrového rámce. V jednotlivých splátkách jsou zahrnuty sjednané úroky, příslušná část čerpaného revolvingového úvěru a pravidelné poplatky. Splatnost pravidelné měsíční splátky byla dohodnuta vždy na 20. den v kalendářním měsíci s tím, že první splátka se stává splatnou k 20. dni kalendářního měsíce, následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k prvnímu čerpání. V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaná celkem načerpala částku ve výši , částka, a na poskytnutý úvěr uhradila celkem částku , částka, . Jelikož žalovaná porušila svůj závazek hradit úvěr řádně a včas, využila žalobkyně svého oprávnění, sjednaného v odst. 6. 1. úvěrových podmínek, zesplatnit úvěr a požadovat okamžité zaplacení celé dlužné částky. Žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni , datum, . Jelikož žalovaná na výzvu žalobkyně nereagovala a po zesplatnění úvěru neuhradila žádnou splátku, eviduje žalobkyně za žalovanou pohledávku ve výši , částka, sestávající z neuhrazené jistiny ve výši , částka, , nákladů na vymáhání ve výši , částka, a smluvních pokut ve výši , částka, . Příslušenství pohledávky představuje kapitalizovaný smluvní úrok ve výši , částka, za dobu od , datum, do , datum, sazbou 27,88 % ročně z částky , částka, a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši , částka, za dobu od , datum, do , datum, sazbou 11,5 % ročně z částky z jistiny, případných poplatků a smluvních pokut.3. Usnesením, č. j. , spisová značka, ze dne , datum, , byla žalobkyně vyzvána, aby doplnila svá tvrzení o tom, zda a jakým způsobem posuzovala dle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru schopnost žalovaného úvěr splácet a dále aby odstranila rozpor mezi žalobou a listinnými důkazy, kdy v žalobě uvádí, že výše úvěrového rámce činila , částka, , ze Smlouvy o revolvingovém úvěru č. , hodnota, vyplývá, že výše úvěrového rámce činila , částka, ., právnická osoba, tomu žalobkyně v doplnění žaloby ze dne , datum, uvedla, že ke zjištění skutečnosti, zda žalovaná bude schopna splácet předmětný úvěr, užila nejprve výpočtu maximálního limitu měsíční splátky (MLS). Ve výpočtu MLS se zohledňují jak příjmy, tak výdaje žalované, včetně jejich případných výdajů na již existující závazky. K ověření příjmové a výdajové stránky si žalobkyně od žalované vyžádala Výpis z účtu za období od , datum, do , datum, . Žalovaná při kontraktačním procesu s žalobkyní uvedla, že jejím zaměstnavatelem je společnost , právnická osoba, ., , adresa, . Od této společnosti žalované v předmětné době Výpisu přišla platba, a to dne , datum, , ve výši , částka, , jež převyšovala tvrzený příjem ve smlouvě. Žalobkyně si dále vyžádala Potvrzení o platbě za poslední tři měsíce předcházející uzavření smlouvy. Z předmětných potvrzení vyplývá, že příjem žalované byl nižší než příjem tvrzený ve smlouvě, nicméně i při výpočtu limitu splátky s ověřenou výší příjmu došlo k pozitivnímu vyhodnocení, a to i přesto, že žalobkyně tuto skutečnost již následně nepromítnul do zpracovaného výpočtu MLS. Z předmětného výpisu z bankovního účtu vyplývá, že žalovaná v době výpisu disponovala nad rámec již uvedeného finančními prostředky ve výši nejméně , částka, . Tuto částku ovšem žalobkyně do výpočtu MLS výše nezahrnula. Prostřednictvím Výpisu si žalobkyně ověřila výdaje žalované, mezi nimi například výdaje na domácnost (nájem), výdaje na stravu (např. Kaufland, Tesco, Billa, Albert, Foodora, UGO aj.), léky (, tituly za jménem, Max), dopravu (např. CS EuroOil) či telekomunikační služby (O2). Z Výpisu jsou zjevné také tzv. zbytné a jednorázové výdaje, jako např. trafika, prodejna Valmont, nápojové automaty, Netflix aj., o kterých lze předpokládat, že mohou být v návaznosti na převzetí úvěrového závazku po dobu jeho splácení omezeny. Další podstatnou skutečností plynoucí z Výpisu je, že žalovaná značnou část svých výdajů nehradila přímo placením z účtu, ale jiným způsobem (zřejmě hotovostními platbami), když část svých příjmů z účtu vybírala prostřednictvím bankomatu. Žalobkyně tak nemá žádnou možnost, jak zjistit či prověřit způsob nakládání s těmito z účtu vybíranými finančními prostředky. Samotný výběr finančních prostředků z účtu je tak nutno klasifikovat jako výdaje žalované, ať už je jimi v dalším kroku hrazeno cokoliv. Lze tedy předpokládat, že žalovaná, která uzavírá smlouvy o spotřebitelském úvěru, bude muset rovněž uzpůsobit výběry z účtu tak, aby svým závazkům dostála. Žalobkyně kontaktovala žalovanou prostřednictvím poskytnutého telefonního čísla, přičemž si ověřila pravost kontaktního údaje. Dále se žalobkyně opětovně dotazovala žalované na její další kontaktní údaje a měsíční výdaje její domácnosti. Záznam telefonního hovoru žalobkyně přiložila k vyjádření. Žalobkyně dále zjišťovala, zda má žalovaná v době žádosti o poskytnutí úvěru závazky u jiných institucionálních věřitelů. To je patrné ze zprávy NRKI, ze které lze zjistit, jaké závazky žalovaná v minulosti měla, jaké současně má, kolik na existující závazky měsíčně hradí a zda se dostala do prodlení se splácením. V daném případě byly předchozí závazky zjištěny a měsíční splátky na ně byly zahrnuty do výpočtu MLS. Žalobkyně poukázala na skutečnost, že o řádném posouzení úvěruschopnosti žalované před poskytnutím předmětného úvěru svědčí mimo jiné skutečnost, že se žalovaná dle zprávy NRKI za dobu trvání závazků nedostala do prodlení se splácením svých závazků. Platební morálka žalované byl proto na vysoké úrovni. Pokud následně došlo ke změně poměrů žalované, nemohlo toto již být zapříčiněno nedostatečným prověřením její úvěruschopnosti. Mimo výše uvedené žalobkyně sděluje, že v rámci uzavírání smlouvy provedla lustraci žalované v registrech SOLUS, NRKI, CEE a ISIR, přičemž dotaz do registru SOLUS byl proveden s výsledkem „nenalezen žádný závazek po splatnosti“, dotaz do registru NRKI byl proveden s výsledkem klient v NRKI nalezen – pozitivní vyhodnocení, dotaz do registrů CEE a ISIR byl proveden s výsledkem – v registru nenalezen. O řádném posouzení úvěruschopnosti žalované před poskytnutím předmětného úvěru svědčí skutečnost, že žalovaná následně žalobkyni hradila na smlouvu, než došlo k zesplatnění úvěru, a to od ledna 2022 do února 2025, tedy po dobu přesahující tři roky a byla tak nepochybně schopna úvěr splácet.5. Dále žalobkyně uvedla, že úvěrový rámec byl postupně navýšen z původní výše , částka, na konečnou výši , částka, . Jelikož se jedná o podstatné navýšení, provedla žalobkyně posouzení úvěruschopnosti shodným způsobem, jako před uzavřením smlouvy. Do výpočtu MLS klienta započítaný příjem klienta činil , částka, , výdaje činily: životní minimum klienta , částka, , součet splátek úvěrů z NRKI, mimo , právnická osoba, , částka, , stress buffer klienta , částka, , výše splátky po navýšení rámce , částka, a zbývající MLS klienta představuje , částka, . Žalobkyně si dále k opětovnému ověření příjmové a výdajové stránky vyžádala Výpis z účtu za období od , datum, do , datum, . Z předmětného Výpisu žalobkyně zjistila, že žalovaná v průběhu závazkového vztahu změnila zaměstnavatele a před uzavřením předmětného dodatku byla zaměstnána u společnosti , právnická osoba, ., od které jí na bankovní účet přišla platba ve výši , částka, , která převyšovala tvrzenou výši v žádosti o navýšení úvěrového rámce. Dále si žalobkyně ověřila, že mandatorní výdaje žalované zůstaly v přibližně stejné výši, jako před uzavřením smlouvy. Žalobkyně v rámci zkoumání úvěruschopnosti žalované při navýšení úvěrového rámce provedla opětovnou lustraci žalované v registrech NRKI a ISIR, přičemž dotaz do registru NRKI byl proveden s výsledkem v NRKI klient nalezen – pozitivní vyhodnocení, dotaz do registru ISIR byl proveden s výsledk