16 C 10/2021-71 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se žalobou ve formě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu podanou u Okresního soudu v Olomouci dne [datum] domáhala po žalovaných zaplacení částky 144 640, 20 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně a žalovaný 1) uzavřeli dne 11. 6. 2019 rámcovou kupní smlouvu, na základě které dále uzavřeli dílčí kupní smlouvy, jejichž předmětem bylo dodání zboží a služeb v oblasti vybavení autodílen a náhradních dílů na automobily žalobkyní jako prodávajícím žalovanému 1) jako kupujícímu. Předmětné zboží žalobkyně žalovanému 1) řádně dodala a vyúčtovala a žalovaný 1) zboží převzal a zavázal se za něj uhradit kupní cenu. Protože žalovaný 1) nehradil žalobkyni kupní cenu ve sjednané lhůtě splatnosti, uzavřeli žalobkyně a žalovaný 1) dne 30. 7. 2020 dohodu o uznání dluhu, ve které žalovaný 1) závazek z kupních smluv uznal co do důvodu a co do výše 136 517 Kč a zavázal se jej splácet ve splátkách ve výši a v termínech dle dohody o uznání dluhu. Splátkový kalendář žalovaný 1) splnil částečně, když žalobkyni uhradil pouze část první splátky, ale neuhradil zbývající část první splátky a další dvě splátky, a to splátku ve výši 45 506 Kč, splatnou dne 28. 8. 2020, ze které uhradil pouze částku 2 318 Kč, splátku ve výši 45 506 Kč, splatnou dne 28. 9. 2020 a splátku ve výši 45 505 Kč, splatnou dne 28. 10. 2020. Na výzvu k úhradě dluhu ze dne 22. 10. 2020 žalovaný 1) nereagoval. V článku IV bodu 1 dohody o uznání dluhu bylo sjednáno, že veškeré pohledávky žalobkyně vůči žalovanému 1) vyplývající z dohody o uznání dluhu jsou zajištěny ručením žalované 2), která se zavázala uhradit pohledávky žalobkyně vůči žalovanému 1) vyplývající z dohody o uznání dluhu, jestliže tyto pohledávky neuspokojí žalovaný 1), a to nejpozději do 5 dní od doručení písemné výzvy žalobkyně žalované 2). Na výzvu k úhradě dluhu ze dne 3. 12. 2020 žalovaná 2) nereagovala. V článku III bodu 2 dohody o uznání dluhu bylo sjednáno, že dlužník uhradí věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky za každý započatý den prodlení, žalobkyni tedy vznikl nárok na smluvní pokutu, jejíž výše ke dni podání žaloby činila 10 441,20 Kč. Dále žalobkyně požaduje náhradu náklady spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč. 2. Žalovaní se k žalobě nevyjádřili, skutková tvrzení žalobkyně nerozporovali. K jednání ke kterému byli řádně a včas předvoláni se bez omluvy nedostavili. Pro vydání rozsudku pro zmeškání jak navrhoval zást. žalobkyně však dle názoru soudu nebyly splněny podmínky, zejména s ohledem na způsob jakým byli žalovaní k jednání předvoláni. 3. Z provedených listinných důkazů, a to z rámcové kupní smlouvy ze dne 11. 6. 2019, z dohody o uznání dluhu ze dne 30. 7. 2020, z výzvy k úhradě dluhu ze dne 3. 12. 2020 včetně podacího lístku a z předžalobní výzvy ze dne 22. 10. 2020 včetně podacího archu soud učinil následující skutková zjištění a má za prokázaný následující skutkový stav: Žalobkyně a žalovaný 1) uzavřeli dne 11. 6. 2019 rámcovou kupní smlouvu, na základě které dále uzavřeli dílčí kupní smlouvy, jejichž předmětem bylo dodání zboží a služeb v oblasti vybavení autodílen a náhradních dílů na automobily žalobkyní jako prodávajícím žalovanému 1) jako kupujícímu. Protože žalovaný 1) nehradil žalobkyni kupní cenu ve sjednané lhůtě splatnosti, uzavřeli žalobkyně a žalovaný 1) dne 30. 7. 2020 dohodu o uznání dluhu, ve které žalovaný 1) svůj závazek z kupních smluv uznal co do důvodu a co do výše 136 517 Kč a zavázal se jej splácet ve splátkách ve výši a v termínech dle dohody o uznání dluhu. V článku IV bodu 1 dohody o uznání dluhu bylo sjednáno, že veškeré pohledávky žalobkyně vůči žalovanému 1) vyplývající z dohody o uznání dluhu jsou zajištěny ručením žalované 2), která se zavázala uhradit pohledávky žalobkyně vůči žalovanému 1) vyplývající z dohody o uznání dluhu, jestliže tyto pohledávky neuspokojí žalovaný 1), a to nejpozději do 5 dní od doručení písemné výzvy žalobkyně žalované 2). V článku III bodu 2 dohody o uznání dluhu bylo sjednáno, že dlužník uhradí věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky za započatý den prodlení. Žalobkyně zaslala žalovanému 1) výzvu k úhradě dluhu ze dne 3. 12. 2020 a žalované 2) předžalobní upomínku ze dne 22. 10. 2020. Žalovaní ani přes tyto upomínky žalobkyni neuhradili ničeho. 4. Podle ustanovení § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. 5. Podle ustanovení § 2018 odst. 1 občanského zákoníku, kdo věřiteli prohlásí, že ho uspokojí, jestliže dlužník věřiteli svůj dluh nesplní, stává se dlužníkovým ručitelem. Nepřijme-li věřitel ručitele, nemůže po něm nic žádat. 6. Podle ustanovení 2021 odst. 1 občanského zákoníku, věřitel má právo požadovat splnění na ručiteli, nesplnil-li dlužník v přiměřené lhůtě dluh, ač jej k tomu věřitel v písemné formě vyzval. Výzvy není třeba, nemůže-li ji věřitel uskutečnit nebo je-li nepochybné, že dlužník dluh nesplní. 7. Podle ustanovení § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. jde-li o vzájemný závazek podnikatelů nebo je-li obsahem vzájemného závazku mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem podle zákona upravujícího veřejné zakázky povinnost dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu veřejnému zadavateli, činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky 1 200 Kč. 8. Protože žalovaný 1) svůj závazek vůči žalobkyni písemně uznal a svoji povinnost vůči žalobkyni nesplnil dobrovolně, přičemž ani žalovaná 2) v pozici ručitele jeho závazek vůči žalobkyni nesplnila, bylo rozhodnuto o povinnosti obou žalovaných soudním rozhodnutím. Žalovaní nárok žalobkyně ani žádným způsobem nerozporovali, k jednání ke kterému byli řádně předvolání se ani bez jakékoli domluvy nedostavili. Žalobkyně naopak předložila veškeré rozhodné důkazy, které prokázaly její tvrzení uvedená v žalobě ze kterých vyplývá že nárok žalobkyně je důvodný jak vůči žalovanému 1), tak i vůči žalované 2) .. Dále byla v souladu se shora citovaným ustanovením vyhl. č. 351/2013 Sb. přiznána také částka 1 200 Kč jako minimální náhrada nákladů spojených s vymáháním pohledávky, když v daném řízení jde o spor mezi dvěma podnikateli. Lhůta k plnění byla stanovena jakožto obecná třídenní pariční lhůta ve smyslu ustanovení § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 59 857,66 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 786 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 145 840,20 Kč sestávající z částky 6 900 Kč za každý z pěti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava, sepis žaloby, předžalobní upomínka a účast u jednání soudu dne 26. 5. 2021 a 16. 8. 2021) včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a cestovní náhrada v celkové výši 8 687,32 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne 26. 5. 2021 náhrada 4 343,66 Kč za 570 ujetých km v částce 3 143,66 Kč (27,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 4,1 l /100 km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 12 x 30 minut v částce 1 200 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne 16. 8. 2021 náhrada 4 343,66 Kč za 570 ujetých km v částce 3 143,66 Kč (27,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 4,1 l /100 km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 12 x 30 minut v částce 1 200 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 44 687,32 Kč ve výši 9 384,34 Kč.