16 C 226/2021-31 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se svojí žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne [datum] domáhala po žalované zaplacení částky 1 399 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi žalobkyní, jako pojistitelem, byla uzavřena pojistná smlouva se žalovanou. V rámci pojistné události [číslo] bylo vyplaceno pojistné plnění ve výši 4 097 Kč představující náhradu nákladů za poskytnuté asistenční služby za vozidlo [značka automobilu], r. z. [anonymizováno] [číslo]. V rámci pojistné události [číslo] bylo vyplaceno pojistné plnění ve výši 2 850 Kč představující náhradu nákladů za poskytnuté asistenční služby za vozidlo [značka automobilu], r. z. [anonymizováno] [číslo]. V rámci pojistné události [číslo] bylo vyplaceno pojistné plnění ve výši 1 113 Kč představující náhradu nákladů za poskytnuté asistenční služby za vozidlo [značka automobilu], r. z. [anonymizováno] [číslo]. Součástí vyplaceného plnění je i uhrazené DPH za asistenční služby. Žalovaná je však plátcem DPH, a tudíž dle pojistné smlouvy a pojistných podmínek nemá nárok na to, aby za ni žalobkyně DPH hradila. Částka představující DPH tedy byla za žalovanou vyplacena bez právního důvodu. Došlo tedy k bezdůvodnému obohacení ve výši žalované částky. Žalovaná vyzvala žalobkyni k vrácení částek výzvami, kde byly uvedeny termíny vrácení částek. Vyzývala k úhradě opakovaně a dne 17. 12. 2020 byla zaslána předžalobní výzva. Žalobkyně tedy požaduje i úroky z prodlení ode dne následujícího od uplynutí lhůty k plnění poskytnuté žalobkyni. 2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Mezi účastníky byla uzavřena pojistná smlouva, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidel. 4. Z faktury [číslo] ze dne 27. 6. 2019, splatné 11. 7. 2019 bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalované na základě pojistné události [číslo] za náklady za asistenční zásah částku 3 386 Kč a DPH 711 Kč, celkem 4 097 Kč. Z faktury [číslo] ze dne 18. 7. 2019, splatné 11. 8. 2019 bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalované na základě pojistné události [číslo] za náklady za asistenční zásah částku 2 355 Kč a DPH 495 Kč, celkem 2 850 Kč. Z faktury [číslo] ze dne 1. 8. 2019, splatné 15. 8. 2019 bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalované na základě pojistné události [číslo] za náklady za asistenční zásah částku 920 Kč a DPH 193 Kč, celkem 1 113 Kč. 5. Z žádosti o vrácení DPH za asistenční služby ze dne 8. 7. 2019 a 29. 7. 2019 bylo prokázáno, že žalovaná žádala o vrácení DPH. Z předžalobní upomínky ze dne 17. 12. 2020 bylo prokázáno, že žalobkyně požadovala úhradu částky bezdůvodného obohacení. 6. Podle § 2991 odst. 1, zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen o. z.), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 7. Podle § 2991 odst. 2, bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 8. Dle názoru soudu bylo v řízení prokázáno, že se žalovaná obohatila plněním bez právního důvodu, a to zaplacením DPH, když žalovaná je sama plátcem DPH a podle smlouvy neměla na úhradu DPH nárok. Získala tedy majetkový prospěch plněním bez právního důvodu a byla povinna majetkový prospěch vrátit. Byla vyzvána k vrácení, byla jí stanovena lhůta a v této lhůtě bezdůvodné obohacení nevrátila. 9. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octla se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 399 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.