16 C 298/2020-32 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 73 953,41 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi účastníky byla uzavřena kupní smlouva dne 24. 2. 2020, jejímž předmětem byly stěnové a střešní profily. Nabídka byla dne 26. 2. 2020 žalovanou přijata a na základě toho došlo k uzavření kupní smlouvy. Žalobkyně není výrobcem objednaného zboží, zboží bylo objednáno u partnera žalované a touto společností dodáno přímo žalované a žalovaná zboží převzala. Žalobkyně vystavila žalované fakturu na částku 73 953,41 Kč, splatnou dne 17. 3. 2020. Žalovaná pak přes výzvu dlužnou částku neuhradila. 2. Žalovaná se k žalobě písemně vyjádřila v odůvodnění odporu proti elektronickému platebnímu rozkazu. Tvrdila, že žalobní tvrzení jsou neúplná, když žalobkyně neuvedla, jaké konkrétní zboží bylo žalovanou objednáno, jaké zboží bylo žalované ve skutečnosti dodáno a kdy, jaká byla sjednána cena zboží, jaká byla sjednána cena dopravy, jaká byla sjednána splatnost nároků žalobkyně. To, že žalobkyně vystavila fakturu se splatností ke dni 17. 3. 2020, nemůže nahradit tvrzení o tom, jak měla být sjednána lhůta splatnosti. Tvrdila, že neujednala se žalobkyní kupní cenu 73 953,41 Kč, ani splatnost k 17. 3. 2020. 3. Okresní soud v Olomouci provedl dokazování a má prokázáno z emailové komunikace mezi účastníky ze dne 24. 2. 2020, že žalobkyně zaslala žalované email, jehož součástí byl soubor PDF, cenová nabídka. Z této nabídky [číslo] ze dne 24. 2. 2020 bylo zjištěno, jaké zboží bylo nabízeno s tím, že cena s dopravou na stavbu do [obec] nebyla účtována a byla navržena cena ve výši 75 641,84 Kč včetně DPH. Z emailové korespondence mezi žalobkyní a žalovanou ze dne 26. 2. 2020 bylo prokázáno, že žalovaná potvrdila cenovou nabídku. Z dodacího listu č. l. [číslo] ze dne 3. 3. 2020 bylo prokázáno, že žalovaná převzala střešní profil 65 běžných metrů a z dodacího listu [číslo] ze dne 3. 3. 2020 bylo prokázáno, že žalovaná převzala stěnový profil 106,6 běžných metrů, stěnový profil 52 běžných metrů, 62,4 běžných metrů a 28 běžných metrů. Z dodacích listů pak vyplývá, že bylo dodáno 287,28 střešních profilů a dle objednávky mělo být dodáno 279,08 profilů. Bylo tedy prokázáno, že dle nabídky byla podle dodacích listů objednávka splněna. Z faktury [číslo] ze dne 3. 3. 2020, splatné 17. 3. 2020 bylo prokázáno, že žalovaná vyúčtovala žalobkyni částku 73 953,41 Kč, která odpovídá dohodnutým cenám v nabídce. 4. Po takto provedeném dokazování byl zjištěn tento skutkový stav: Žalobkyně na základě cenové nabídky nabídla žalované zboží, když cenová nabídka byla ze dne 24. 2. 2020. Žalovaná tuto cenovou nabídku akceptovala, jak bylo prokázáno z emailové komunikace ze dne 26. 2. 2020. Na základě této nabídky pak žalovaná zboží dodala, jak bylo prokázáno z dodacích listů ze dne 3. 3. 2020. Na základě této dodávky pak žalobkyně vystavila fakturu, kterou žalovaná přes výzvu neuhradila. Žalovaná tedy neprokázala svoje tvrzení, že nedošlo ke shodě na ceně díla. Žalovaná se k jednání bez jakékoliv omluvy nedostavila, nemohla být tedy poučena o povinnosti prokázat svoje tvrzení a tedy o povinnosti navrhnout k tomuto důkazy dle ustanovení § 118a odst. 1 zákona číslo 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) a o případných následcích nesplnění této povinnosti, tedy možnosti vydání věcně nepříznivého rozhodnutí dle § 118a odst. 3 o. s. ř. 5. Naopak žalobkyně dle názoru soudu neuvedla žádná tvrzení a ani neprokázala, že by byla dohodnuta doba plnění. 6. Podle § 2079 odst. 1 zákona číslo 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. 7. Podle § 1963 odst. 1 o. z. je-li obsahem vzájemného závazku podnikatelů povinnost dodat zboží nebo službu za úplatu, je cena splatná, aniž je zapotřebí výzvy k placení, do třiceti dnů ode dne, kdy byla dlužníku doručena faktura nebo jiná výzva podobné povahy, anebo ode dne obdržení zboží nebo služby, podle toho, který z těchto dnů nastal později. Bylo-li však ujednáno převzetí zboží nebo služby, popřípadě ověření, zda bylo řádně splněno, je cena splatná do třiceti dnů ode dne převzetí, popřípadě ověření. To platí i pro závazek podnikatele a veřejnoprávní korporace, popřípadě právnické osoby touto korporací založené, i když nejsou podnikateli. 8. Pokud jde o právní hodnocení, v daném řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena kupní smlouva, když žalovaná předložila žalobkyni cenovou nabídku, kterou žalobkyně dne 26 2. 2020 akceptovala, a tím došlo k uzavření kupní smlouvy. Žalobkyně zboží dodala, jak bylo prokázáno z dodacích listů, a žalované vznikla povinnost kupní cenu uhradit. Bylo prokázáno, že přes výzvu žalovaná dluh neuhradila. 9. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 10. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octla se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 11. Žalovaná tvrdila, že nebyla dohodnuta lhůta splatnosti a je pravdou, že z žádných listinných důkazů dohoda o lhůtě zaplacení kupní ceny nevyplývala a splatnost tedy nebyla ze strany žalobkyně prokázána. S ohledem na shora citované ustanovení § 1963 odst. 1 o. z. pak soud stanovil splatnost ve lhůtě 30 dnů od předání zboží, když zboží bylo prokazatelně předáno 3. 3. 2020 a tedy od 4. 3. 2020 byla žalovaná v prodlení se zaplacením kupní ceny dle shora uvedeného zákonného ustanovení. Soud tedy vyhověl žalobě, pokud jde o úrok z prodlení od 4. 3. 2020 do zaplacení a ve zbytku, pokud jde o úrok z prodlení, žalobu zamítl, jak vyplývá z výroku II. rozsudku. 12. Žalobkyně také požadovala náklady spojené s uplatněním pohledávky ve smyslu ustanovení § 3 nařízení vlády číslo 351/2013 Sb. ve výši 1 200 Kč a soud i v tomto rozsahu vyhověl, když žalobkyně uplatňovala pohledávku vůči žalované, tedy mezi podnikatelskými subjekty. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení neúspěšná pouze v nepatrné části žaloby, která se týkala úroku z prodlení, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 22 858,66 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 959 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 73 953,41 Kč sestávající z částky 4 060 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 2 030 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t., z částky 4 060 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 4 060 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 12. 2. 2021 včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., náhrada 1 036 Kč za cestovné v částce 236 Kč podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 800 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 16 446 Kč ve výši 3 453,66 Kč. Soud přiznal náhradu pouze poloviny úkonu za předžalobní výzvu k úhradě, když dle názoru soudu jde o prostou výzvu, nikoliv výzvu se základními skutkovými tvrzeními a právními závěry tak, aby mohl být přiznán celý úkon.