19 C 346/2020-21 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky 2 500 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne [datum] byl žalovaný převezen do záchytné stanice žalobkyně, kde mu bylo poskytnuto nezbytné vyšetření, ošetření a následný pobyt. Za tyto úkony vyúčtovala žalobkyně žalovanému náklady ve výši 2 500 Kč. Žalovaný svůj dluh uznala co do důvodu a výše s povinností jej do [datum] uhradit. Na svůj dluh však žalovaný do dne podání žaloby neuhradil ničeho, ačkoli byla k jeho zaplacení vyzvána písemnou upomínkou ze dne [datum]. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, k nařízenému jednání se nedostavil. 3. Z osobního účtu pacienta ze dne [datum], z vyúčtování úhrady za záchyt ze dne [datum], z výzvy k zaplacení ze dne [datum] a z potvrzení o poskytnutí záchytu ze dne [datum] soud zjistil tento skutkový stav: 4. Dne [datum] byl žalovaný převezen do záchytné stanice žalobkyně se zjištěnou přítomností návykové látky – pozitivní test na alkohol [číslo] ‰, kde mu byla poskytnuta potřebná lékařská vyšetření a následný pobyt. Za tyto úkony mu žalobkyně vyúčtovala částku v celkové výši 2 500 Kč. Žalovaný svůj dluh uznal co do důvodu a výše, a zavázal se jej uhradit do [datum]. Ve stanovené lhůtě však dluh neuhradil. Žalobkyně žalovaného před podáním žaloby vyzvala dne [datum] k úhradě dlužné částky. Rovněž na tuto výzvu však žalovaný dlužnou částku neuhradil. 5. Prokáže-li se přítomnost alkoholu či jiné návykové látky, je lékařské vyšetření v protialkoholní záchytné stanici v souladu s ustanovením § 16 odst. 8 zákona č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů ve znění pozdějších předpisů, povinna uhradit vyšetřovaná osoba. 6. Podle § 1970 občanského zákoníku v platném znění, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 8. Soud po vyhodnocení všech provedených důkazů jednotlivě i ve vzájemných souvislostech uzavírá, že žaloba je důvodná. Žalovaný byl dne [datum] převezen do záchytné stanice žalobkyně, kde mu bylo poskytnuto nezbytné lékařské vyšetření. Byla zjištěna přítomnost návykové látky – alkoholu potvrzeno lékařem, když zkoušku na alkohol odmítl. V souladu s ustanovením § 17 zákona č. 379/2005 Sb., je v takovém případě žalovaný povinen hradit náklady, které si žalobkyně účtuje částkou 2 500 Kč. Žalovaný ničeho neuhradil ani po výzvě žalobkyně. Soud tedy žalobě jako zcela důvodné vyhověl včetně příslušenství pohledávky, kterým jsou úroky z prodlení v zákonné výši. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 089 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 2, § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.