19 C 4/2021-36 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne 11. 1. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 7 500 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že ve dnech 27. 11. 2019, 25. 12. 2019 a 1. 1. 2020 byl žalovaný převezen do záchytné stanice žalobkyně, kde mu bylo poskytnuto nezbytné vyšetření, ošetření a následný pobyt. Za tyto úkony vyúčtovala žalobkyně žalovanému náklady ve výši 2 500 Kč za každý pobyt. Žalovaný svůj dluh uznal co do důvodu a výše s povinností jej do 6. 12. 2019, 2. 1. 2020 a 10. 1. 2020 uhradit. Na svůj dluh však žalovaný do dne podání žaloby neuhradil ničeho, ačkoli byl k jeho zaplacení vyzván písemnou upomínkou ze dne 16. 3. 2020, 12. 5. 2020 a 15. 6. 2020. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, k nařízenému jednání se nedostavil. 3. Z osobních účtů pacienta ze dne 28. 11. 2019, 25. 12. 2019, 2. 1. 2020, z vyúčtování úhrady za záchyt ze dne 28. 11. 2019, 25. 12. 2019, 2. 1. 2020, z výzev k zaplacení ze dne 16. 3. 2020, 12. 5. 2020 a 15. 6. 2020 a z potvrzení o poskytnutí záchytu ze dne 28. 11. 2019, 25. 12. 2019 a 2. 1. 2020 soud zjistil tento skutkový stav: 4. Žalovaný byl ve dnech 27. 11. 2019, 25. 12. 2019 a 1. 1. 2020 převezen do záchytné stanice žalobkyně, kde mu bylo poskytnuto nezbytné vyšetření, ošetření a následný pobyt. Za tyto úkony vyúčtovala žalobkyně žalovanému náklady ve výši 2 500 Kč za každý pobyt. Žalovaný svůj dluh uznal co do důvodu a výše s povinností jej do 6. 12. 2019, 2. 1. 2020 a 10. 1. 2020 uhradit. Na svůj dluh však žalovaný do dne podání žaloby neuhradil ničeho, ačkoli byl k jeho zaplacení vyzván písemnou upomínkou ze dne 16. 3. 2020, 12. 5. 2020 a 15. 6. 2020. 5. Prokáže-li se přítomnost alkoholu či jiné návykové látky, je lékařské vyšetření v protialkoholní záchytné stanici v souladu s ustanovením § 16 odst. 8 zákona č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů ve znění pozdějších předpisů, povinna uhradit vyšetřovaná osoba. 6. Podle § 1970 občanského zákoníku v platném znění, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 8. Soud po vyhodnocení všech provedených důkazů jednotlivě i ve vzájemných souvislostech uzavírá, že žaloba je důvodná. Žalovaný byl ve dnech 27. 11. 2019, 25. 12. 2019 a 1. 1. 2020 převezen do záchytné stanice žalobkyně, kde mu bylo poskytnuto nezbytné vyšetření, ošetření a následný pobyt. Za tyto úkony vyúčtovala žalobkyně žalovanému náklady ve výši 2 500 Kč za každý pobyt. Žalovaný svůj dluh uznal co do důvodu a výše s povinností jej do 6. 12. 2019, 2. 1. 2020 a 10. 1. 2020 uhradit. Na svůj dluh však žalovaný do dne podání žaloby neuhradil ničeho, ačkoli byl k jeho zaplacení vyzván písemnou upomínkou ze dne 16. 3. 2020, 12. 5. 2020 a 15. 6. 2020. Byla zjištěna přítomnost alkoholu v krvi ve všech případech, a to 3,43 promile, 3,23 promile a 0,4 promile. V souladu s ustanovením § 17 zákona č. 379/2005 Sb., je v takovém případě žalovaný povinen hradit náklady, které si žalobkyně účtuje částkou 2 500 Kč za každý pobyt. Soud tak žalobě jako zcela důvodné včetně příslušenství pohledávky, kterým jsou úroky z prodlení, vyhověl. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 541 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, a to 7 úkonů právní služby á 200 Kč, 7 x 100 Kč režijní paušál a 21 % DPH.