23 C 213/2021-15 — Okresní soud v Olomouci

1. Společným návrhem doručeným soudu dne [datum] se manželé domáhali rozvodu svého manželství, které bylo uzavřeno [datum] před tehdejším Úřadem města Olomouce s odůvodněním, že manželství účastníků je již delší dobu hluboce a trvale rozvráceno, nevedou společnou domácnost a manželství je pouze formálním svazkem, neboť jako manželé spolu nežijí již půl roku. Příčiny rozvratu manželství spatřuje v odlišném přístupu k životu, neshodách ohledně společného soužití a z toho vyplývajícím citovém odcizení. Za trvání manželství se účastníkům narodily [anonymizováno] již zletilé děti. Možnost obnovení manželského soužití vyloučili. 2. Soud dospěl po provedeném dokazování oddacím listem a výslechy účastníků k následujícímu závěru o skutkovém stavu: 3. Manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum] před tehdejším Úřadem města Olomouce. Z manželství účastníků se narodily [anonymizováno] již zletilé děti. Asi před půl rokem manželé ukončili vedení rodinné domácnosti a ke stejnému datu bylo ukončeno i intimní soužití účastníků. Jejich manželství je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat obnovení manželského soužití. Příčinou rozvratu jejich manželství byl zejména odlišný přístup k životu, neshody ohledně společného soužití a z toho vyplývající citové odcizení. Žádnému z účastníků nebude rozvodem způsobena žádná závažná újma. 4. Podle ustanovení § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též „občanský zákoník“), může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. 5. Podle ustanovení § 755 odst. 2 občanského zákoníku mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů. 6. Podle ustanovení § 756 občanského zákoníku soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak. 7. Podle ustanovení § 758 občanského zákoníku spolu manželé nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce. 8. Soud vzhledem k výše uvedenému skutkovému stavu dospěl k závěru, že byly naplněny podmínky shora citovaného ustanovení § 755 občanského zákoníku, neboť manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat obnovení manželského soužití, když účastníci spolu již půl roku nežijí jako manželé. Příčiny rozvratu manželství soud shledal v odlišném přístupu k životu, neshodách ohledně společného soužití a z toho vyplývajícím citovém odcizení. Proto soud manželství účastníků rozvedl. 9. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto výrokem II. rozsudku podle ustanovení § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále též „z. ř. s.), dle kterého, bylo-li možné zahájit řízení i bez návrhu a v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení. Náhradu nákladů řízení lze přiznat, odůvodňují-li to okolnosti případu. Soud v řízení neshledal mimořádné skutečnosti, které by odůvodňovaly závěr pro přiznání náhrady nákladů řízení některému z účastníků, ostatně oba manželé se práva na náhradu nákladů řízení vzdali. Za této situace proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.