24 C 153/2019-294 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se domáhala žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne 10. 5. 2019 po žalované zaplacení částky 500 000 Kč z titulu vzniku nemajetkové újmy žalobkyni úmrtím její matky [jméno] [příjmení], [datum narození], zemř. 30. 4 2017 v důsledku postupu non lege artis žalovanou a zanedbáním péče o její matku ve formě hrubé nedbalosti ošetřujícími lékaři žalované. Žalobkyni vznikl jakožto sekundární oběti nárok na úhradu této částky vyvažující plně její utrpení, když smrt její matky se značně dotkla její psychické pohody, smrt matky pociťuje jako osobní neštěstí. S matkou měla velmi dobrý a úzká vztah, vztah mezi matkou a dcerou je zcela nenahraditelný, proto nelze újmu odčinit jinak než v penězích. V daném případě se jedná o ztrátu v podobě úzkých rodinných citových vazeb rodiče a dítěte v důsledku neočekávané tragické události, kdy navíc žalovaná jen oponovala, ani formálně neprojevila lítost a na výzvu žalobkyně k plnění nikterak nereagovala. V daném případě se nejeví uplatněná výše újmy pro žalovanou likvidní. Matka žalobkyně dne 24. 4. 2017 podstoupila kontrolní vyšetření na cévní ambulanci u žalované v návaznosti na provedenou resekci aneurysmatu a nahrazení tzv.„ ePTFE protézou“ do levé ruky v lednu 2017, když se již po dobu 10ti let pravidelně podrobovala dialýze. Po provedené kontrole byla nezbytná její hospitalizace na [označení zdravotnického pracoviště], odd. [číslo] u žalované z důvodu neustále protékající kanyly na hrudi matky bez zjevné příčiny. Kolem 5:30 hod. dne 29. 4. 2017 matka žalobkyně upadla na toaletě a bolestivě si narazila hlavu a hrudník. Po pádu byla nalezena zdravotní sestrou, která následně přivolala ošetřujícího lékaře [titul] [jméno] [příjmení], ten ji zběžně vyšetřil, zjistil hematom ve vlasové části lebky, nicméně následně nebylo provedeno žádné odborné vyšetření, matka byla pouze uložena na lůžko a bylo doporučeno její sledování na dialýze, kam byla následně přesunuta dle plánu dialýzy. Dialýza byla oproti obvyklému průběhu zkrácena o 1 hodinu pro silné bolesti hlavy matky. Po ukončení hemodialýzy byla matka žalobkyně umístěna opět na svůj pokoj na odd. [číslo]. Okolo 15.00 hod. téhož dne žalobkyně nalezla svoji matku v rámci realizace návštěvy ve zjevně znepokojující stavu. Matka měla hematom na hlavě o průměru 7-8 cm a krevní stopy v podobě kapek krve na lůžkovinách pod hlavou. Následně se žalobkyně dotazovala chirurgické sestry na vědomost boleti hlavy matky a razantně se dožadovala léků proti bolesti. Zdravotní sestra vyhověla a podala matce Zaldiar. Kolem 16:31 hod., tj. po 11 hodinách od pádu matky, byla matka podrobena vyšetření CT mozku, ohledně výsledku vyšetření se měla žalobkyně informovat po 18. hodině. Dceři žalobkyně [celé jméno svědkyně] bylo na základě telefonátu sděleno, že„ to tam teče“ s tím, že po 22. hodině bude provedeno další CT mozku. Následně v 19.26 hod. lékař telefonicky sám sdělil dceři žalobkyně, že stav její matky se zhoršuje a ta je přeložena na neurochirurgii. Po 22. hodině dcera žalobkyně kontaktovala telefonicky lékaře ohledně výsledku 2. CT mozku, nicméně jí bylo sděleno, že matka žalobkyně trpí krvácením do mozku a s ohledem na její bezvědomí musela být intubována s tím, že její stav je velmi vážný a nejistý. Dne 30. 4. 2017 v 1.10 hod. lékař dceři žalobkyně sdělil, že matka masivnímu krvácení do mozku podlehla při operaci. Následně se žalobkyně dozvěděla, že 1. vyšetřením CT mozku bylo zjištěno na dvou místech intracerebrální prokrvácení kontuzí s perifokálním edémem v levé mozečkové hemisféře, proto byla matka žalobkyně následně vyšetřena v 17.06 hod. neurochirurgem [titul] [jméno] [příjmení], který potvrdil závěr výsledků vyšetření CT a doporučil zjištění čerstvých hodnot koagulace a jejich případnou úpravu k normě jakožto progrese intrakraniální hemoragie, dále kontrolní CT vyšetření za 6 hodin s důkladnou observací pacientky. Po výše uvedeném vyšetření byla matka žalobkyně kolem 19:30 hod. předložena na [označení zdravotnického pracoviště] žalobkyně. Dle pitevní zprávy ze dne 1. 6.2017 matka žalobkyně zemřela po tupém poranění týlní krajiny hlavy při náhodném pádu, kdy utrpěla poranění zvláště levé mozečkové polokoule s krvácením pronikajícím do komorového systému mozku, na otok kmene mozkového s četnými drobnými druhotnými krváceními do jeho tkáně. Z uvedeného tedy vyplývá, že krvácení do mozku bylo způsobeno drobnými krváceními, nikoliv tedy masivním krvácením do mozku v jednom místě. Tudíž časový úsek mezi pádem matky žalobkyně a prvním odborným vyšetřením jejího zranění byl více než 11 hodin, co je zcela klíčové a tato délka tudíž zapříčinila smrt matky žalobkyně. Ze strany žalované tedy nebylo provedeno žádné odborné medicínské vyšetření, které by krátce po úrazu mohlo odhalit ona drobná krvácení do mozku, v čemž je nezbytné spatřovat pochybení lékařů žalované, kteří její matku dostatečně po pádu nevyšetřili, nedbali jejích stížností, nepostupovali tak, aby ji vyšetřil odborný lékař, proto v důsledku těchto pochybení a dlouhého časového úseku došlo k její smrti. V záznamu o úrazu není uvedena velikost podlitiny, žalovaná nepovažovala za vhodné podrobit matku vyšetření hned u neurologa, ale byla prvotně vyšetřena pouze chirurgem. Samotný dialyzační protokol nasvědčoval nepříznivému zdravotnímu stavu matky žalobkyně, k CT mozku byla matka žalobkyně vyslána toliko na základě podnětu žalobkyně, která nalezla matku s bolestmi hlavy. Přestože neurochirurg poskytl po prvním CT mozku konzultaci a doporučil okamžité přeložení pacientky na JIP [označení zdravotnického pracoviště] již v 17.00 hod., k samotné realizaci došlo až okolo 19.30 hod. S ohledem na léky na ředění krve, které matka žalobkyně užívala, společně s chronickým selháváním ledvin mělo vést lékaře k mimořádné obezřetnosti. 2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby, neboť ze strany žalované nedošlo k pochybení, v jehož příčinné souvislosti by došlo k tvrzenému následku, tj. smrti pacientky, žalovaná za újmu tedy neodpovídá. Pacientka byla u žalované hospitalizována na [označení zdravotnického pracoviště] v době od 24. 4. 2017 do 29. 4. 2017, přičemž dne 29. 4. 2017 byla v 6.30 hod. nalezena na zemi pokojového WC okamžitě byla celkově klinicky vyšetřena, přičemž nebylo shledáno žádné závažné poranění. V týle měla pacientka malou podlitinu, avšak nebyly u ní žádné zjevné známky vážnějšího postižení jak neurologicky, tak jinak. Proto nebyl důvod rušit plánovanou dialýzu na III. interní klinice, která proběhla po 7. ranní hodině bez komplikací a v období od 12.15 hod. do 15.00 hod. nedošlo ke zhoršení stavu, nemocná se naopak cítila lépe než před dialýzou. Okolo 16. hodiny si začala pacientka stěžovat na bolest hlavy, proto u ní bylo provedeno v 16.30 hod. CT vyšetření, jeho výsledek byl konzultován s neurochirurgem, ten dle obsahu zdravotnické dokumentace v dané chvíli neshledal indikaci k urgentní neurochirurgické intervenci, proto ošetřující lékař rozhodl o kontrolním CT mozku za 6 hodin, do té doby doporučil klid na lůžku a důkladnou observaci pacientky. V 19.00 hod. se doposud klidný stav pacientky začal měnit, byla tedy přeložena na jednotku intenzivní péče [označení zdravotnického pracoviště], následně došlo k prudkému zhoršování stavu bez zjevné příčiny, ve 21.10 hod. u pacientky nastala ztráta vědomí, proto bylo rozhodnuto o urgentním výkonu i přes vědomí lékařů o vysokém riziku této operace s ohledem na celkový stav pacientky. V průběhu výkonu pacientka v 0.25 hod. umírá. Ze strany žalované bylo postupováno zcela lege artis, zemřelé byla poskytnuta po pádu okamžitá péče, když byla klinicky vyšetřena, její stav nikterak nesvědčil o vážném poranění ani po kontrolní CT v 16.30 hod. Nebyla shledána indikace k urgentní neurochirurgické intervenci, bylo proto rozhodnuto o konzervativní léčbě. Současně bylo přihlédnuto i k vysokému riziku neurochirurgické intervence u pacientky daného věku a stávajícího špatného zdravotního stavu, kdy se jednalo o pacientku s narušenou hemokoagulací, vyčerpanou chronickým, život ohrožujícím onemocněním. Bohužel stav pacientky se z neznámých příčin začal měnit okolo 19.00 hod., následně i přes vysoké riziko byla zahájena operace, při níž pacientka zemřela. K námitkám žalobkyně žalovaná uvedla, že vyšetření provedená u pacientky ošetřujícím lékařem – chirurgem zcela odpovídala jeho potřebnému vzdělání, znalosti a zkušenosti za účelem kvalifikovaně stav pacientky posoudit. Velikost podlitiny zcela vyplývá ze záznamů, v nichž je uvedena podlitina v okcipitální krajině jakožto hmatná podkožní rezistence, tj. v měkkých tkáních bez podrobného popisu vč. CT vyšetření, u velké podlitiny by se jednoznačně v těchto měkkých tkáních na CT zobrazila, přičemž podlitina v hloubějších sférách by ukazovala na vážnější a větší poranění. Hemodialýza nebyla zkrácena o 1 hodinu pro bolesti hlavy, její délka nikterak časově nevybočovala z ostatních pacientkou absolvovaných dialýz. Pokud z dialyzační zprávy vyplývá popis subjektivních stesků pacientky, nejednalo o však o projevy patolo