13 C 339/2022-49 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobou podanou u soudu dne 12. 8. 2022 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 10 823 Kč s příslušenstvím jako nároku na zaplacení dlužného pojistného z pojistné smlouvy [číslo], když tento nárok na žalobkyni přešel na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 10. 2021. 2. Žalovaný se k podané žalobě vyjádřil tak, že neví, že jsi půjčil. K jednání soudu dne 8. 12. 2022 se nedostavila strana žalující. Za splnění podmínek stanovených v § 101 odst. 3 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti strany žalující (PZ žalobkyně omluven). 3. Soud učinil ve věci z provedených důkazů, a to z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 20. 10. 2022, přehledů předpisů a plateb pojistného, upomínky ze dne 9. 11. 2009, 25. 5. 2010, 27. 7. 2010, zániku pojistné smlouvy ze dne 3. 3. 2010 a dne 25. 11. 2010, pojistné smlouvy [číslo], návrhu na uzavření životného pojištění ze dne 30. 7. 2009 a dne 4. 3. 2010, rozpisu dluhu, podacího archu České pošty, předžalobní výzvy ze dne 27. 7. 2022, doručenek, následující skutková zjištění a závěr o skutkovém stavu: 4. Žalovaný uzavřel se [právnická osoba] pojistnou smlouvu [číslo] kde se zavázal k úhradě rizikového životního pojištění pro případ smrti nebo dožití v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 000 Kč Počátek pojištění byl stanoven na den 15. 8. 2009, přičemž pravidelné měsíční pojistné je splatné již první den tohoto pojistného období, jak vyplývá z pojistných podmínek. S ohledem na skutečnost, že žalovaný dohodnuté splátky nehradil řádně a včas, byl žalobkyní upomínán, a to především upomínkou k pojistné smlouvě [číslo] ze dne 9. 11. 2009. Upomínkou byl žalovaný upozorněn na skutečnost, že k výše uvedené pojistné smlouvě je evidován nedoplatek pojistného, jehož úhrada byla požadována nejpozději do dne 2. 1. 2010. V případě neuhrazení dlužné částky pojistného byl žalovaný upozorněn na zánik smlouvy ke dni 3. 1. 2010. Žalovaný byl dále upozorněn na právo žalobkyně požadovat pojistné za dobu do zániku pojištění. Žalovaný však dlužnou částku pojistného nevyrovnal, čímž došlo k zániku pojistné smlouvy ke dni 3. 10. 2010 O této skutečnosti byl žalovaný informován dokumentem Zánik pojistné smlouvy [číslo] pro neplacení pojistného. Žalovaný dluží žalobkyni do zániku pojištění částku celkem 7 290 Kč, kdy na tuto částku nezaplatil žalobkyni ničeho, ačkoliv byl žalobkyní upomínán. Žalovaný uzavřel se [právnická osoba] pojistnou smlouvu [číslo] kde se zavázal k úhradě rizikového životního pojištění pro případ smrti nebo dožití v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 000 Kč Počátek pojištění byl stanoven na den 5. 3. 2010, přičemž pravidelné měsíční pojistné je splatné již první den tohoto pojistného období, jak vyplývá z pojistných podmínek. S ohledem na skutečnost, že žalovaný dohodnuté splátky nehradil řádně a včas, byl žalobkyní upomínán, a to především upomínkou k pojistné smlouvě [číslo] ze dne 25. 5. 2010. Upomínkou byl žalovaný upozorněn na skutečnost, že k výše uvedené pojistné smlouvě je evidován nedoplatek pojistného, jehož úhrada byla požadována nejpozději do dne 18. 7. 2010. V případě neuhrazení dlužné částky pojistného byl žalovaný upozorněn na zánik smlouvy ke dni 19. 7. 2010. Žalovaný byl dále upozorněn na právo žalobkyně požadovat pojistné za dobu do zániku pojištění. Žalovaný však dlužnou částku pojistného nevyrovnal, čímž došlo k zániku pojistné smlouvy ke dni 19. 7. 2010. O této skutečnosti byl žalovaný informován dokumentem Zánik pojistné smlouvy [číslo] pro neplacení pojistného. Žalovaný dluží žalobkyni do zániku pojištění částku celkem 3 533 Kč, kdy na tuto částku nezaplatil žalobkyni ničeho, ačkoliv byl žalobkyní upomínán. 5. Podle ustanovení § 12 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů (dále také jen„ zákon o pojistné smlouvě“) vzniká právo pojistitele na pojistné uzavřením pojistné smlouvy nebo dnem dohodnutým v pojistné smlouvě, nestanoví-li tento zákon jinak. Nebylo-li dohodnuto jinak, je běžné pojistné splatné prvního dne pojistného období a jednorázové pojistné dnem počátku soukromého pojištění. 6. Podle ustanovení § 13 odst. 1 zákona o pojistné smlouvě pojistitel má právo na pojistné za pojistnou dobu, nestanoví-li tento zákon jinak nebo nebylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto jinak. 7. Podle ustanovení § 49 zákona o pojistné smlouvě lze v pojištění osob pojistit fyzickou osobu pro případ smrti, dožití se určitého věku nebo dne stanoveného v pojistné smlouvě jako konec pojištění, pro případ úrazu, nemoci nebo jiné skutečnosti související se zdravím nebo se změnou osobního postavení této osoby. Z pojištění osob má oprávněná osoba právo, aby jí byla vyplacena dohodnutá částka, nebo aby jí byl vyplacen dohodnutý důchod, anebo aby jí bylo poskytnuto plnění ve výši určené podle pojistných podmínek, nastane-li pojistná události uvedená v předchozí větě. 8. Podle ustanovení § 54 zákona o pojistné smlouvě v životním pojištění lze pojistit fyzickou osobu zejména pro případ smrti, dožití se určitého věku, nebo dne stanoveného v pojistné smlouvě jako konec soukromého pojištění, anebo pro případ jiné skutečnosti týkající se změny osobního postavení této osoby. 9. Dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů. 10. Soud v rámci právního hodnocení zhodnotil všechny provedené důkazy ve spojení s výše citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo předně prokázáno, že žalobkyně je ve věci aktivně věcně legitimována, když na ni byla postoupena předmětná pohledávka za žalovaným. V řízení bylo dále prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byly uzavřeny pojistné smlouvy životního pojištění pro případ smrti nebo dožit. Dle těchto smluv byl žalovaný povinen platit pojistné ve smluvně stanovené výši. Vzhledem k tomu, že žalovaný sjednané pojistné řádně nehradil, pojištění na základě výzvy věřitele zaniklo a žalovanému vznikla povinnost uhradit věřiteli dlužné pojistné ve stanovené výši. Žalovaný ničeho neuhradil, ve věci zůstal pasivní, u jedná í netvrdil ani neprokázal, že pohledávka za žalovanou zanikla. Vzhledem k těmto skutečnostem tak soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku uvedenou ve výroku I tohoto rozsudku. Žalobkyně má rovněž nárok na úrok z prodlení z dlužné částky v zákonné výši, kdy počátek prodlení i období, za které je úrok požadován, považuje soud za odpovídající skutkovým zjištěním soudu a neodporující zákonu. Lhůtu k plnění stanovil soud jakožto obecnou třídenní pariční lhůtu, a to v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. 11. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně byla procesně plně úspěšným účastníkem a žalovaný tak má povinnost nahradit jí účelně vynaložené náklady řízení. Náklady žalobkyně pak tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, odměna advokáta ve výši 900 Kč dle § 14b, § 11 odst. 1 písm. a/, d/ vyhl. č. 177/1996 Sb. za 3 úkony právní služby po 200 Kč, paušální náhrada účelně vynaložených hotových výdajů právního zástupce žalobce ve výši 3 x 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, jednoduchá výzva k plnění) a 21 % DPH ve výši 252 Kč. Žalovaný je tedy povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení celkovou částku 2 252 Kč, a to v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobkyně v obecné třídenní pariční lhůtě dle ust. § 160 odst. 1, věta před středníkem o. s. ř. Podmínky k použití ust. § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. byly splněny, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech (viz například řízení vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 13 C 3/2021) a předmětem řízení je peněžité plnění, kdy tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč.