17 C 189/2022-44 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Olomouci dne 5 5. 2022 domáhala po žalovaném zaplacení částky 10 743,18 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že její právní předchůdce, [právnická osoba], [IČO], dne 10. 2. 2015 uzavřel se žalovanou smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě které dodával žalované elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa žalované]. Právní předchůdce žalobkyně vyúčtoval žalované dodané služby za období od 12. 6. 2019 do 29. 1. 2020 fakturou [číslo] v částce 10 743,18 Kč, splatné dne 23. 3. 2020. Žalovaná na uvedenou fakturu ničeho neuhradila. Dne 13. 10. 2017 právní předchůdce žalobkyně a žalobkyně uzavřeli smlouvu o postoupení pohledávek a žalovaná pohledávka tak přešla na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 5. 4. 2022. Žalobkyně požadovala také úhradu zákonného úroku z prodlení od data splatnosti faktury. Před podáním žaloby žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, k nařízenému jednání se bez řádné a včasné omluvy nedostavila. Žalobkyně svou neúčast u jednání omluvila prostřednictvím svého zástupce. 3. Soud provedl předložené listinné důkazy a učinil z nich následující skutková zjištění: -) ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2017, včetně dodatků, bylo zjištěno, že žalovaná pohledávka přešla na žalobkyni; -) z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 5. 4. 2022, včetně podacího lístku, bylo zjištěno, že žalované bylo oznámeno postoupení pohledávky na žalobkyni; -) z výzvy ze dne 5. 4. 2022 bylo zjištěno, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky 12 370,68 Kč do 7 dnů od doručení výzvy; -) z faktury [číslo] ze dne 4. 2. 2020 bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně vyúčtoval žalované poplatek za odpojení ve výši 907,50 Kč, splatný 18. 2. 2020; -) z faktury [číslo] bylo zjištěno, že žalované byla právním předchůdcem žalobkyně vyúčtována odebraná elektřina za období od 12. 6. 2019 do 29. 1. 2020 s tím, že nedoplatek činil 10 743,18 Kč a byl splatný dne 23. 3. 2020; -) ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 10. 2. 2015 bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobkyně jako obchodníkem a žalovanou jako zákazníkem, že jejím předmětem byl závazek právního předchůdce žalobkyně dodávat elektřinu žalované do odběrného místa na adrese [adresa žalované]. Distribuční sazba byla D45d, cena byla stanovena podle tehdy platného ceníku; -) z upomínky ze dne 18. 5. 2020 bylo zjištěno, že žalovaná byla právním předchůdcem žalobkyně k úhradě částky 12 370,68 Kč sestávající z dlužných poplatků a nedoplatku elektřiny; -) z upomínek 21. 10. 2019 a 29. 8. 2019 bylo zjištěno, že žalovaná byla upomínána k úhradě dlužných záloh a poplatků. 4. Na základě uvedených skutkových zjištění soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: Právní předchůdce žalobkyně, [právnická osoba], a žalovaná uzavřeli dne 10. 2. 2015 smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny pro odběrné místo na adrese [adresa žalované]. Právní předchůdce žalobkyně žalované vyúčtoval odebranou elektřinu za období od 12. 6. 2019 do 29. 1. 2020 s tím, že nedoplatek činil 10 743,18 Kč a byl splatný dne 23. 3. 2020. Právní předchůdce žalobkyně zaslal žalované upomínku k úhradě dlužné částky. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2017 a dodatků ke smlouvě byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 5. 4. 2022. Před podáním žaloby žalobkyně zaslala žalované výzvu k úhradě dlužné částky. 5. Podle § 50 odst. 2 věta prvá zákona 458/2000 Sb., energetického zákona, se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. 6. Podle § 2079 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující e zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. 7. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů. 9. S ohledem na výše citované právní normy a zjištěný skutkový stav dospěl soud k závěru, že žaloba je zcela důvodná. 10. Prvně byla v řízení prokázána aktivní legitimace žalobkyně, na niž žalovaná pohledávka přešla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2017 a dodatků ke smlouvě. Dále bylo v řízení prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně jako dodavatelem a žalovanou jako zákazníkem byla uzavřena platná smlouva o poskytování dodávky elektřiny. Na základě této smlouvy se právní předchůdce žalobkyně zavázal dodávat žalované do sjednaného odběrného místa elektřinu, což učinil, a žalovaná se zavázala hradit za odebranou elektřinu sjednané ceny. Žalovaná však tuto svou povinnost nesplnila, neboť neuhradila nedoplatek za odebranou elektřinu, který jí byl vyúčtován právním předchůdcem žalobkyně řádně vystavenou fakturou, splatnou dne 23. 3. 2020. Vzhledem k tomu, že žalovaná porušila svou povinnost vyplývající pro ni z uzavřené smlouvy a v řízení se jí nepodařilo prokázat, že by svůj dluh vůči žalobkyni (jejímu právnímu předchůdci) uhradila, rozhodl soud tak, že žalovanou zavázal k zaplacení dlužného nedoplatku za dodanou elektřinu ve výši 10 743,18 Kč, a to spolu se zákonným úrokem z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ode dne následujícího po dni splatnosti nedoplatku stanoveného ve vyúčtování, tj. od 24. 3. 2020, so zaplacení. Lhůtu soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. jako obecnou třídenní. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni jako plně procesně úspěšnému účastníkovi náhradu nákladů řízení v celkové výši 2 252 Kč sestávající se ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, odměny za zastupování advokátem ve výši 900 Kč za tři úkony právní služby po 300 Kč podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ a. t“), tří režijních paušálů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 a. t., a 21 % DPH z odměny a paušálů ve výši 252 Kč, neboť právní zástupce žalobkyně je plátcem DPH, a to v obecné třídenní pariční lhůtě k rukám právního zástupce žalobkyně v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. a § 160 odst. 1 o. s. ř. Podmínky k použití § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. byly splněny, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech a předmětem řízení je peněžité plnění, kdy tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč.