23 C 248/2021-43 — Okresní soud v Olomouci

1. Návrhem doručeným soudu dne [datum] se manželka domáhala rozvodu manželství účastníků, které bylo uzavřeno [datum] před Magistrátem města Olomouce s odůvodněním, že manželství účastníků je již delší dobu hluboce a trvale rozvráceno, nevedou společnou domácnost a manželství je pouze formálním svazkem, neboť manžel se ze společného bydliště odstěhoval v dubnu 2021, manželka neví, kde se zdržuje, manželé spolu nekomunikují, jako manželé spolu intimně nežijí již od září 2020 Příčiny rozvratu manželství spatřuje v rozdílných povahových vlastnostech účastníků a z toho pramenících neshodách v náhledu na způsob vedení manželského života a z toho dále plynoucím vzájemném citovém odcizení. Za trvání manželství se účastníkům nenarodilo žádné dítě. Možnost obnovení manželského soužití vyloučila. 2. Manžel se k návrhu na rozvod manželství výslovně připojil a skutečnosti uváděné manželkou včetně příčin rozvratu jejich manželství potvrdil. Možnost obnovení manželského soužití vyloučil. 3. Soud dospěl po provedeném dokazování oddacím listem a výslechy účastníků k následujícímu závěru o skutkovém stavu: 4. Manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum] před Magistrátem města Olomouce. Z manželství účastníků se žádné děti nenarodily. V dubnu 2021 manželé ukončili vedení rodinné domácnosti, když již předtím v září 2020 bylo ukončeno intimní soužití účastníků. Jejich manželství je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat obnovení manželského soužití. Příčinou rozvratu jejich manželství byly zejména rozdílné povahové vlastnosti účastníků a z toho pramenící neshody v náhledu na způsob vedení manželského života a z toho dále plynoucí vzájemné citové odcizení. Žádnému z účastníků nebude rozvodem způsobena žádná závažná újma. 5. Podle ustanovení § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též „občanský zákoník“), může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. 6. Podle ustanovení § 755 odst. 2 občanského zákoníku mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů. 7. Podle ustanovení § 756 občanského zákoníku soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak. 8. Podle ustanovení § 758 občanského zákoníku spolu manželé nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce. 9. Soud vzhledem k výše uvedenému skutkovému stavu dospěl k závěru, že byly naplněny podmínky shora citovaného ustanovení § 755 občanského zákoníku, neboť manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat obnovení manželského soužití, když účastníci spolu již od září 2020 intimně nežijí jako manželé a následně od dubna 2021 spolu jako manželé nežijí ani hospodářsky. Příčiny rozvratu manželství soud shledal v rozdílných povahových vlastnostech účastníků a z toho pramenících neshodách v náhledu na způsob vedení manželského života a z toho dále plynoucím vzájemném citovém odcizení. Proto soud manželství účastníků rozvedl. 10. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto výrokem II. rozsudku podle ustanovení § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále též „z. ř. s.), dle kterého, bylo-li možné zahájit řízení i bez návrhu a v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení. Náhradu nákladů řízení lze přiznat, odůvodňují-li to okolnosti případu. Soud v řízení neshledal mimořádné skutečnosti, které by odůvodňovaly závěr pro přiznání náhrady nákladů řízení některému z účastníků, ostatně oba manželé se práva na náhradu nákladů řízení vzdali. Za této situace proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.