24 C 177/2021-37 — Okresní soud v Olomouci

1. Navrhovatel se návrhem podaným dne 19. 7. 2021 u Okresního soudu v Olomouci domáhal rozvodu manželství uzavřeného dne 19. 2. 2014 před [označení úřadu] s odůvodněním, že manželství je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a jeho obnovení nelze očekávat. Manželé spolu déle než tři roky nežijí a intimně se nestýkají, netvoří manželské a rodinné společenství a navrhovatel společenství obnovit nechce. K rozpadu manželství vedla rozdílnost zájmů a povah obou manželů a s tím spojené konflikty ohledně vedení společné domácnosti a hospodaření. Z partnerského vztahu se narodili nezl. [jméno], [datum narození] a nezl. [jméno], [datum narození], o jejichž výchově a výživě probíhá opatrovnické řízení. 2. Odpůrkyně se připojila k žalobě o rozvod manželství. 3. Soud po provedeném dokazování dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: 4. Manželství účastníků bylo uzavřeno dne 19. 2. 2014 před [označení úřadu] a stále trvá. Oba manželé jsou občané České republiky a české národnosti. Poslední společné bydliště účastníků bylo na adrese [adresa]. Z partnerského vztahu se narodili nezl. [jméno], [datum narození] a nezl. [jméno], [datum narození]. Rozsudkem Okresního soudu v Olomouci č.j. [číslo jednací], [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], který nabyl právní moci dne [datum], soud schválil dohodu rodičů, dle které nezl. děti [jméno] a [jméno] svěřil do střídavé péče obou rodičů, matka se zavázala platit výživné pro nezl. [jméno] částkou 1 800 Kč měsíčně a pro nezl. [jméno] částkou 1 600 Kč měsíčně a otec se zavázal platit výživné pro nezl. [jméno] částkou 2 200 Kč měsíčně a pro nezl. [jméno] částkou 2 000 Kč měsíčně, to vše s účinností od právní moci rozsudku o rozvodu manželství rodičů. Rozvod manželství nebude v rozporu se zájmy nezl. dětí. Účastníci spolu 3 roky nežijí jako manželé. Účastníci mají rozdílné názory na veškeré otázky společného manželského života včetně výchovy dětí, což plyne z rozdílnosti povah a zájmů obou manželů. Odpůrkyně se k návrhu navrhovatele připojila. Oba manželé naprosto vylučují obnovení manželského soužití. 5. Podle § 755 odst. 1, 2a), 3 zákona č. 89/2012 Sb. (NOZ), manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu. Mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů. 6. Podle § 756 zákona č. 89/2012 Sb. (NOZ), soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak. 7. Podle § 758 zákona č. 89/2012 Sb. (NOZ), manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce. 8. Soud tak vzhledem k výše uvedenému skutkovému stavu a po provedeném dokazování dospěl k závěru, že manželství účastníků je trvale, hluboce a nenapravitelně rozvráceno, že tedy nelze očekávat obnovení manželského soužití. Příčiny rozvratu manželství byly shledány na straně obou účastníků řízení, které vzájemně odloučily jejich rozdílné povahy a zájmy, které se promítly do rozdílných názorů na vedení společného manželského života a na výchovu nezl. dětí. Účastníci naprosto vyloučili obnovení manželského soužití, tudíž manželství je pouze formálním svazkem. S ohledem na shora uvedené skutečnosti, kdy rozvod manželství nebude v rozporu se zájmy nezl. dětí danými zvláštními důvody a opatrovnický soud pravomocně rozhodl o poměrech dětí pro dobu po rozvodu manželství, soud manželství účastníků rozvedl. 9. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 23 věta prvá ZŘS, dle kterého žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nemá, navíc oba účastníci se náhrady nákladů řízení výslovně vzdali.