24 C 237/2022-39 — Okresní soud v Olomouci

1. V řízení zahájeném žalobou dne 12. 5. 2022 se po zaplacení částky 1 554 Kč se shora uvedeným zákonným úrokem z prodlení z titulu nedoplatku na pojistném, které byl povinen žalovaný platit na základě pojistné smlouvy [číslo] o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla s účinností ode dne 14. 2. 2020 na dobu neurčitou. Dle této smlouvy byl žalovaný povinen platit pojistné ve výši 13 690 Kč ročně splatné ve čtvrtletních splátkách, nicméně pojistné splatné dne 14. 11. 2021 žalovaný řádně nezaplatil, za dobu trvání pojistného vztahu však žalovaný doposud dlužné pojistné za období od 14. 11. 2021 do 1. 2. 2022 v uplatňované výši nezaplatil. V souvislosti s prodlením žalovaného s placením peněžitého závazku požaduje žalobkyně zaplatiti z dlužné částky i zákonný úrok z prodlení. Přes výzvu žalobkyně žalovaný svoji povinnost doposud nesplnil. 2. Žalovaný se k žalobě žalobkyně nevyjádřil, k řádně nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil. 3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: 4. Mezi účastníky byla uzavřena pojistná smlouva [číslo] o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla [označení vozidla] s účinností ode dne 14. 2. 2020 na dobu neurčitou ve znění všeobecných pojistných podmínek. Roční pojistné činilo 6 784 Kč s tím, že se žalovaný zavázal platit toto pojistné čtvrtletně vždy k 14. dni příslušného pojistného čtvrtletí. Žalovaný však pojistné splatné dne 14. 11. 2021 nezaplatil, nedoplatek na pojistném činí 1 554 Kč. Následně byl žalovaný k úhradě vyzýván i právním zástupcem žalobkyně, doposud svoji povinnost nesplnil. 5. Podle § 2782 odst. 1občanského zákoníku, pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. 6. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. Podle § 2 nař.vl. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 8. Soud dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je plně důvodná, tudíž žalobě v plném rozsahu vyhověl, a to s odkazem na shora uvedená ustanovení, neboť žalovaný byl povinen vždy nejpozději k poslednímu dni příslušného pojistného čtvrtletí zaplatit sjednané pojistné, přičemž pojistné splatné dne 14. 11. 2021 nezaplatil, již dnem následujícím se dostal do prodlení s placením čtvrtletního pojistného, nicméně svůj závazek za dobu trvání pojistného vztahu dobrovolně nesplnil, byť byla řádně pojistně kryt. Kromě dlužného nedoplatku má žalobkyně nárok na zaplacení i zákonného úroku z prodlení až do úplné úhrady žalovaného nedoplatku v rozsahu uplatněném žalobkyní v žalobě, kterou je soud zásadně vázán. 9. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. podle procesní úspěšnosti tak, že uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni náhradu na nákladech řízení ve výši 1 489 Kč Náklady řízení představují zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, náklady právního zastoupení ve výši 600 Kč podle § 14b) vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů a 3 x RP á 100 Kč, tj. 300 Kč podle §14b) vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, a dále 21 % DPH ve výši 189 Kč, neboť žalobkyně byla ve sporu zcela úspěšná, a proto má vůči žalovanému právo na plnou náhradu nákladů řízení. 10. Povinnost plnění určil soud v souladu s ust. § 160 odst. 1 věty prvé před středníkem o. s. ř. jako lhůtu třídenní k rukám advokáta, který žalobkyní v řízení zastupoval / § 149 odst. 1 o. s. ř.