24 C 69/2022-96 — Okresní soud v Olomouci

1. V řízení zahájeném žalobou dne 5. 10. 2021 se po zaplacení částky 2 147 Kč se shora uvedeným zákonným úrokem z prodlení z titulu nedoplatku na pojistném, které byl povinen žalovaný platit na základě pojistné smlouvy [číslo] ze dne 22. 10. 2019 o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla [označení vozidla] s účinností ode dne 23. 10. 2019 na dobu neurčitou. Dle této smlouvy byl žalovaný povinen platit pojistné ve výši 5 664 Kč čtvrtletní splatností, nicméně pojistné splatné dne 23. 4. 2020 žalovaný řádně nezaplatil, za období od 23. 4. 2020 do 8. 9. 2020 činí nedoplatek na pojistném částku 2 147 Kč, který žalovaný doposud ani předžalobní výzvy nezaplatil. V souvislosti s prodlením žalovaného s placením peněžitého závazku požaduje žalobkyně zaplatiti z dlužné částky i zákonný úrok z prodlení. 2. Žalovaný se k žalobě žalobkyně nevyjádřil, k řádně nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil. 3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: 4. Mezi účastníky byla uzavřena dne 22. 10. 2019 pojistná smlouva [číslo] ze dne 22. 10. 2019 o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla [označení vozidla], [registrační značka] s účinností ode dne 23. 10. 2019 na dobu neurčitou ve znění všeobecných pojistných podmínek. Roční pojistné činilo 5 664 Kč s tím, že se žalovaný zavázal platit toto pojistné čtvrtletně vždy k 23. dni příslušného pojistného čtvrtletí. Žalovaný však pojistné splatné dne 23. 4. 2020 a dne 23. 7. 2020 řádně nezaplatil, období od 23. 4. 2020 do 8. 9. 2020 činí nedoplatek na pojistném částku 2 147 Kč, žalovaný ji neuhradil ani na základě předžalobní výzvy právního zástupce žalobkyně. 5. Podle § 2782 odst. 1 občanského zákoníku, pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. 6. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. Podle § 2 nař.vl. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 8. Soud dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je plně důvodná, tudíž žalobě v plném rozsahu vyhověl, a to s odkazem na shora uvedená ustanovení, neboť žalovaný byl povinen nejpozději k 23. 4. 2020 a k 23. 7. 2020 zaplatit čtvrtletní pojistné, přičemž toto pojistné řádně nezaplatil, byl žalobkyní i právním zástupcem upomínán, nicméně za období od 23. 4. 2020 do 8. 9. 2020 činí nedoplatek na pojistném stále částku 2 147 Kč. Kromě dlužného nedoplatku má žalobkyně nárok na zaplacení i zákonného úroku z prodlení až do úplné úhrady žalovaného nedoplatku v rozsahu uplatněném žalobkyní v žalobě, kterou je soud zásadně vázán. 9. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. podle procesní úspěšnosti tak, že uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni náhradu na nákladech řízení ve výši 1 489 Kč Náklady řízení představují zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, náklady právního zastoupení ve výši 600 Kč podle § 14b) vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů a 3 x RP á 100 Kč, tj. 300 Kč podle §14b) vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, a dále 21 % DPH ve výši 189 Kč, neboť žalobkyně byla ve sporu zcela úspěšná, a proto má vůči žalovanému právo na plnou náhradu nákladů řízení. 10. Povinnost plnění určil soud v souladu s ust. § 160 odst. 1 věty prvé před středníkem o. s. ř. jako lhůtu třídenní k rukám advokáta, který žalobkyní v řízení zastupoval / § 149 odst. 1 o. s. ř.