14 C 26/2023-22 — Okresní soud v Olomouci

Návrhem podaným u Nejvyššího soudu ČR v [obec] dne [datum] se navrhovatelka domáhala uznání cizího rozhodnutí ve věci rozvodu manželství rozhodnutí Okresného súdu v [příjmení], Slovenská republika ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací], které se stalo účinným dne [datum] o rozvodu manželství, uzavřeného dne [datum], [celé jméno účastnice] jako navrhovatelky a [celé jméno účastníka] jako odpůrce. Nejvyšší soud ČR usnesením ze dne 11. 1. 2023 č. j. [číslo jednací] a pokynem ze dne 1. 2. 2023 postoupil věc Okresnímu soudu v Olomouci k dalšímu řízení, neboť rozvodová rozhodnutí podléhající nařízení Rady ES č. 2201/2003 uznávají ve zvláštním řízení okresní soudy. Dle Čl. 21 odst. 1, 3 Nařízení Rady ES č. 2201/2003 rozhodnutí vydaná v některém členském státě jsou v jiných členských státech uznávána, aniž by bylo vyžadováno zvláštní řízení. Kterákoliv dotčená osoba může požádat o vydání rozhodnutí o uznání nebo neuznání rozhodnutí. Ve smyslu čl. 22 Nařízení Rady ES č. 2201/2003 se rozhodnutí ve věci rozvodu neuzná, je-li takovéto uznání zjevně v rozporu s veřejným pořádkem členského státu, v němž se o uznání žádá, jestliže je neslučitelné s rozhodnutím vydaným v řízení mezi stejnými stranami v členském státě, v němž se o uznání rozhodnutí žádá nebo je neslučitelné s dřívějším rozhodnutím, které bylo vydáno v řízení mezi stejnými stranami v jiném členském státě nebo ve třetí zemi za předpokladu, že toto dřívější rozhodnutí splňuje podmínky nezbytné k uznání rozhodnutí v členském státě, v němž se o uznání žádá. Soud bez nařízení jednání (obdobně je postupováno dle § 51 zákona 91/2012 Sb.) v předmětné cizí rozhodnutí uznal, neboť byl skutkový základ zjištěn způsobem vyhovujícím příslušným ustanovením českého právního řádu o rozvodu manželství. Rozhodnutí Okresného súdu v [příjmení], Slovenská republika ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] – [anonymizováno], které se stalo účinným dne [datum] o rozvodu manželství, uzavřeného dne [datum], [celé jméno účastnice] jako navrhovatelky a [celé jméno účastníka] jako odpůrce bylo řádným rozhodnutím o rozvodu manželství, které bylo uzavřeno dne [datum] mezi [celé jméno účastnice] a [celé jméno účastníka], což bylo navrhovatelkou v tomto řízení řádně doloženo listinnými důkazy. Posuzované rozhodnutí o rozvodu bylo vyhodnoceno zdejším soudem jako vyhovující podmínkám stanoveným Nařízení Rady ES č. 2201/2003. Bylo tedy uznáno v České republice tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s ust. § 23 zákona o zvláštních řízeních soudních č. 292/2013 Sb. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.