17 C 30/2023-48 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se návrhem doručeným Okresnímu soudu v Olomouci dne 2. 2. 2023 domáhala vůči žalovanému zvýšení výživného, které je žalovaný povinen hradit žalobkyni, a které bylo stanoveno naposledy rozsudkem Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ve výši 5 500 Kč měsíčně, a to na 8 000 Kč měsíčně počínaje dnem 1. 3. 2023. Žalobkyně uvedla, že dne 17. 6. 2020 dosáhla zletilosti a je druhým rokem studentkou [obec] odborné školy [anonymizováno] v [obec], kde platí školné ve výši 5 900 Kč. Žalobkyni značně vzrostl rozsah jejích potřeb v souvislosti s dosaženou zletilostí a zvyšující se finanční náročností studia, ubytování a služeb. Žalovanému jako státnímu zaměstnanci se podle žalobkyně opakovaně zvýšila mzda a jeho příjem se tak oproti době přechozího rozhodování o výživném zvýšil. Matka žalobkyně pracuje u stejného zaměstnavatele jako žalovaný a její příjem se zvýšil pouze nepatrně. Žalobkyně bydlí se svou matkou a sestrou [jméno] v nájemním bytě, kde hradí za nájem a služby 17 818 Kč. 2. Žalovaný se k podanému návrhu žalobkyně vyjádřil tak, že byl návrhem překvapen, neboť se žalobkyní i její sestrou je prakticky denně v kontaktu. Podle žalovaného se tak jedná spíše o návrh jeho bývalé manželky. Žalovaný uvedl, že žalobkyni uhradil školné za 1. ročník VOŠ, tiskne jí studijní materiály a snaží se minimalizovat její náklady na studium. Dále uvedl, že má celkem 3 vyživovací povinnosti, každé dceři přispívá 5 500 Kč. Nad rámec výživného přispívá žalobkyni a její sestře [jméno] na narozeniny a Vánoce, v loňském roce to bylo u obou 5 000 Kč k narozeninám a 5 000 Kč k Vánocům. S dcerami se pravidelně stýká, chodí na obědy nebo do kina, a pokud je to v jeho možnostech, přispívá i na nákupy oblečení. Ohledně svých možností žalovaný uvedl, že po zaplacení hypotéky na byt a úvěru na zařízení bytu a auta mu zbývají finance jen na pokrytí základních potřeb. Kromě léčebných lázní nikde necestuje a nevynakládá finanční prostředky na nic, co by byl nadstandard. 3. K výzvě soudu žalobkyně doplnila svůj návrh a uvedla, že mimo příjem od žalovaného si občasně přivydělává u spol. Gastroland restaurants, kdy počet směn je závislý na studijním plánu a potřebách zaměstnavatele. Dále uvedla, že přispívá na nájem a energie částkou 2 000 Kč, vynakládá výdaje na stravu ve výši 3 500 Kč měsíčně, hradí si paušál částkou 500 Kč a má výdaje spojené s cestováním za přítelem. Také si spoří na školné ve výši 5 900 Kč ročně. Žalobkyně nemá žádné speciální výdaje. Uvedla, že matka jí přispívá na bydlení a stravu, dárky k narozeninám a Vánocům a uhradila jí z větší části poplatek za autoškolu. Potvrdila, že otec jí k narozeninám a Vánocům dal poměrně hodně peněz, jednalo se však o výjimečný příspěvek. Rovněž potvrdila, že jí přispěl na školné. Nakonec uvedla, že s otcem se v poslední době nevídá. 4. Soud provedl předložené listinné důkazy a učinil z nich následující skutková zjištění: -) z dohody o provedení práce bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 6. 10. 2022 mezi [právnická osoba] jako zaměstnavatelem a žalobkyní jako zaměstnancem na dobu do 6. 10. 2022 do 31. 12. 2022. Výše odměny za vykonanou práci byla stanovena ve výši 130 Kč hod.; -) z kopie účtenek bylo zjištěno, že dne 22. 8. 2020 byl zakoupen [příjmení] iPhone 11 a tvrzené sklo za cenu 21 209 Kč a dne 2. 5. 2022 MacBook Air za cenu 26 990 Kč; -) z potvrzení o studiu bylo zjištěno, že žalobkyně je ve šk. roce 2022 [číslo] studentkou [anonymizováno] [obec]; -) z potvrzení zaměstnavatele žalovaného bylo zjištěno, že průměrný čistý měsíční příjem žalovaného za měsíce 11/ 2022 – [číslo] činil 51 168 Kč; -) z potvrzení zaměstnavatele matky žalobkyně bylo zjištěno, že její průměrný čistý měsíční příjem za měsíce 11/ 2022 – [číslo] činil 17 748 Kč; -) z výpisu transakce bylo zjištěno, že dne 15. 2. 2023 provedla žalobkyně platbu ve výši 2 500 Kč na účet matky žalobkyně, s popisem„ Nájem a telefon“; -) z potvrzení o trvání nájemní smlouvy ze dne 2. 2. 2023 bylo zjištěno, že nájemní smlouva mezi pronajímatelem a matkou žalobkyně trvá i nadále, že bytovou jednotku využívá žalobkyně, její matka a sestra [jméno] a že nájemné a úhrady za služby činí celkem 17 818 Kč; -) z faktury [číslo] bylo zjištěno, že žalovaný si zakoupil dne 9. 3. 2023 dioptrické brýle za cenu 15 000 Kč; -) z faktury č. [anonymizováno] [číslo] ze dne 22. 3. 2023 bylo zjištěno, že žalovanému byl pobyt v lázních v částce 11 232 Kč; -) z lékařské zprávy ze dne 21. 3. 2023 bylo zjištěno, že žalovanému byl doporučen rekreační pobyt s ozdravným programem; -) z výpisu z úvěrového účtu č. [bankovní účet] bylo zjištěno, že žalovaný hradí splátku 5 529 Kč měsíčně; -) z výpisu z úvěrového účtu č. [bankovní účet] bylo zjištěno, že žalovaný hradí splátku 3 338 Kč měsíčně. 5. Na základě výše uvedených skutkových zjištění dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně je aktuálně studentkou [anonymizováno] v [obec], bydlí společně s matkou a sestrou [jméno] v nájemním bytě. Nájemné a poplatky za služby činí 17 818 Kč měsíčně. Žalobkyně zaslala dne 15. 2. 2023 své matce 2 500 Kč s popisem„ Nájem a telefon“. Na základě dohody o provedení práce si žalobkyně občasně přivydělává u [právnická osoba] Matka žalobkyně i její otec (žalovaný) jsou zaměstnanci [anonymizováno] [územní celek]. Průměrný měsíční čistý příjem žalovaného za měsíce 11/ 2022 – [číslo] činil 51 168 Kč, průměrný měsíční čistý příjem matky žalobkyně za měsíce 11/ 2022 – [číslo] činil 17 748 Kč. Žalovaný splácí měsíčně hypotéku částkou 5 529 Kč a úvěr ve výši 3 338 Kč, v měsíci březnu si zakoupil dioptrické brýle a uhradil doplatek za ozdravný pobyt v lázních. 6. Podle § 911 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanského zákoníku“) lze výživné přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. 7. Podle § 913 odst. 1 občanského zákoníku pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. 8. Podle § 913 odst. 2 občanského zákoníku při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí. Přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost. 9. Podle § 921 odst. 1 občanského zákoníku výživné se plní v pravidelných dávkách a je splatné vždy na měsíc dopředu, ledaže soud rozhodl jinak nebo se osoba výživou povinná dohodla s osobou oprávněnou jinak. 10. Podle § 922 odst. 1 občanského zákoníku výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení, u výživného pro děti i za dobu tří let zpět od tohoto dne. 11. Soud posoudil zjištěný skutkový stav v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k tomuto závěru: 12. Základním a obecným předpokladem pro vznik a trvání vyživovací povinnosti je tzv. stav odkázanosti na výživu na straně oprávněného, tedy neschopnost samostatně uspokojovat všechny své potřeby. Kritérium neschopnosti sám se živit je třeba definovat tak, že oprávněný nedisponuje žádným vlastním příjmem, nebo disponuje příjmem tak nízkým, že nepostačuje krýt jeho potřeby, anebo výnosy z majetku, který mu patří (event. jej spravuje), nedostačují pro úhradu jeho osobních potřeb. Schopnost samostatně se živit znamená, že dítě je schopno samostatně uspokojovat všechny své potřeby, a to hmotné, kulturní a další, včetně bytové. Znamená to, že dítě má určitý trvalý příjem finančních prostředků, z něhož své potřeby hradí (srov. nález Ústavního soudu ze dne 30. 9. 2014, sp. zn. II. ÚS 2121/14). Potřeby dítěte pak lze dělit na hmotné (ošacení, hračky, školní a studijní potřeby, zdravotní pomůcky, sportovní potřeby apod.) a nehmotné (vzdělání, včetně zápisného a školného, kulturní a duševní rozvoj osobnosti, rekreace atd.). Míra potřebnosti oprávněného je pak závislá zejména na jeho věku, na zdravotním stavu, na jeho fyzické a duševní vyspělosti (R 14/1966), na způsobu přípravy na budoucí povolání, na existenci zálib a zájmů, na délce doby strávené v domácnosti, na realitě mateřské či rodičovské dovolené a nižší účasti na pojištění po dobu trvání manželství a dalších skutečnostech. Na druhé straně je nutné při určování výše výživného, resp. jeho existence a trvání vůbec, vycházet také z možností a schopností povinného (viz § 913 odst. 1). Možnosti jsou chápány jako objektivní kategorie, schopnosti jako subjektivní kategorie. Konkrétně je nutné zohlednit věk, zdravotní stav, vzdělání (R 27/1980), manuální zručnost, pracovní návyky a pracovní zkušenosti (R 5/1969), flexibilitu, adaptabilnost, sociální (ne) zralost povinného, nepříznivou situaci na trhu práce, vysokou nezaměstnanost v regionu či možnost dojíždění do jiného místa apod. Dalším důležitým kritériem jsou majetkové poměry. Vždy je třeba k majetko