18 C 265/2022-109 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne 30. 8. 2022 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 138 846,40 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi žalobkyní a žalovaným došlo k uzavření smluvního závazku, na základě kterého žalobkyně zmocnila žalovaného k tomu, aby žalovaný, jakožto [anonymizováno], právně zastupoval žalobkyni v řízení o náhradě újmy na zdraví, kterou žalobkyně utrpěla v rámci dopravní nehody dne [datum]. Žalobkyně se svojí žalobou domáhala zaplacení bolestného ve výši [částka], náhrady na ztížení společenského uplatnění ve výši [částka] a na duševních útrapách částku ve výši [částka], kdy předmětné soudní řízení bylo vedeno u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] a které bylo pravomocně skončeno rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp.zn. [spisová značka]. Rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] byla žaloba žalobkyně zamítnuta a žalobkyně byla zavázána k úhradě nákladů řízení žalované společnosti ve výši 81 602,40 Kč, a vedlejšímu účastníkovi ve výši 1 056 Kč. Rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] byl rozsudek okresního soudu potvrzen a žalobkyně byla zavázána k náhradě nákladů řízení žalované společnosti ve výši 56 188 Kč. Vzhledem ke skutečnosti, že z rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], potvrzeného rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] vyplývá, že žalovaný jménem žalobkyně uplatnil všechny nároky, tedy nárok na náhradu za bolestné, ztížení společenského uplatnění a způsobené duševní útrapy, po uplynutí promlčecí lhůty a zapříčinil tak svým jednáním promlčení těchto nároků, způsobil tímto svým jednáním žalobkyni škodu nejméně ve výši 138 846,40 Kč, která se skládá z náhrady nákladů soudního řízení před soudem prvního stupně ve výši 81 602,40 Kč (soudní řízení vedené u [název soudu], sp. zn. [spisová značka]) a dále z náhrady nákladů soudního řízení před soudem druhého stupně ve výši 56 188 Kč (soudní řízení vedené u [název soudu], sp. zn. [spisová značka]) a dále z náhrady nákladů ve výši 1 056 Kč, které musela žalobkyně zaplatit vedlejšímu účastníkovi v rámci soudního řízení před soudem prvního stupně (soudní řízení vedené u [název soudu], sp. zn. [spisová značka]). Žalovaný, který je [anonymizováno], nepostupoval při zastupování žalobkyně (ať již jako její zmocněnec v trestním řízení nebo jako její právní zástupce v civilním řízení) v souladu se svými povinnostmi vyplývajícími pro něj z výkonu advokacie, kdy v tomto směru výkon advokacie nebyl činěn řádně a v důsledku tohoto svého jednání žalovaný způsobil promlčení nároků žalobkyně a tím jí způsobil škodu nejméně ve výši 138 846,40 Kč, kterou žalobkyně musela zaplatit na nákladech soudního řízení soudu prvního a druhého stupně. Žalovaný porušil své povinnosti advokáta v souvislosti s výkonem advokacie, když nepodal k civilnímu soudu žalobu včas (a ani nepoučil žalobkyni o možnosti promlčení jednotlivých nároků a době, kdy dojde k promlčení jednotlivých nároků), a to i přes to, že měl dostatek času tak učinit i poté, co se dozvěděl, že žalobkyně, jakožto poškozená v trestním řízení, nebyla připuštěna se svým nárokem na náhradu škody. Žalovaný svým jednáním zapříčinil promlčení jednotlivých nároků, kterých se žalobkyně domáhala a žalobkyně tak byla povinna nahradit [právnická osoba] s.r.o., částku ve výši 137 790,40 Kč odpovídající náhradě nákladů soudního řízení před soudem prvního a druhého stupně, a dále byla povinna nahradit [pojišťovna] částku ve výši 1 056 Kč, která odpovídá nákladům řízení tohoto vedlejšího účastníka. Částka ve výši 138 846,40 Kč představuje vyčíslenou škodu, která byla žalobkyni ze strany žalovaného způsobena v důsledku porušení povinností při výkonu advokacie. Žalovaný žalobkyni nepoučil a neinformoval o tom, že by uplatněné nároky mohly být vůči žalované [právnická osoba] s.r.o. posouzeny jako promlčené. Stejně tak, žalovaný v době, kdy bylo rozhodnuto o nepřipuštění žalobkyně jako poškozené k hlavnímu líčení s jejím nárokem na náhradu škody, neučinil právní kroky směřující k ochraně práv a právem chráněných zájmů žalobkyně, když žalobkyni nepoučil o možnosti promlčení jednotlivých nároků a stejně tak nepodal civilní žalobu včas k příslušnému soudu. Žalobkyně se svěřila do rukou odborníka - advokáta, který měl povinnost odborně v souladu se svými povinnostmi vyplývajícími pro něj nejenom ze zákona o advokacii, ale i stavovských předpisů, hájit práva a oprávněné zájmy žalobkyně a měl učinit v tomto směru příslušné právní kroky (včetně podání včasné žaloby). Pokud žalovaný uvádí, že měl za to, že žaloba byla podána včas, jedná se bohužel o mylnou domněnku žalovaného, která nemůže jít k tíži žalobkyně a která navíc nemůže vyvinit žalovaného ze způsobené škody, když se v daném případě žalovaný nemůže vyvinit ze své odpovědnosti, neboť se jedná o objektivní odpovědnost. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení žalované částky předžalobní výzvou ze dne [datum], která byla žalovanému doručena dne [datum]. V této výzvě byla stanovena lhůta 7 dní k doplnění, která marně uplynula dne [datum]. Do prodlení se žalovaný dostal dne [datum], od tohoto dne jsou nárokovány zákonné úroky z prodlení. 2. K tomu žalovaný uvedl, že žalobkyni zastupoval v trestním řízení v souvislosti s uplatněním nároku na odčinění újmy na zdraví a majetkové újmy jako následků dopravní nehody. [název soudu] v adhezním výroku obžalovaného zavázal uhradit žalobkyni na náhradě nemajetkové újmy částku [částka] jako bolestné, částku [částka] jako ztížení společenského uplatnění a částku [částka] za duševní útrapy. K odvolání obžalovaného [název soudu] rozhodl tak, že nepřipustil žalobkyni v trestním řízení s nárokem na náhradu škodu a nemajetkové újmy a následně v navazujícím výroku rozhodl tak, že rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] zrušil ve výroku o náhradě škody. Odvolací soud v rámci přezkumu rozsudku soudu 1. stupně dospěl k závěru, že prvostupňový soud se dopustil pochybení v neprospěch obžalovaného, a to ve výroku o náhradě škody, neboť obžalovaný měl škodu, spáchanou vytýkanou trestnou činností, způsobit v rámci plnění pracovních povinností ve [právnická osoba] s.r.o., na kterou bylo odpovědnostně pojištěné vozidlo v době dopravní nehody registrováno. Žalobkyně podala mým prostřednictvím proti rozhodnutí odvolacího soudu ústavní stížnost, kterou Ústavní soud odmítl usnesením ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález]. Žalobkyně žalovaného následně požádala, aby její nároky uplatnil v civilním řízení vedeném proti spol. [právnická osoba] s tím, že žaloba byla pravomocně (ke dni [datum]) zamítnuta z důvodu promlčení nároku, k němuž podle soudu mělo dojít [datum]. K nároku žalobkyně žalovaný konstatuje, že při podání žaloby měl za to, že nároky byly vůči žalované spol. [právnická osoba] uplatněny včas a nepředpokládal, že by mohly být posouzeny jako promlčené. S ohledem na stanovisko pojišťovny, potažmo pak s ohledem na ujednání oddílu E, čl. I., bod 6 písm. e) rámcové pojistné smlouvy ve znění dodatku [číslo] (účinného ode dne 1. 1. 2022), dle kterého pojištěný [anonymizováno] není oprávněn k tomu, aby bez předchozího souhlasu pojistitele zcela nebo zčásti uznal nebo vyrovnal nárok na náhradu škody nebo újmy, nárok uplatněný v žalobě neuznává s tím, nechť pochybení a tvrzenou odpovědnost za škodu podle ust. § 24 odst. 1 zákona o advokacii posoudí soud. 3. Vedlejší účastník s nárokem uplatněným žalobou nesouhlasí a nepovažuje jej za důvodný, a to z následujících důvodů. Odpovědnosti za škodu způsobenou [anonymizováno] v souvislosti s výkonem advokacie vychází z odpovědnosti bez zřetele na zavinění (z tzv. objektivní odpovědnosti) a je založena na současném splnění předpokladů, jimiž je 1) výkon advokacie, 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi výkonem advokacie a vznikem škody. Pokud se jedná o předpoklad porušení povinností při výkonu advokacie, již zde spatřuje vedlejší účastník jisté pochybnosti. Rozhodnutí soudu v původním sporu o nepřipuštění žalobkyně do trestního řízení přišlo až dne [datum] a teprve s ohledem na probíhající řízení o ústavní stížnosti žalobkyně požádala o sepsání a podání civilní žaloby proti [právnická osoba], s.r.o. Plnou moc pro tento úkon pak žalobkyně udělila žalovanému až dne [datum], tedy až po promlčení nároku žalobkyně vůči [právnická osoba], s.r.o. Žalovaný tak nebyl dříve zmocněn k tomu, aby civilní žalobu podal. Zároveň, jestliže žalobkyně zmocnila žalovaného pro podání civilní žaloby, udělala tak proto, že měla zájem se soudit a měla zájem celé řízení nechat proběhnout. Ostatně za celé řízení nedošlo byť ke zvážení zpětvzetí. Tomu ostatně nasvědčuje právě i ta skutečnost, že žalobkyně dala žalovanému pokyn pro podání odvolání a i po prvostupňovém rozsudku měla zájem na dalším uplatňování již promlčeného nároku. Minimálně náklady odvolacího řízení tak není možné klást žalovanému k tíži, neboť zde došlo k přetržení příčinné