19 C 15/2023-92 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 13 892,04 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazené faktury za dodaný plyn s odůvodněním, že dodávala žalovanému na základě smlouvy o sdružených službách dodávky plynu a platných obchodních podmínek, jež jsou nedílnou součástí každé smlouvy, do odběrného místa na adrese [adresa]. Žalobkyně dne 5. 5. 2021 vyúčtovala žalovanému daňovým dokladem [číslo] splatným dne 26. 5. 2021, částku 13 892,04 Kč za odebraný plyn za období od 21. 4. 2020 do 23. 4. 2021. Žalovaný na daňový doklad ničeho neuhradil. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu k úhradě dlužné částky. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Žalobkyně se z jednání soudu dne 23. 2. 2023 omluvila, žalovaný se k němu bez omluvy nedostavil, soud proto věc projednal a rozhodl v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) v nepřítomnosti účastníků, vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. 4. Soud ve věci učinil následující skutková zjištění: 5. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky zemního plynu ze dne 15. 2. 2019 a obchodních podmínek bylo zjištěno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o dodávkách plynu do odběrného místa na adrese [adresa]. Ohledně podstatné části obsahu smlouvy odkazuje tato na obchodní podmínky, žalovaný ve smlouvě prohlásil, že s těmito je seznámen. Jako adresa pro zasílání faktur a korespondence byla ujednána [adresa]. 6. Z daňového dokladu [číslo] ze dne 5. 5. 2021 bylo zjištěno, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému dodávky plynu za období od 21. 4. 2020 do 23. 4. 2021, při zohlednění záloh ve výši 4 400 Kč, s nedoplatkem 13 892,04 Kč. Splatnost vyúčtovaného nedoplatku byla stanovena na den 26. 5. 2021. Daňový doklad obsahuje detailní rozpis spotřeby a cen. 7. Z předžalobní upomínky ze dne 13. 9. 2021 s kopií obálky bylo zjištěno, že žalobkyně zaslala žalovanému na sjednanou doručovací adresu předžalobní výzvu k úhradě dlužné částky, jejíž přílohou byl opis faktury. Zásilka byla vrácena zpět s tím, že adresát si ji nevyzvednul. 8. Soud na základě provedeného dokazování učinil následující závěr o skutkovém stavu: 9. Žalobkyně dodávala žalovanému na základě smlouvy o sdružených službách dodávky plynu ze dne 15. 2. 2019 a platných obchodních podmínek, jež jsou nedílnou součástí smlouvy, do odběrného místa na adrese [adresa], plyn a žalovaný na tomto odběrném místě plyn odebíral. Žalobkyně dne 5. 5. 2021 vyúčtovala žalovanému daňovým dokladem [číslo] splatným dne 26. 5. 2021, po odečtení zaplacených záloh částku 13 892,04 Kč. Žalobkyně neprokázala doručení daňového dokladu žalovanému. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu k úhradě dlužné částky. Součástí výzvy byl i předmětný daňový doklad a žalobkyně prokázala, že se předmětná výzva dostala do dispoziční sféry žalovaného. 10. Podle § 72 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, smlouvou o sdružených službách dodávky plynu se zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související služby v plynárenství a zákazník se zavazuje zaplatit za dodávku plynu cenu a za související služby cenu uplatňovanou v souladu s cenovou regulací. Zahájením dodávky plynu podle smlouvy o sdružených službách dodávky plynu dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku na výrobce plynu nebo na obchodníka s plynem. Smlouva o sdružených službách dodávky plynu musí dále obsahovat obdobné podstatné náležitosti jako smlouva o dodávce plynu se zákazníkem. Je-li tato smlouva sjednána se spotřebitelem, musí mít písemnou formu a musí obsahovat ujednání o přípustnosti či nepřípustnosti změny ceny, případně jiných smluvních podmínek, a způsobu oznámení těchto změn, jsou-li přípustné. 11. Podle § 2079 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. 12. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 13. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů. 14. S ohledem na výše citované právní normy a na zjištěný skutkový stav soud v rámci právního hodnocení dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobkyní jako obchodníkem a žalovaným jako zákazníkem byla uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky plynu podle ustanovení § 72 odst. 2 energetického zákona. Na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému do odběrného místa na adrese [adresa] 2 plyn, což činila, žalovaný však povinnost k zaplacení ceny dodaného a odebraného plynu nesplnil, když vyfakturovanou cenu dodaného plynu ve lhůtě splatnosti nezaplatil. Žalovaný tak žalobkyni dluží za odebraný plyn částku 13 892,04 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný porušil své povinnosti vyplývající pro něj ze sjednané smlouvy, soud jej zavázal k zaplacení žalobou uplatněné částky za odebraný plyn, jakož i zákonného úroku z prodlení z dlužné částky, a to ode dne následujícího po dni splatnosti daňového dokladu. 15. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 1 a 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 068 Kč, neboť žalobkyně byla v řízení plně procesně úspěšná, a proto jí přísluší náhrada účelně vynaložených nákladů řízení. V daném případě pak náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč, z odměny za zastoupení advokátem ve výši 600 Kč za 2 úkony právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení a podání žaloby) a 2 paušálních náhrad výdajů po 100 Kč vše dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (když se jedná o návrh na ustáleném vzoru uplatňovaný opakovaně týmž žalobcem ve skutkově a právně obdobných věcech - u zdejšího soud např. řízení pod sp. zn. 15 C 80/2019 – viz např. rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3923/11) a 21% DPH ve výši 168 Kč, když zástupce žalobkyně je plátcem DPH. Dále žalobkyni náleží jedna paušální náhrada nezastoupeného účastníka ve výši 100 Kč dle § 151 odst. 3 o. s. ř. a § 1 odst. 3, § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. za výzvu k plnění, když toto je úkon, který učinila sama žalobkyně, nikoliv zástupce žalobkyně. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. 16. Lhůty k plnění byly určeny jako třídenní dle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.