22 C 43/2023-35 — Okresní soud v Olomouci

Soud věc projednal a rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání. Žalobkyně se dle obsahu žaloby domáhá zaplacení částky 31 324,08 Kč s příslušenstvím (zákonné úroky z prodlení), která má představovat neuhrazenou elektřinu dodávanou žalobkyní v postavení dodavatele poslední instance pro žalovanou do odběrného místa na adrese [adresa], v období od [datum] do [datum]; dále se domáhá zaplacení částky 240 Kč, která má představovat poplatek za zaslanou upomínku. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud na základě provedených důkazů (VOP; faktura; upomínka; předžalobní výzva) učinil jednotlivá skutková zjištění a dospěl k následujícímu závěru o relevantním skutkovém stavu. Žalobkyně dodávala žalované ve výše uvedeném období elektřinu do výše uvedeného odběrného místa. Dne [datum] zaslala žalobkyně žalované upomínku k úhradě plateb za odběr elektřiny. Za popsané období vyúčtovala žalobkyně dne [datum] ve faktuře [číslo] nedoplatek žalované ve výši 39 623,35 Kč. Žalovaná uhradila dne [datum] částku 8 299,27 Kč. Podstatu sporu soud po právní stránce posoudil podle zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon (zejm. ustanovení § 12a a násl.), a občanského zákoníku, vše ve znění účinném ke dni [datum], a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobkyně v postavení tzv. dodavatele poslední instance dodávala žalované elektřinu, přičemž žalovaná tuto elektřinu na předmětném odběrném místě v dané době odebírala. Podle § 12b odst. 2 energetického zákona je proto žalovaná povinna splnit svou navazující povinnost, tj. zaplatit za energie odebrané v předmětném období stanovenou cenu, přičemž dosud uhradila pouze její část. Na základě stejného ustanovení je důvodný také nárok na poplatek ve výši 240 Kč, který má žalobkyně upravený ve všeobecných obchodních podmínkách dodávky elektřiny (část„ poplatky“) a který jí vznikl v souvislosti se zaslanou upomínkou k úhradě ze dne [datum]. Soud proto žalobkyni přiznal nárok na zaplacení obou požadovaných částek (tj. dohromady 31 564,08 Kč). Důvodnost nároku na příslušenství vyplývá ze zákona, současně výše nároku odpovídá skutkovým zjištěním soudu – zákonný úrok z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 441 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 263 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 31 564,08 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč.