22 C 98/2023-57 — Okresní soud v Olomouci

Soud věc projednal a rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání. Žalobkyně se dle obsahu žaloby domáhá po žalovaném zaplacení dlužného příspěvku ve výši 9 855 Kč, ve výši 7 580 Kč a ve výši 10 830 Kč, vše s příslušenstvím (náklady spojené s mimosoudním uplatněním a zákonný úrok z prodlení) z důvodu porušení povinnosti mít sjednané pojištění odpovědnosti z provozu vozidel za blíže specifikovaná období (osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 [registrační značka] neměl být pojištěn v době od 1. 12. 2021 do 26. 4. 2022; osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 [registrační značka] v době od 20. 1. 2022 do 11. 5. 2022; osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 [registrační značka] v době od 1. 12. 2021 do 11. 5. 2022). Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Soud po provedeném dokazování (zjištěné údaje o vozidle; výzvy a upomínky včetně podacích archů a informací o zásilkách) učinil jednotlivá skutková zjištění a na jejich základě dospěl k následujícímu závěru o relevantním skutkovém stavu. Výše specifikovaná vozidla byla v uvedených obdobích zapsána v registru vozidel, aniž by bylo sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem těchto vozidel. Žalovaný byl v daném období jejich provozovatelem. Žalobkyně odeslala žalovanému výzvu k zaplacení příspěvku ve vztahu k prvnímu vozidlu dne 16. 6. 2022, ve vztahu k druhému dne 30. 6. 2022 a stejného dne i ve vztahu k třetímu vozidlu. Podstatu sporu soud právně posoudil podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, v rozhodném znění (zejména § 1 a § 4) ve spojení s vyhláškou č. 205/1999 Sb. Dospěl přitom k závěru, že žaloba je důvodná, jelikož provozované vozidlo musí být až na výjimky pojištěno po celou dobu zápisu v registru silničních vozidel. Žalobkyně prokázala, že došlo k porušení této povinnosti, což má právní důsledek spočívající v povinnosti provozovatele vozidla zaplatit příspěvek (denní sazba příspěvku u uvedených vozidel činila ve všech případech 65 Kč, tj. za uvedená období 147 dnů, 112 dnů a 162 dnů činí příspěvek dohromady 27 365 Kč), k čemuž byl žalobkyní vždy v zákonné lhůtě vyzván. Současně nebylo prokázáno, že by předmětný dluh žalovaného zanikl. Důvodnost nároku na příslušenství vyplývá ze zákona a odpovídá skutkovým zjištěním soudu – náklady na mimosoudní uplatnění (§ 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. ve spojení s § 2a vyhlášky 205/1999 Sb.); úrok z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 583 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 131 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 28 265 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.