28 C 57/2022-129 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 723 986,56 Kč, a to z titulu bezdůvodného obohacení. Žalobkyně v žalobě uvedla, že dne [datum] byla mezi žalobkyní jako provozovatelem a [právnická osoba], s. r. o., [IČO], se sídlem [adresa], jako dopravcem uzavřena smlouva č. [anonymizováno] o užívání autobusových stání na autobusových nádražích v obcích [obec], [obec] a [obec] (dále jen„ [příjmení]“), pro linku [číslo] [právnická osoba] pravděpodobně zanikla licence na linku [číslo] novou licenci na linku [číslo] a linku [číslo] obdržela žalovaná, která výše uvedená [příjmení] využívá, aniž by s žalobkyní měla uzavřenou smlouvu o užívání nádraží. Žalovaná autobusová nádraží využívá od června 2021 (linka [číslo]), resp. prosince 2021 (linka [číslo]), a to bez platné smlouvy a bez jakékoli úhrady za užívání AN. Cena za užívání [příjmení], tj. cena za každý odjezdový či příjezdový spoj, je pro všechny společnosti stejná, a to pro [příjmení] [jméno] 74 Kč bez DPH, pro [příjmení] [obec] 99 Kč bez DPH a pro [příjmení] [jméno] 66 Kč bez DPH. V období od června 2021 do září 2022 v rámci obou linek žalovaná realizovala celkem 2 654 vjezdů na [příjmení] [jméno], 2 386 vjezdů na [příjmení] [obec] a 2 511 vjezdů na [příjmení] [jméno]. Žalovaná tak dlouhodobě užívá [příjmení] bez právního důvodu a tím dochází k bezdůvodnému obohacení na úkor žalobkyně. Výše bezdůvodného obohacení za užívání [příjmení] [jméno] činí 237 639,16 Kč vč. DPH, za užívání [příjmení] [obec] částku 285 818,94 Kč vč. DPH a za [příjmení] [jméno] 200 528,46 Kč vč. DPH. Žalobkyně vyzvala žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení a k uzavření smlouvy o užívání autobusových nádraží výzvou doručenou žalované datovou schránkou dne [datum]. Žalobkyně pak znovu vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky prostřednictvím emailové zprávy. 2. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě uvedla, že považuje žalobu v celém jejím rozsahu za nedůvodnou a navrhla žalobu zamítnout. Žalovaná namítla, že žalobkyně není vůbec aktivně legitimována, když není vlastníkem předmětných nemovitostí tvořící funkční celek autobusových nádraží, přičemž žalobkyně netvrdí ani neprokazuje, z jakého důvodu by měla být ochuzeným subjektem. Žalovaná dále popírá, že by nad rámec průjezdů autobusů [příjmení] (vč. zajištění nástupu a výstupu cestujících) využívala další služby poskytované v rámci uvedených nádraží. Dále má za to, že průjezdy autobusů spojené s cca jednominutovým zastavením u příslušného stanoviště pro výstup a nástup cestujících nepředstavují z hlediska„ ohodnocení“ užívání autobusového nádraží jakoukoli peněžně kvantifikovatelnou hodnotu. A pokud ano, tak nepochybně nikoli nepřiměřenou částku požadovanou žalobkyní. Podle žalované je povinností žalobkyně, aby ve vztahu k bezdůvodnému obohacení tvrdila a prokázala, jak konkrétně – tedy jakým přesně specifickým a konkrétním užíváním hodnot ve sféře žalobkyně, v jakém rozsahu a jakým způsobem – k obohacení mělo dojít, a jaká je obvyklá cena dle místa, času, způsobu a skutečně proběhlého rozsahu užívání. S odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu pak podle mínění žalované není možné k částce představující bezdůvodné obohacení připočítat částku odpovídající dani z přidaného hodnoty, neboť vydání bezdůvodného obohacení není plněním podléhající této dani. 3. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující skutková zjištění. 4. Mezi účastníky byly nesporné následující skutečnosti: -) žalovaná je provozovatelkou linky dálkové autobusové dopravy [číslo] na trase [obec] [obec] [obec] [obec] [obec] (od června 2021) a linky dálkové autobusové dopravy [číslo] [obec] [obec] [obec] [obec] [obec] (od prosince 2021), -) v rámci takto provozovaných autobusových linek jsou žalovanou užívány autobusová nádraží v obcích [obec], [obec] a [obec] co do průjezdu autobusů a zastavení u příslušného stanoviště pro výstup a nástup cestujících, -) v období od června 2021 do září 2022 žalovaná v rámci obou provozovaných autobusových linek realizovala celkem 2 654 vjezdů na nádraží v obci [obec], 2 386 vjezdů na nádraží v obci [obec] a 2 511 na nádraží v obci [obec]. 5. Mezi účastníky nebylo též sporu o tom, že mezi nimi nedošlo k uzavření smlouvy o užívání autobusových stání na předmětných AN (viz vyjádření účastníků). 6. Z výzvy k uzavření smlouvy a úhradě bezdůvodného obohacení a opětovné výzvy k plnění soud zjistil, že žalobkyně zaslala žalované k podpisu smlouvu o užívání autobusových stání a dále ji vyzvala k úhradě dlužné částky z bezdůvodného obohacení s upozorněním na vymáhání nároku u soudu v případě nezaplacení. 7. Ze smlouvy č. [anonymizováno] o užívání autobusových stání na autobusovém nádraží, uzavřené dne [datum] mezi žalobkyní jako provozovatelem a [právnická osoba] jako dopravcem, že smlouva zavazovala provozovatele umožnit dopravci za úplatu užívání odjezdových a příjezdových stání na [příjmení] ve [obec], [obec] a [obec] a dopravce k placení sjednané ceny, a to za spoj na [příjmení] [jméno] 74 Kč + DPH, [příjmení] [jméno] 66 Kč + DPH a [příjmení] [obec] 99 Kč + DPH. 8. Z Dopravně provozního řádu [příjmení] [jméno] a Dopravně provozního řádu [příjmení] [jméno] bylo zjištěno, že vjezd a parkování v prostorách [příjmení] je povolen autobusům ostatních dopravců linkové dopravy pouze v případě řádného uzavření smlouvy o užívání autobusových stání na autobusovém nádraží a plnění podmínek ve smlouvě. 9. Z nájemní smlouvy mezi městem Svitavy a žalobkyní ze dne [datum], ve znění dodatků ze dne [datum] a [datum] soud zjistil, že město Svitavy jako pronajímatel a vlastník pozemků, na nichž se nachází autobusové nádraží (zjištěno dále z náhledů do katastru nemovitostí) přenechal do pronájmu žalobkyni jako nájemci k účelu zajištění provozování autobusového nádraží na dobu neurčitou pozemky, na nichž se nachází autobusové nádraží [obec]. 10. Ze smlouvy [číslo] o nájmu pozemku ze dne [datum] uzavřenou mezi městem Vysoké Mýto a žalobkyní, ve znění dodatků ze dne [datum] a ze dne [datum], soud zjistil, že město Vysoké Mýto je vlastníkem [příjmení] [obec] (zjištěno dále z náhledů do katastru nemovitostí) a jako pronajímatel přenechal do pronájmu a užívání žalobkyni jako nájemci za účelem provozování autobusového nádraží část pozemků na dobu neurčitou, na kterých je umístěno autobusové nádraží. 11. Z nájemní smlouvy [číslo] ze dne [datum] uzavřené mezi městem Litomyšl a žalobkyní, ve znění dodatků ze dne [datum] a ze dne [datum], soud zjistil, že město Litomyšl jako pronajímatel přenechal do pronájmu žalobkyni jako nájemci a plátci DPH za účelem provozování autobusového nádraží pozemky, na kterých je umístěno autobusové nádraží. 12. Ze smlouvy o užívání autobusových stání na autobusovém nádraží ze dne [datum] uzavřenou mezi žalobkyní jako provozovatelem a dopravcem [právnická osoba], soud zjistil, že se žalobkyně zavázala umožnit dopravci za úplatu užívání příjezdových a odjezdových stání na autobusovém nádraží v [obec] se zajištěním dalších v této smlouvě uvedených služeb spojených s provozováním autobusových linek dopravce a dopravce se zavázal platit částku 66 Kč +DPH za každý jeden spoj. 13. Ze smlouvy o užívání autobusových stání na autobusovém nádraží ze dne [datum] uzavřenou mezi žalobkyní jako provozovatelem a dopravcem [právnická osoba], soud zjistil, že se žalobkyně zavázala umožnit dopravci za úplatu užívání příjezdových a odjezdových stání na autobusovém nádraží ve [obec] se zajištěním dalších v této smlouvě uvedených služeb spojených s provozováním autobusových linek dopravce, s tím, že cena, kterou je povinen hradit dopravce, je 99 Kč za každý jeden spoj (v této ceně není zahrnuta DPH). 14. Ze smlouvy o užívání autobusových stání na autobusovém nádraží ze dne [datum] uzavřenou mezi žalobkyní jako provozovatelem a dopravcem [právnická osoba], soud zjistil, že se žalobkyně zavázala umožnit dopravci za úplatu užívání příjezdových a odjezdových stání na autobusovém nádraží v [obec] a ve [obec] se zajištěním dalších v této smlouvě uvedených služeb spojených s provozováním autobusových linek dopravce a dopravce se zavázal platit částku 66 Kč +DPH za jeden spoj na nádraží v [obec] a 74 Kč +DPH za jeden spoj na nádraží ve [obec]. 15. Ze smlouvy o užívání autobusových stání na autobusovém nádraží ze dne [datum] (ve znění dodatku [číslo] ze dne [datum]) uzavřenou mezi žalobkyní jako provozovatelem a dopravcem [právnická osoba], soud zjistil, že se žalobkyně zavázala umožnit dopravci za úplatu užívání příjezdových a odjezdových stání na autobusovém nádraží ve [obec], v [obec] a ve [obec] se zajištěním dalších v této smlouvě uvedených služeb spojených s provozováním autobusových linek dopravce a dopravce se zavázal platit částku 66 Kč za jeden spoj na nádraží v [obec], 74 Kč za jeden spoj na nádraží ve [obec] a 99 Kč za každý spoj na nádraží ve [obec] (v těchto cenách není zahrnuta DPH). 16. Ze smluv o užívání autobusových stání na autobusovém nádraží ze dne [datum] bylo dále zjištěno, že užívání [příjmení] je definováno jako